Kardiomyopatie
Katarakta
Keratitis
Katarakta
Keratitis
Kohoutí krok
Kokcidióza
Kolaps hrtanu
Kolaps průdušnice (trachey)
Kolaps hrtanu
Kolaps průdušnice (trachey)
Kolika
Konjuntivitis
Kopřivka
Kryptorchismus
Křečová kolika
Křečová kolika
Kýla
_____________________________________________________________________
Kardiomyopatie
Tento pojem zahrnuje jakékoli morfologické a funkční oslabení srdečního svalu (= myokard) kromě "infarktu", onemocnění chlopní, infekčních onemocnění či vrozených srdečních vad. Kardiomyopatie je považována za "srdeční onemocnění neznámého původu".
Kardiomyopatie koní můžeme rozdělit na dvě skupiny:
1. Dilatativní kardiomyopatie - zde se jedná o zvětšení srdce, kdy jeho hmotnost je vyšší než 1 % tělesné hmotnosti koně, spojené s rozšířením obou komor a zhoršením funkce srdce jako pumpy. U koní je tato nemoc velmi častá. Nemusí být vždy závažná, kůň může být takto postižený celé roky. Pokud se však onemocnění zhorší a začne docházet k degeneraci srdečního svalu, kůň ztrácí na výkonnosti, veterinář může poslechem nebo na EKG zjistit poruchy srdečního rytmu. Jakmile se kardiomyopatie dostane do konečného stádia, srdce selhává.
Kardiomyopatii lze poměrně dobře zjistit pomoci EKG (elektrokardiografií) nebo echokardiografií (vyšetření srdce ultrazvukem).
2. Hypertrofická kardiomyopatie - opět se jedná o zvětšení srdce, ale tentokrát je výrazné zesílení srdečních stěn. Kůň je často unavený, špatně se mu dýchá a při poslechu srdce veterinář uslyší srdeční šelesty. Opět je třeba použít přístroje - EKG a echokardiogram - aby se potvrdila diagnóza tohoto onemocnění.
Tento pojem zahrnuje jakékoli morfologické a funkční oslabení srdečního svalu (= myokard) kromě "infarktu", onemocnění chlopní, infekčních onemocnění či vrozených srdečních vad. Kardiomyopatie je považována za "srdeční onemocnění neznámého původu".
Kardiomyopatie koní můžeme rozdělit na dvě skupiny:
1. Dilatativní kardiomyopatie - zde se jedná o zvětšení srdce, kdy jeho hmotnost je vyšší než 1 % tělesné hmotnosti koně, spojené s rozšířením obou komor a zhoršením funkce srdce jako pumpy. U koní je tato nemoc velmi častá. Nemusí být vždy závažná, kůň může být takto postižený celé roky. Pokud se však onemocnění zhorší a začne docházet k degeneraci srdečního svalu, kůň ztrácí na výkonnosti, veterinář může poslechem nebo na EKG zjistit poruchy srdečního rytmu. Jakmile se kardiomyopatie dostane do konečného stádia, srdce selhává.
Kardiomyopatii lze poměrně dobře zjistit pomoci EKG (elektrokardiografií) nebo echokardiografií (vyšetření srdce ultrazvukem).
2. Hypertrofická kardiomyopatie - opět se jedná o zvětšení srdce, ale tentokrát je výrazné zesílení srdečních stěn. Kůň je často unavený, špatně se mu dýchá a při poslechu srdce veterinář uslyší srdeční šelesty. Opět je třeba použít přístroje - EKG a echokardiogram - aby se potvrdila diagnóza tohoto onemocnění.
Katarakta
Tento pojem označuje zákal čočky. Katarakta může mít různé příčiny, u koní lze katarakty rozdělit do tří skupin:
Tento pojem označuje zákal čočky. Katarakta může mít různé příčiny, u koní lze katarakty rozdělit do tří skupin:
• obr 1 - Vrozený zákal čočky ve tvaru písmene Y.
1. Vrozená katarakta - (obr. 1) nepostihuje obvykle celou čočku, ale má nejčastěji tvar písmene Y, někdy může být ve formě teček nebo kroužků. Tomu pak říkáme embryonální zákal. Postižené bývají obě oči a kůň se tak už narodí. Katarakty v tomto případě zůstávají stejné a nezvětšují se. Pokud se objeví jiné vrozené zákaly celé čočky, bývají často provázené jinými nemocemi oka - například mikroftalmus (příliš malý oční bulbus).
• obr 2 - Katarakta vzniklá následkem měsíční slepoty.2. Získaná katarakta - (obr. 2) patří sem komplikovaný zákal čočky, který většinou vzniká následkem jiného onemocnění vnitřních struktur oka (např. měsíční slepota, srůsty duhovky s čočkou) nebo vzácně i po úrazu. Takový zákal obvykle není stejnoměrný, ale na některým místech je tmavší, jinde světlejší. Zákal se většinou časem zhoršuje, přičemž u mladých koní se vyvíjí rychleji. Sem patří také falešná katarakta, kterou způsobují nálepy na čočce, vzniklé po srůstech zadní stěny duhovky s čočkou (synechie) (obr. 3). Stejně tak mohou na čočce ulpět vlákna fibrinu, která jsou následkem proběhlého zánětu vnitřních struktur oka.
3. Stařecký zákal čočky - u koní je velmi vzácný, protože se zjišťuje u koní zhruba ve věku až 30 let. Tento zákal se s věkem pomalu zhoršuje a zahušťuje, takže v uvedeném věku už je viditelný.
4. Zdánlivý zákal - podobný pravému zákalu, může se projevovat jev zvaný reflexy čočky, kdy se o čočku láme světlo, které působí, že vypadá jako zakalená. K těmto jevům dochází u starých koní, u koní, jejichž čočka není přesně uprostřed, nebo se jedná o reflex hvězdicových švů, kdy se po posvícení do oka z boku jeví jako zakalené spojovací švy čočky.
3. Stařecký zákal čočky - u koní je velmi vzácný, protože se zjišťuje u koní zhruba ve věku až 30 let. Tento zákal se s věkem pomalu zhoršuje a zahušťuje, takže v uvedeném věku už je viditelný.
4. Zdánlivý zákal - podobný pravému zákalu, může se projevovat jev zvaný reflexy čočky, kdy se o čočku láme světlo, které působí, že vypadá jako zakalená. K těmto jevům dochází u starých koní, u koní, jejichž čočka není přesně uprostřed, nebo se jedná o reflex hvězdicových švů, kdy se po posvícení do oka z boku jeví jako zakalené spojovací švy čočky.
• obr 3 - Falešná katarakta vzniklá nehromaděním pigmentu na přední ploše čočky.
Jak poznat, co je příčinou katarakty
Pokud se v oku objeví zákal čočky, obvykle si mnozí kladou otázku zda kůň vidí, pokud ano, jak dobře, a zda není zákal následkem periodického zánětu oka (měsíční slepoty). Na tyto otázky lze odpovědět až po velmi důkladném speciálním oftalmologickém vyšetření oka, kdy veterinář (nejlépe odborník na oči) pomoci speciální "svítilny" - oftalmoskopu - určí, ve kterém místě a které vrstvě čočky k zákalu došlo, jak jsou postižené další struktury oka. Také vyšetří zrakovou schopnost koně.
Co se dá s kataraktou dělat
Už vzniklý nevratný zákal čočky nelze medikamentózně léčit. Lze mu předejít, pokud se včas a správně léčí nemoci, které mu předcházejí - záněty vnitřních struktur oka. Jedinou možností je pak operativní odstranění čočky, které se však provádí v zahraničí a je provázeno celou řadou nepříjemností. Jeho komplikací, mimo jiné, může být i to, že oko časem může atrofovat (zmenší se).
Pokud se v oku objeví zákal čočky, obvykle si mnozí kladou otázku zda kůň vidí, pokud ano, jak dobře, a zda není zákal následkem periodického zánětu oka (měsíční slepoty). Na tyto otázky lze odpovědět až po velmi důkladném speciálním oftalmologickém vyšetření oka, kdy veterinář (nejlépe odborník na oči) pomoci speciální "svítilny" - oftalmoskopu - určí, ve kterém místě a které vrstvě čočky k zákalu došlo, jak jsou postižené další struktury oka. Také vyšetří zrakovou schopnost koně.
Co se dá s kataraktou dělat
Už vzniklý nevratný zákal čočky nelze medikamentózně léčit. Lze mu předejít, pokud se včas a správně léčí nemoci, které mu předcházejí - záněty vnitřních struktur oka. Jedinou možností je pak operativní odstranění čočky, které se však provádí v zahraničí a je provázeno celou řadou nepříjemností. Jeho komplikací, mimo jiné, může být i to, že oko časem může atrofovat (zmenší se).
• obr 4 - Keratitis. Rohovka je zakalená a na jejich
okrajích lze vidět lem tvořený sítí krevních cév.
Keratitis (obr. 4)
Jedná se o zánět rohovky, což je nejsvrchnější, průhledná vrstva oka.
Záněty rohovky většinou vznikají následkem
- zranění,
- přítomnosti a dráždění cizích těles,
- chronické konjunktivitidy (zánětu spojivek, viz patřičná kapitola),
- zánětu středních vrstev oka (např. u měsíční slepoty).
Postižené mohou být různé vrstvy rohovky. Do poškozené rohovky se mohou dostat baktérie, pak mluvíme o bakteriální keratitidě, která bývá často hnisavá. Hnis se může hromadit "uvnitř" oka, v přední oční komoře. Následkem bakteriální keratitidy může někdy vzniknout rohovkový vřed, což je vlastně "díra" do rohovky. Poškozenou rohovku však mohou napadnout i plísně, také v tomto případě se často vytvoří rohovkový vřed. Zánět rohovky mohou u koní vyvolat i viry, konkrétně herpesviry typu 1 a 2.
Jak se keratitis projevuje
Koně bývají světloplaší (mhouří postižené oči nebo oko ve světle), často mrkají, z oka jim tečou slzy, spojivka je načervenalá, část rohovky nebo celá rohovka bývá zakalená. Za pár dní je rohovka protkána cévami. Pokud se zánět rozšíří do hloubky oka, zanítí se i další struktury, což se projeví například zúžením zornice.
Jak pracuje při keratitidě veterinář
Veterinář pravděpodobně znecitliví oko nebo koně sleduje, potom důkladně prohlédne oko i spojivku a spojivkový vak, zda se tam nenacházejí nějaká cizí tělesa, která by mohla rohovku dráždit. Speciální tekutinou, kterou nakape na oko, smyje a osvětlí, zjistí, zda není rohovka poškrábána nebo zda na ní nejsou drobné vřídky nebo jiné eroze. V případě potřeby může provést z rohovky a spojivky stěry, pokud objeví vřed, pak i seškraby z jeho okrajů. Samozřejmě prohlédne oftalmoskopem i vnitřní struktury oka, aby zjistil případně změny.
Co dělat a co nedělat
Zánět rohovky smí léčit pouze veterinář, tedy žádné kapání kapek nebo mazání mastí bez jeho souhlasu! První pomoc spočívá v ustájení koně ve stínu až přítmí, ochraně oka před prachem a průvanem, popřípadě, pokud se kůň nechá, vypláchnutí oka borovou vodou, fyziologickým roztokem nebo Ophtalem. Hned je třeba volat veterináře.
Jedná se o zánět rohovky, což je nejsvrchnější, průhledná vrstva oka.
Záněty rohovky většinou vznikají následkem
- zranění,
- přítomnosti a dráždění cizích těles,
- chronické konjunktivitidy (zánětu spojivek, viz patřičná kapitola),
- zánětu středních vrstev oka (např. u měsíční slepoty).
Postižené mohou být různé vrstvy rohovky. Do poškozené rohovky se mohou dostat baktérie, pak mluvíme o bakteriální keratitidě, která bývá často hnisavá. Hnis se může hromadit "uvnitř" oka, v přední oční komoře. Následkem bakteriální keratitidy může někdy vzniknout rohovkový vřed, což je vlastně "díra" do rohovky. Poškozenou rohovku však mohou napadnout i plísně, také v tomto případě se často vytvoří rohovkový vřed. Zánět rohovky mohou u koní vyvolat i viry, konkrétně herpesviry typu 1 a 2.
Jak se keratitis projevuje
Koně bývají světloplaší (mhouří postižené oči nebo oko ve světle), často mrkají, z oka jim tečou slzy, spojivka je načervenalá, část rohovky nebo celá rohovka bývá zakalená. Za pár dní je rohovka protkána cévami. Pokud se zánět rozšíří do hloubky oka, zanítí se i další struktury, což se projeví například zúžením zornice.
Jak pracuje při keratitidě veterinář
Veterinář pravděpodobně znecitliví oko nebo koně sleduje, potom důkladně prohlédne oko i spojivku a spojivkový vak, zda se tam nenacházejí nějaká cizí tělesa, která by mohla rohovku dráždit. Speciální tekutinou, kterou nakape na oko, smyje a osvětlí, zjistí, zda není rohovka poškrábána nebo zda na ní nejsou drobné vřídky nebo jiné eroze. V případě potřeby může provést z rohovky a spojivky stěry, pokud objeví vřed, pak i seškraby z jeho okrajů. Samozřejmě prohlédne oftalmoskopem i vnitřní struktury oka, aby zjistil případně změny.
Co dělat a co nedělat
Zánět rohovky smí léčit pouze veterinář, tedy žádné kapání kapek nebo mazání mastí bez jeho souhlasu! První pomoc spočívá v ustájení koně ve stínu až přítmí, ochraně oka před prachem a průvanem, popřípadě, pokud se kůň nechá, vypláchnutí oka borovou vodou, fyziologickým roztokem nebo Ophtalem. Hned je třeba volat veterináře.
• obr 5 - Kohoutí krok levé pánevní končetiny.
Kohoutí krok (obr. 5)
Jedná se o poruchu v koordinaci pohybu jedné nebo obou pánevních končetin, kdy se končetina velmi rychle ohne nahoru a zvedne se vysoko pod tělo a pak rychle dupne zpět na zem. Kohoutí krok je výraznější v kroku.
Důvodem může být zvýšená dráždivost nervů, jejíž příčinou bývá bolestivost končetiny (špánek, podlom, záněty v kopytní škáře aj.). Bohužel často se příčina kohoutího kroku nezjistí.
Pokud se zjistí příčina a odstraní se, pak vymizí i kohoutí krok. Někdy lze situaci řešit jen operativně přetětím šlachy postranního natahovače prstu, což však nemá 100 % úspěšnost.
Jedná se o poruchu v koordinaci pohybu jedné nebo obou pánevních končetin, kdy se končetina velmi rychle ohne nahoru a zvedne se vysoko pod tělo a pak rychle dupne zpět na zem. Kohoutí krok je výraznější v kroku.
Důvodem může být zvýšená dráždivost nervů, jejíž příčinou bývá bolestivost končetiny (špánek, podlom, záněty v kopytní škáře aj.). Bohužel často se příčina kohoutího kroku nezjistí.
Pokud se zjistí příčina a odstraní se, pak vymizí i kohoutí krok. Někdy lze situaci řešit jen operativně přetětím šlachy postranního natahovače prstu, což však nemá 100 % úspěšnost.
Kokcidióza
Kokcidie jsou jednobuněční parazité mnoha zvířat i člověka, parazitující (obvykle) ve střevech, u koní se nejčastěji jedná o druh Eimeria leuckarti.
Tito parazité se vyvíjejí ve střevě, po pomnožení se trusem dostávají do prostředí "vajíčka" (oocysty), a to 31.-33. den po infekci. Oocysty se vylučují asi 5-12 dní a lze je při vyšetření speciálně upraveného trusu prokázat pod mikroskopem.
Střevní problémy a záněty vyvolává u koní pouze opravdu masivní infekce kokcidiemi, takže její nebezpečnost pro koně není velká. Pokud by se v případě průjmu zjistilo, že ho skutečně vyvolaly Eimerie, veterinář pravděpodobně předepíše sulfonamidy.
Kokcidie jsou jednobuněční parazité mnoha zvířat i člověka, parazitující (obvykle) ve střevech, u koní se nejčastěji jedná o druh Eimeria leuckarti.
Tito parazité se vyvíjejí ve střevě, po pomnožení se trusem dostávají do prostředí "vajíčka" (oocysty), a to 31.-33. den po infekci. Oocysty se vylučují asi 5-12 dní a lze je při vyšetření speciálně upraveného trusu prokázat pod mikroskopem.
Střevní problémy a záněty vyvolává u koní pouze opravdu masivní infekce kokcidiemi, takže její nebezpečnost pro koně není velká. Pokud by se v případě průjmu zjistilo, že ho skutečně vyvolaly Eimerie, veterinář pravděpodobně předepíše sulfonamidy.
Kolaps hrtanu
Jsou známé případy, kdy se hrtan bez zjevné příčiny "zhroutí" (kolabuje).
Obvykle je příčinou
- nervové poškození, většinou se jedná o poškození části mozku, odkud vycházejí nervy
- tonizující hrtan, nebo jsou poškozené přímo tyto nervy.
- Další možnou příčinou je botulismus,
- grass sickness - nebo-li pastevní choroba (viz patřičná kapitola),
- onemocnění vzdušných vaků nebo
- virové nebo protozoální záněty mozku, vyskytující se například v Americe.
Většinou však v takových případech není postižený pouze hrtan, ale onemocnění působí i na jiné části těla a kolaps hrtanu je "jen" vedlejším nálezem. Bohužel, i když se primární onemocnění vyléčí, kolaps hrtanu se obvykle už nespraví. Koně se nikdy nedostanou "zpátky" do původního stavu a mohou mít dýchací potíže (dyspnoe), v mnoha případech končí tento stav smrtí.
Jsou známé případy, kdy se hrtan bez zjevné příčiny "zhroutí" (kolabuje).
Obvykle je příčinou
- nervové poškození, většinou se jedná o poškození části mozku, odkud vycházejí nervy
- tonizující hrtan, nebo jsou poškozené přímo tyto nervy.
- Další možnou příčinou je botulismus,
- grass sickness - nebo-li pastevní choroba (viz patřičná kapitola),
- onemocnění vzdušných vaků nebo
- virové nebo protozoální záněty mozku, vyskytující se například v Americe.
Většinou však v takových případech není postižený pouze hrtan, ale onemocnění působí i na jiné části těla a kolaps hrtanu je "jen" vedlejším nálezem. Bohužel, i když se primární onemocnění vyléčí, kolaps hrtanu se obvykle už nespraví. Koně se nikdy nedostanou "zpátky" do původního stavu a mohou mít dýchací potíže (dyspnoe), v mnoha případech končí tento stav smrtí.
• obr 6 - Kolaps průdušnice. Nahoře průřez
normální tracheou, dole průřez kolabovanou tracheou.
Kolaps průdušnice (trachey) (obr. 6)
Jedná se o zúžení průdušnice, která pak vypadá jako "pochva šavle".
Onemocnění postihuje převážně šetlandské poníky a jejich miniatury, proto se uvažuje, že kolaps průdušnice je následkem miniaturizace koní. Kolaps postihuje buď jen některé úseky průdušnice nebo průdušnici celou a obvykle se zjišťuje až u starších koní (okolo 10 let).
Postižení koně špatně dýchají (dyspnoe při nádechu), v těžkých případech mohou mít kvůli nedostatku kyslíku ve tkáních namodralé sliznice (cyanóza).
Někdy lze kolabovanou tracheu nahmatat, veterinář však diagnózu stanoví na základě endoskopického nebo rentgenologického vyšetření.
V některých případech lze situaci řešit operativně, kdy se do trachey vloží jakási drátěná "protéza", postižení koně však mají být vyloučeni z chovu.
Jedná se o zúžení průdušnice, která pak vypadá jako "pochva šavle".
Onemocnění postihuje převážně šetlandské poníky a jejich miniatury, proto se uvažuje, že kolaps průdušnice je následkem miniaturizace koní. Kolaps postihuje buď jen některé úseky průdušnice nebo průdušnici celou a obvykle se zjišťuje až u starších koní (okolo 10 let).
Postižení koně špatně dýchají (dyspnoe při nádechu), v těžkých případech mohou mít kvůli nedostatku kyslíku ve tkáních namodralé sliznice (cyanóza).
Někdy lze kolabovanou tracheu nahmatat, veterinář však diagnózu stanoví na základě endoskopického nebo rentgenologického vyšetření.
V některých případech lze situaci řešit operativně, kdy se do trachey vloží jakási drátěná "protéza", postižení koně však mají být vyloučeni z chovu.
Kolika
Nejedná se o žádné onemocnění, ale o syndrom. Kolika doslovně přeložená (z řečtiny kolike) znamená bolest břicha.
U koně bolest břicha pochází ve valné většině případů z trávicích orgánů, konkrétně ze střev. Kolika může vzniknout také následkem onemocnění např. jater, ledvin, močového měchýře, slinivky břišní nebo pobřišnice, pohlavních orgánů i jiných celkových onemocnění. Existuje mnoho forem koliky, nejčastější z nich jsou podrobněji uvedené v příslušných kapitolách.
Většina střevních kolik vzniká následkem
- podráždění parasympatického nervového systému (nervus vagus = bloudivý nerv), který podporuje peristaltiku střev a u koní je na podráždění velmi citlivý. Následkem toho dochází k nadměrné peristaltice střev nebo jejich části, která může ústit až do dlouhotrvajících křečí (křečová kolika, viz. patřičná kapitola). I v případě, že kolika vznikla z jiných důvodů, dochází nakonec k podráždění parasympatiku a k poruše peristaltiky střev.
- Na vzniku kolik se výrazně podílí i anatomie střev koně, malý žaludek, (téměř) nemožnost zvracet, velmi dlouhé tenké střevo zavěšené na rozsáhlé střevní oponě, velmi velké slepé střevo a tlusté střevo, které leží v břišně dutině téměř volně, nikde neuchycené, i vrozená zvýšená náchylnost tlustého střeva (kolonu) trhat se. Následkem zvýšení peristaltiky některých částí střeva může dojít ke změnám jejich polohy, překlopení určitých úseků, zauzlení, vsunutí jedné části do druhé, natlačení natráveniny do určitého úseku apod.
V těžších případech dochází i k poruchám prokrvení střev, následkem čehož začnou určité střevní úseky odumírat. V těžkých případech je narušený celkový zdravotní stav koně a může končit kolapsem (selháním) oběhové soustavy.
Na vzniku kolik se podílejí
- Nefyziologické a stresové podmínky, působící na koně: nevhodné ustájení (málo pohybu během dne), pracovní vytížení (sport, nepravidelná nebo náročná práce apod.).
- Dokonce i meteorologické vlivy.
- V neposlední řadě - a to především - nevhodné krmení (hodně jádra, málo vlákniny, velké porce najednou pouze málokrát denně apod.).
Krmení ovlivňuje poměry mezi mikroorganismy v tlustém a slepém střevě, následkem čehož dochází ke zvýšené tvorbě plynu, organických kyselin i k hromadění se endotoxinů (uhynulé mikroorganismy), což je příčinou vzniku poruch peristaltiky, z nichž se mohou vyvinout změny polohy střev, zauzlení, uskřinutí apod. Na vzniku dalších kolik se mohou podílet i srůsty, které vznikají buď spontánně nebo následkem operací v břišní dutině.
Kolika se navenek obvykle projevuje neklidem koně (hrabání, nervózní chození po boxe, ohlížení se či kopání se po břiše, lehání, válení), které mohou nabírat na intenzitě. Dále se zvýrazňují nebo naopak mizí zvuky střevní peristaltiky, kůň se potí, jeho tep je zvýšený, může se měnit zbarvení sliznic (červené, namodralé nebo špinavě šedé).
Lehčí případy koliky mohou odeznět spontánně, přesto by měl majitel nebo ošetřovatel při každém podezření na koliku ihned volat veterináře, protože mnoho "lehkých" případů se časem může nepozorovaně zhoršovat až v zauzlení střev a následnou drahou operaci s nejistým výsledkem nebo přímo v úhyn koně ve velkých bolestech.
Nejedná se o žádné onemocnění, ale o syndrom. Kolika doslovně přeložená (z řečtiny kolike) znamená bolest břicha.
U koně bolest břicha pochází ve valné většině případů z trávicích orgánů, konkrétně ze střev. Kolika může vzniknout také následkem onemocnění např. jater, ledvin, močového měchýře, slinivky břišní nebo pobřišnice, pohlavních orgánů i jiných celkových onemocnění. Existuje mnoho forem koliky, nejčastější z nich jsou podrobněji uvedené v příslušných kapitolách.
Většina střevních kolik vzniká následkem
- podráždění parasympatického nervového systému (nervus vagus = bloudivý nerv), který podporuje peristaltiku střev a u koní je na podráždění velmi citlivý. Následkem toho dochází k nadměrné peristaltice střev nebo jejich části, která může ústit až do dlouhotrvajících křečí (křečová kolika, viz. patřičná kapitola). I v případě, že kolika vznikla z jiných důvodů, dochází nakonec k podráždění parasympatiku a k poruše peristaltiky střev.
- Na vzniku kolik se výrazně podílí i anatomie střev koně, malý žaludek, (téměř) nemožnost zvracet, velmi dlouhé tenké střevo zavěšené na rozsáhlé střevní oponě, velmi velké slepé střevo a tlusté střevo, které leží v břišně dutině téměř volně, nikde neuchycené, i vrozená zvýšená náchylnost tlustého střeva (kolonu) trhat se. Následkem zvýšení peristaltiky některých částí střeva může dojít ke změnám jejich polohy, překlopení určitých úseků, zauzlení, vsunutí jedné části do druhé, natlačení natráveniny do určitého úseku apod.
V těžších případech dochází i k poruchám prokrvení střev, následkem čehož začnou určité střevní úseky odumírat. V těžkých případech je narušený celkový zdravotní stav koně a může končit kolapsem (selháním) oběhové soustavy.
Na vzniku kolik se podílejí
- Nefyziologické a stresové podmínky, působící na koně: nevhodné ustájení (málo pohybu během dne), pracovní vytížení (sport, nepravidelná nebo náročná práce apod.).
- Dokonce i meteorologické vlivy.
- V neposlední řadě - a to především - nevhodné krmení (hodně jádra, málo vlákniny, velké porce najednou pouze málokrát denně apod.).
Krmení ovlivňuje poměry mezi mikroorganismy v tlustém a slepém střevě, následkem čehož dochází ke zvýšené tvorbě plynu, organických kyselin i k hromadění se endotoxinů (uhynulé mikroorganismy), což je příčinou vzniku poruch peristaltiky, z nichž se mohou vyvinout změny polohy střev, zauzlení, uskřinutí apod. Na vzniku dalších kolik se mohou podílet i srůsty, které vznikají buď spontánně nebo následkem operací v břišní dutině.
Kolika se navenek obvykle projevuje neklidem koně (hrabání, nervózní chození po boxe, ohlížení se či kopání se po břiše, lehání, válení), které mohou nabírat na intenzitě. Dále se zvýrazňují nebo naopak mizí zvuky střevní peristaltiky, kůň se potí, jeho tep je zvýšený, může se měnit zbarvení sliznic (červené, namodralé nebo špinavě šedé).
Lehčí případy koliky mohou odeznět spontánně, přesto by měl majitel nebo ošetřovatel při každém podezření na koliku ihned volat veterináře, protože mnoho "lehkých" případů se časem může nepozorovaně zhoršovat až v zauzlení střev a následnou drahou operaci s nejistým výsledkem nebo přímo v úhyn koně ve velkých bolestech.
• obr. 1: Oteklé zavřené oko- příznak většiny onemocnění oka. Teprve po důkladné prohlídce může veterinář zjistit o jaké onemocnění se vlastně jedná a co je příčinou.
Konjuntivitis (obr. 1, 2)
Jedná se o zánět spojivky, což je sliznice "v oku".
Podle toho, co tento zánět způsobuje, ho rozdělujeme na
Jedná se o zánět spojivky, což je sliznice "v oku".
Podle toho, co tento zánět způsobuje, ho rozdělujeme na
• obr. 2: Zanícená, červená spojivka a bílý hlenovitý výtok ve vnitřním koutku oka.
1. primární - kdy konjunktivitis vzniká následkem podráždění fyzikálního (např. prach, cizí těleso, otírání oka, ale i teplo, světlo apod.), chemického (poleptání, podráždění plyny či jinými látkami) nebo se jedná o infekci (bakteriální, virovou, plísňovou nebo parazitární) či o alergii,
2. sekundární - zde vzniká konjunktivitida jako následek jiného onemocnění, např. zneprůchodnění slzného kanálku, zánět jiných částí oka (keratitida), zánět vedlejších nosních dutin, problémy s horními stoličkami apod.,
3. symptomatický - v tomto případě se jedná o průvodní příznak jiného celkového onemocnění, např. hříběcí, chřipky apod.
Podle toho, jak se konjunktivitida u koně projevuje, ji můžeme rozdělit na
- katarální - akutní forma se projeví světloplachostí, zčervenáním a zduřením spojivky a vodnatým nebo hlenovitým výtokem z oka, postižené oko koně dost bolí. Chronická forma je méně nápadná, z očí teče jen nepatrně a kůň postižené oko ani příliš nemhouří. Spojivka však může zesílet a zánět může přejít na rohovku.
- hnisavá - vzniká obvykle tehdy, když se pod víčka dostane cizí těleso (například kousek slámy, pilina) a pomnoží se zde také hnisotvorné baktérie (ty se do spojivky mohou dostat i otíráním oka o předměty či končetinu), přenášet ji může i hmyz. Spojivka je pak oteklá tak, že může i vyhřeznout mezi víčky, výtok z oka je hnisavý, oko je skoro křečovitě zavřené a silně bolí. V nebezpečí je i rohovka, na kterou zánět často přechází.
Co dělat
Pro konjunktivitidu platí při první pomoci zásady stejné jako keratitidy: Klid koně ve stinném místě a ihned volat veterináře. Do oka nikdy nic bez jeho doporučení nedávat!!! Veterinář obvykle, opět po znecitlivění oka, pořádně vyšetří oko i jeho okolí, bude hledat případná cizí tělesa nebo provede další vyšetření pro stanovení diagnózy (zkontroluje průchodnost slzných kanálků, provede výtěry spojivkového vaku apod.) a podle příznaků či zjištěné příčiny zvolí terapii.
Kopřivka (obr. 3)
Jinými slovy urtikarie. Je to alergické onemocnění kůže, které se u koní vyskytuje poměrně často.
2. sekundární - zde vzniká konjunktivitida jako následek jiného onemocnění, např. zneprůchodnění slzného kanálku, zánět jiných částí oka (keratitida), zánět vedlejších nosních dutin, problémy s horními stoličkami apod.,
3. symptomatický - v tomto případě se jedná o průvodní příznak jiného celkového onemocnění, např. hříběcí, chřipky apod.
Podle toho, jak se konjunktivitida u koně projevuje, ji můžeme rozdělit na
- katarální - akutní forma se projeví světloplachostí, zčervenáním a zduřením spojivky a vodnatým nebo hlenovitým výtokem z oka, postižené oko koně dost bolí. Chronická forma je méně nápadná, z očí teče jen nepatrně a kůň postižené oko ani příliš nemhouří. Spojivka však může zesílet a zánět může přejít na rohovku.
- hnisavá - vzniká obvykle tehdy, když se pod víčka dostane cizí těleso (například kousek slámy, pilina) a pomnoží se zde také hnisotvorné baktérie (ty se do spojivky mohou dostat i otíráním oka o předměty či končetinu), přenášet ji může i hmyz. Spojivka je pak oteklá tak, že může i vyhřeznout mezi víčky, výtok z oka je hnisavý, oko je skoro křečovitě zavřené a silně bolí. V nebezpečí je i rohovka, na kterou zánět často přechází.
Co dělat
Pro konjunktivitidu platí při první pomoci zásady stejné jako keratitidy: Klid koně ve stinném místě a ihned volat veterináře. Do oka nikdy nic bez jeho doporučení nedávat!!! Veterinář obvykle, opět po znecitlivění oka, pořádně vyšetří oko i jeho okolí, bude hledat případná cizí tělesa nebo provede další vyšetření pro stanovení diagnózy (zkontroluje průchodnost slzných kanálků, provede výtěry spojivkového vaku apod.) a podle příznaků či zjištěné příčiny zvolí terapii.
Kopřivka (obr. 3)
Jinými slovy urtikarie. Je to alergické onemocnění kůže, které se u koní vyskytuje poměrně často.
• obr. 3: Kopřivka - charakteristické "pupeny" rozeseté po celém těle.Podle příčiny ji můžeme rozdělit na dva typy:
1. Exogenní - vzniká po kontaktu s některými rostlinami, chemikáliemi, po pobodání hmyzem, po aplikaci některých léků na kůži.
2. Endogenní - vzniká nejčastěji po pozření alergenu v potravě (obvykle v seně), po některých lécích ve formě injekcí (penicilín), někdy je to výsledek zažívacích poruch i jako alergická reakce na cizí bílkoviny (např. po transfuzi krve). Někdy provází kopřivka i celkové nemoci, například hřebčí nákazu (viz patřičná kapitola).
Co to vlastně je
Jedná se o alergickou reakci, které se projevuje poškozením vlásečnic a následným prostupem krevní plazmy do kůže, kde se vytvářejí ohraničené otoky ve formě různě velkých pupenců nebo větších oteklých ploch. V těžších případech může z oteklých míst plazma prosakovat i na povrch kůže, kde zasychá a vytváří nažloutlé krusty. Kopřivka se objevuje náhle a stejně rychle může i vymizet. Obvykle není postižený celkový zdravotní stav koně.
Co dělat
Přestože kopřivka často sama vymizí, zjištění její příčiny může být mnohdy velmi zapeklité až nemožné. Obvykle je po objevení kopřivky vhodné odstranit koni krmivo, popřípadě mu "dopřát" 1-2 dny hladovku, popřípadě odstranit natrvalo krmivo, které je nové a které tudíž mohlo být příčinou náhlé reakce. Pupence většinou nepotřebují žádné ošetření, pouze v případě, že jimi prosakuje plazma, je vhodné omýt koně důkladně slabou dezinfekcí, aby se předešlo komplikacím ve formě bakteriálního zánětu kůže. Může pomoct také opláchnutí octovou vodou nebo odvarem z dubové kůry.
1. Exogenní - vzniká po kontaktu s některými rostlinami, chemikáliemi, po pobodání hmyzem, po aplikaci některých léků na kůži.
2. Endogenní - vzniká nejčastěji po pozření alergenu v potravě (obvykle v seně), po některých lécích ve formě injekcí (penicilín), někdy je to výsledek zažívacích poruch i jako alergická reakce na cizí bílkoviny (např. po transfuzi krve). Někdy provází kopřivka i celkové nemoci, například hřebčí nákazu (viz patřičná kapitola).
Co to vlastně je
Jedná se o alergickou reakci, které se projevuje poškozením vlásečnic a následným prostupem krevní plazmy do kůže, kde se vytvářejí ohraničené otoky ve formě různě velkých pupenců nebo větších oteklých ploch. V těžších případech může z oteklých míst plazma prosakovat i na povrch kůže, kde zasychá a vytváří nažloutlé krusty. Kopřivka se objevuje náhle a stejně rychle může i vymizet. Obvykle není postižený celkový zdravotní stav koně.
Co dělat
Přestože kopřivka často sama vymizí, zjištění její příčiny může být mnohdy velmi zapeklité až nemožné. Obvykle je po objevení kopřivky vhodné odstranit koni krmivo, popřípadě mu "dopřát" 1-2 dny hladovku, popřípadě odstranit natrvalo krmivo, které je nové a které tudíž mohlo být příčinou náhlé reakce. Pupence většinou nepotřebují žádné ošetření, pouze v případě, že jimi prosakuje plazma, je vhodné omýt koně důkladně slabou dezinfekcí, aby se předešlo komplikacím ve formě bakteriálního zánětu kůže. Může pomoct také opláchnutí octovou vodou nebo odvarem z dubové kůry.
Kryptorchismus
Kryptorchid je kůň, který nemá následkem hormonální poruchy jedno nebo obě varlata sestouplé do šourku. Jinými slovy se takovému koni říká jirčák. Nesestouplé varle se nachází v břiše nebo v tříselném kanálu. Toto onemocnění je u koní relativně běžné a postižení jedinci k němu mají genetické predispozice, proto se takto postižení hřebci nemají zařazovat do plemenitby.
Jaké jsou s tím spojené problémy
Nesestouplé varle netvoří oplození schopné spermie, ale postižení jedinci se vyznačují často nadměrným pohlavním pudem a s ním spojeným dosti problematickým chováním, což často vyžaduje kastraci. Situaci lze řešit u mladých kryptorchidů (v jednom roce života), a to podáváním hormonů, které podpoří sestup varlete do šourku. V nesestouplém varleti se mohou tvořit cysty a především u starších koní i nádory, proto se doporučuje situaci řešit dostatečně brzy, nejlépe do 3 let věku koně.
Křečová kolika
Jak už bylo psáno v kapitole o kolikách, je křečová kolika (neboli enteralgie, spastická kolika) vlastně "první stádiem" většiny kolik. Jedná se o poruchu střevní peristaltiky a je vyvolaná podrážděním parasympatiku, k čemuž jsou koně velmi náchylní. Jedná se o nejčastější formu kolik u koní.
Příčinou bývají
- Chyby v krmení (zkažené krmivo, zapařená píce, náhlá změna krmiva, příliš velké dávky jádra, nevhodné krmivo),
- nadměrná námaha, obvykle spojená s podáváním nevhodného krmiva, uvádí se i
- meteorologické vlivy.
Existují koně, kteří jsou k této kolice náchylnější.
Co se děje v těle koně a jak se to projeví
- Záchvat kolik obvykle nastupuje náhle a trvá několik hodin.
- Nejdříve je střevní peristaltika zvýšená, následkem toho kůň častěji trousí, peristaltické zvuky jsou zesílené a často je lze slyšet už "z dálky".
- Střevní křeče jsou pro koně velmi bolestivé, záchvaty bolesti se střídají s uvolněním. Následkem bolesti kůň zaujímá charakteristické postoje a projevuje se "kolikových chováním" (otáčení se po slabině, neklid, hrabání, válení apod.).
- Zvyšuje se také tepová frekvence.
- Kůň se obvykle potí.
- Později křečové záchvaty splynou do dlouhé střevní křeče, která naopak peristaltiku střeva zpomalí nebo zastaví, kůň může přestat trousit.
- Kůň je pak spíš apatický.
- Kůň může mít zároveň také problémy s močením, protože křeč postihne i svěrač močové trubice.
Jak je třeba jednat
Veterinář má být zavolán co nejdříve, jakmile se kůň začne chovat neklidně. Než přijde, je třeba koni odebrat veškeré krmivo. Je otázka, zda se má kůň vodit či ne, pokud se nebrání, je možné ho zkusit provádět, ale je třeba myslet na to, že se voděním nesmí kůň unavit. Pokud by se jednalo o těžší typ koliky nebo by se křečová kolika zkomplikovala, musí mít kůň ještě dostatek sil na další léčbu! Dobré je koně masírovat po těle například věchtem ze slámy, kůň by měl být v teple (deka).
Veterinář obvykle vyšetří dech, tep i teplotu koně, zkontroluje sliznice, poslechne střeva a měl by koně také vyšetřit rektálně. Pouze tak může objevit případné komplikace.
Pokud nedojde k žádným komplikacím, může křečová kolika odeznít spontánně nebo ji lze velmi dobře zvládnout vhodnými protikřečovými léky.
Křečovou koliku však není radno nikdy podcenit, protože může velice rychle přejít v těžší formy koliky, například v zauzlení střev!
Kryptorchid je kůň, který nemá následkem hormonální poruchy jedno nebo obě varlata sestouplé do šourku. Jinými slovy se takovému koni říká jirčák. Nesestouplé varle se nachází v břiše nebo v tříselném kanálu. Toto onemocnění je u koní relativně běžné a postižení jedinci k němu mají genetické predispozice, proto se takto postižení hřebci nemají zařazovat do plemenitby.
Jaké jsou s tím spojené problémy
Nesestouplé varle netvoří oplození schopné spermie, ale postižení jedinci se vyznačují často nadměrným pohlavním pudem a s ním spojeným dosti problematickým chováním, což často vyžaduje kastraci. Situaci lze řešit u mladých kryptorchidů (v jednom roce života), a to podáváním hormonů, které podpoří sestup varlete do šourku. V nesestouplém varleti se mohou tvořit cysty a především u starších koní i nádory, proto se doporučuje situaci řešit dostatečně brzy, nejlépe do 3 let věku koně.
Křečová kolika
Jak už bylo psáno v kapitole o kolikách, je křečová kolika (neboli enteralgie, spastická kolika) vlastně "první stádiem" většiny kolik. Jedná se o poruchu střevní peristaltiky a je vyvolaná podrážděním parasympatiku, k čemuž jsou koně velmi náchylní. Jedná se o nejčastější formu kolik u koní.
Příčinou bývají
- Chyby v krmení (zkažené krmivo, zapařená píce, náhlá změna krmiva, příliš velké dávky jádra, nevhodné krmivo),
- nadměrná námaha, obvykle spojená s podáváním nevhodného krmiva, uvádí se i
- meteorologické vlivy.
Existují koně, kteří jsou k této kolice náchylnější.
Co se děje v těle koně a jak se to projeví
- Záchvat kolik obvykle nastupuje náhle a trvá několik hodin.
- Nejdříve je střevní peristaltika zvýšená, následkem toho kůň častěji trousí, peristaltické zvuky jsou zesílené a často je lze slyšet už "z dálky".
- Střevní křeče jsou pro koně velmi bolestivé, záchvaty bolesti se střídají s uvolněním. Následkem bolesti kůň zaujímá charakteristické postoje a projevuje se "kolikových chováním" (otáčení se po slabině, neklid, hrabání, válení apod.).
- Zvyšuje se také tepová frekvence.
- Kůň se obvykle potí.
- Později křečové záchvaty splynou do dlouhé střevní křeče, která naopak peristaltiku střeva zpomalí nebo zastaví, kůň může přestat trousit.
- Kůň je pak spíš apatický.
- Kůň může mít zároveň také problémy s močením, protože křeč postihne i svěrač močové trubice.
Jak je třeba jednat
Veterinář má být zavolán co nejdříve, jakmile se kůň začne chovat neklidně. Než přijde, je třeba koni odebrat veškeré krmivo. Je otázka, zda se má kůň vodit či ne, pokud se nebrání, je možné ho zkusit provádět, ale je třeba myslet na to, že se voděním nesmí kůň unavit. Pokud by se jednalo o těžší typ koliky nebo by se křečová kolika zkomplikovala, musí mít kůň ještě dostatek sil na další léčbu! Dobré je koně masírovat po těle například věchtem ze slámy, kůň by měl být v teple (deka).
Veterinář obvykle vyšetří dech, tep i teplotu koně, zkontroluje sliznice, poslechne střeva a měl by koně také vyšetřit rektálně. Pouze tak může objevit případné komplikace.
Pokud nedojde k žádným komplikacím, může křečová kolika odeznít spontánně nebo ji lze velmi dobře zvládnout vhodnými protikřečovými léky.
Křečovou koliku však není radno nikdy podcenit, protože může velice rychle přejít v těžší formy koliky, například v zauzlení střev!
Kýla
Kýle se také říká hernie. Jedná se o stav, kdy střevní kličky vniknou do otvoru, který je buď nenormálně zvětšený nebo se vytvořil v místě, kde by neměl být.
Podle toho, do jakého otvoru kličky vnikly, rozlišujeme kýly
- vnitřní - obvykle se dostanou do otvorů, tvořených vazy, oponou nebo i břišními orgány, které se nacházejí v břišní dutině, ale z nějakého důvodu jsou nefyziologicky zvětšené, mezi vnitřní kýly patří i tříselná (ingvinální) kýla hřebců nebo valachů, kdy se kličky střev dostanou do tříselného kanálu, to může mít vážné následky při nesprávně provedené kastraci, střevo se může dostat také do otvorů, které vzniknou v dutině břišní například po úrazu - jsou to různé trhliny v oponě, vazech, ale i v bránici (brániční kýla)
- vnější - v tomto případě se střevo dostane do otvorů v břišní stěně, které nejsou fyziologické, známe břišní kýlu, která vzniká obvykle po úrazu, pupeční kýlu, kdy se střeva dostanou do neuzavřeného pupečního prstence (predispozice k této kýle se často dědí), dále může vznikat kýla v hrázi.
Co může kýla způsobit
Kýla se projeví podle toho, do jaké míry dojde k uškrcení střeva a zpomalení pasáže střevního obsahu.
Pokud je kýlní branka dostatečně velká a volná, střevo není příliš zaškrcené a kýla se nemusí na zdravotním stavu koně nijak projevit. U vnější kýly si pak pozorný majitel může všimnout "bulky" na břiše (nejčastěji ve střední linii spodní strany břicha), která je na dotek nebolestivá, měkká a prsty lze nahmatat "otvor do břicha".
Pokud se však kýlní branka zúží (což se stává u tříselné kýly), může způsobit vážné střevní problémy, podobné zauzlení střev. Kůň má silné kolikové bolesti, postupně se zastavuje střevní peristaltika, před kýlou se ve střevě hromadí plyn. Protože střevo v kýlním váčku může začít velmi rychle odumírat následkem nedokrvení, může se u koně velice rychle zhoršit celkový zdravotní stav a ohrozit jeho život.
Co dělat při podezření na kýlu
Každou kýlu by měl zhodnotit veterinář a rozhodnout o dalším postupu. Pokud nejsou střeva nijak poškozená, operativně se sešije kýlní branka, což obvykle lze u vnějších kýl provést i v "polních podmínkách". Pokud už došlo k uskřinutí střeva nebo se jedná o vnitřní kýlu, je třeba provést náročnou operaci na klinice.
Kýle se také říká hernie. Jedná se o stav, kdy střevní kličky vniknou do otvoru, který je buď nenormálně zvětšený nebo se vytvořil v místě, kde by neměl být.
Podle toho, do jakého otvoru kličky vnikly, rozlišujeme kýly
- vnitřní - obvykle se dostanou do otvorů, tvořených vazy, oponou nebo i břišními orgány, které se nacházejí v břišní dutině, ale z nějakého důvodu jsou nefyziologicky zvětšené, mezi vnitřní kýly patří i tříselná (ingvinální) kýla hřebců nebo valachů, kdy se kličky střev dostanou do tříselného kanálu, to může mít vážné následky při nesprávně provedené kastraci, střevo se může dostat také do otvorů, které vzniknou v dutině břišní například po úrazu - jsou to různé trhliny v oponě, vazech, ale i v bránici (brániční kýla)
- vnější - v tomto případě se střevo dostane do otvorů v břišní stěně, které nejsou fyziologické, známe břišní kýlu, která vzniká obvykle po úrazu, pupeční kýlu, kdy se střeva dostanou do neuzavřeného pupečního prstence (predispozice k této kýle se často dědí), dále může vznikat kýla v hrázi.
Co může kýla způsobit
Kýla se projeví podle toho, do jaké míry dojde k uškrcení střeva a zpomalení pasáže střevního obsahu.
Pokud je kýlní branka dostatečně velká a volná, střevo není příliš zaškrcené a kýla se nemusí na zdravotním stavu koně nijak projevit. U vnější kýly si pak pozorný majitel může všimnout "bulky" na břiše (nejčastěji ve střední linii spodní strany břicha), která je na dotek nebolestivá, měkká a prsty lze nahmatat "otvor do břicha".
Pokud se však kýlní branka zúží (což se stává u tříselné kýly), může způsobit vážné střevní problémy, podobné zauzlení střev. Kůň má silné kolikové bolesti, postupně se zastavuje střevní peristaltika, před kýlou se ve střevě hromadí plyn. Protože střevo v kýlním váčku může začít velmi rychle odumírat následkem nedokrvení, může se u koně velice rychle zhoršit celkový zdravotní stav a ohrozit jeho život.
Co dělat při podezření na kýlu
Každou kýlu by měl zhodnotit veterinář a rozhodnout o dalším postupu. Pokud nejsou střeva nijak poškozená, operativně se sešije kýlní branka, což obvykle lze u vnějších kýl provést i v "polních podmínkách". Pokud už došlo k uskřinutí střeva nebo se jedná o vnitřní kýlu, je třeba provést náročnou operaci na klinice.
MVDr. Dominika Švehlová (Stachová)
