Při stavbě nebo přestavbě stájí pro koně je nutné splnit řadu požadavků , které vychází z poznatků o požadavcích na optimální prostředí, které nebude negativně ovlivňovat zdravotní stav ustájených koní.
V oblasti ustájení přetrvávají některé mylné názory a celá řada chovatelů přirovnává požadavky koní k požadavkům lidí a jejich pocitům. Realizování těchto mylných názorů potom vede k celé řadě nedostatků, které vyvolávají poruchy nejen zdravý koní, ale také jejich růstu,výkonnosti, reprodukční schopnosti a v chování.
Při plánování a stavbě stájí pro koně je nutno respektovat základní požadavky potřeb koní , které jsou:
koně potřebují nezávadné krmivo a pitnou vodu
koně potřebují pohyb
koně potřebují sociální kontakt
koně potřebují světlo a čerstvý vzduch
Technika krmení:
Krmný žlab - mušle má být ve výšce loketního kloubu koně 0,65 - 0,90 m , u velkých plemen koní až ve výšce 1 m , šířka 0,65 m podezděný šikmo vzhůru. Žlaby ,mušle by měly být z kameniny, hrana zahnutá dovnitř, aby koně nevyhazovali jadrné krmivo. Hloubka 0,4 m šířka 0,4 m. Nejlépe tyto požadavky splňují kameninové mušle vyráběné keramickým závodem v Poštorné. Je možno je také nahradit zahraničními výrobky z plastu. Do volných stájí instalujeme k obvodovým stěnám žlaby, jejichž délka se odvíjí od počtu chovaných koní. Na jedno odstavené hříbě musíme počítat s minimálně 0,6m, na ročka 0,7 m a na dospělého koně 0,8 m. Objemné krmivo podávat lehce natřesené na čistou podestýlku u krmného žlabu nebo doprostřed volné stáje na krmný stůl nebo zase na podestýlku . Jako nový systém se objevil síťový vak, který se používá hlavně v boxech. Tento systém má některé přednosti, ale také nedostatky. Jako přednost vidím snížení ztrát podávaného sena zašlapáním nebo rozhrabáním , zamezení znečištění od podestýlky a hlavně zamezení při stlaní hoblin nebo pilin jejich příjmu společně se senem. Jako negativa lze uvést pracnost při dávkování sena do sítě, potlačení selektivní vlastnosti při výběru a upřednosťování příjmu některých rostlin koněm. Rovněž příjem sena při nesehnutí hlavy k zemi je zvláště nevhodný pro rostoucí kategorie koní, protože nedochází k přirozenému vývinu hřbetního svalstva a páteře. Z těchto důvodů je nutno odmítat podáváni sena do jeslí umístěných nad krmnými žlaby, jak tomu bylo velmi často ve starých zemědělských usedlostech.
x
Napájení
- potřeba pitné vody se pohybuje v rozmezí 20-50 l. Zajištění zdroje vody zřejmě bude řešeno připojením se na vodovodní síť, ve které je garantována její nezávadnost i celoroční dostatečné množství. Tuto vodu budeme koním zabezpečovat automatickými miskovými napáječkami. Tyto napáječky by měly mít každá samostatný kohout a přívod vody z akumulační nádržky ( stačí WC splachovací nádržka), abychom zabezpečili teplotu odražené vody (8 -12oC). Tyto napáječky umisťujeme 1,2 - 1,5 m nad podlahu do nejteplejšího místa. Ve volných stájích se mohou budovat napájecí žlaby buď s regulačním plovákem nebo stálým průtokem. Druhý způsob se buduje hlavně v pastevních areálech při možnosti využití přirozené nezávadné vodoteče ( potůčku apod.). Pro pastevní areály k celoročnímu využití doporučuji tzv. balonové napáječky, které jsou nezamrzající a zabezpečují hygienickou nezávadnost vody. Tento požadavek nesplňují vodní žlaby, ve kterých při vysokých letních teplotách dochází rychle k pomnožování bakterií a patogenů. V zimním období zase k zamrzání vody.
x
Zabezpečení pohybu
Všeobecně nutno podporovat takové technologie, které neomezují přirozenou potřebu pohybu koní. Přes 5 000 letou domestikaci koní si koně zachovali přirozenou pohybovou aktivitu při vyhledávání krmiva a potřebu aktivního pohybu. Pohyb zabezpečuje nejen regeneraci pohybového aparátu, ale i motilitu střevního traktu a trávícího ústrojí. Pohyb je nezbytný pro správnou funkci kloubů, šlach a jejich elasticitu.Pravidelný pohyb je nezbytný pro správný vývoj a funkčnost kopytního pouzdra. Svobodný pohyb naplňuje nejen přirozenou nutnost tělesné aktivity koně , ale i jeho psychické a sociální požadavky.
x
S přihlédnutím na výše uvedené požadavky a přirozené projevy koní naplňuje tuto potřebu pouze tzv. volný pastevní odchov. V rámci této technologie jsou budovány pouze tzv. padocky - respektive závětří nebo přístřešek proti dešti. Tento jednoduchý pastevní přístřešek slouží pouze jako ochrana koní před nárazovými větry, deštěm či sněhem, do kterého se koním předkládá sláma nebo seno, které je tak chráněno před znehodnocením klimatickými vlivy. Tyto pastevní areály jsou budovány hlavně pro potřebu zdravého odchovu mladých kategorií koní nebo pro dožití starých chovných nebo sportovních koní. Setkáme se s nimi hlavně v marginálních oblastech, kde je také státem tento způsob chovu podporován dotačním titulem na pasení hospodářských zvířat.
Další druhy ustájení koní se pouze k výše uvedeným požadavkům snaží více či méně pouze přiblížit.
x
Volné ustájení:
- někdy také nazývané skupinové je druhým nejvhodnějším a nejpřirozenějším ustájením. Stavebně však náročnější a dražší.Využívá se pro kategorie chovných klisen, hříbat a mladých koní. Kapacita volných stájí se odvíjí od potřeby plochy a kubatury na koně.
požadavek na plochu :
| dospělý kůň | 7,3 m/ks |
| klisna s hříbětem | 12 - 16 m2 |
| hříbata do 1,5 roku věku | 6 m2 |
| starší dorost | 7-8 m2 |
| do 3 let | 8 - 12 m2 |
| požadovaná kubatura stáje: | |
| normální plemena koní | 28 - 40 m3 |
| malá plemena koní (pod 148 cm KVH) | 20 - 27 m3 |
Volné stáje by měly stát na mírně vyvýšeném slunném místě, podélná osa stáje sever - jih, stáj má být suchá vzdušná bez průvanu minimálně o výšce 3 - 3,5 m . Okna stáje by měla zabezpečit osvětlení stáje 40 lx a mít minimální rozměr1.2 x 0,9 m sklopná dovnitř (větrání) s izolačním dvojsklem. Mají být umístěná mimo dosah koní a tak, aby sluneční paprsky neoslňovaly koně do očí, tedy pod stropem. /min1,8 -2 m nad podlahou) . Poměr plochy stáje k ploše oken 10 -16 : 1 tj. (1 m okna na 8 -12 m ). Stáj by měla být průjezdná , tedy dvě protilehle umístěná vrata. Velikost vrat se přizpůsobuje k velikosti plánované použité techniky k odklizu hnoje a návozu krmení. Pravoúhle rohy stavby je vhodné přehradit na 45o . Jako nevhodné jsou ve volných stájí vnitřní sloupy, které jsou příčinou řady úrazů. Podlaha je nejčastěji řešená jako betonová se sklonem 1-2 cm /m s nastýláním hluboké podestýlky. Nejvhodnější je však špalíková z modřínového nebo dubového dřeva. Jako poslední moderní materiál se na trhu objevily matrace z gumového recyklátu firmy Regutec nebo litý bodit a boxit. Na trhu se také objevují desky z recyklovaných umělých hmot. U těchto materiálu je nutné přihlédnout k atestu o zdravotní nezávadnosti, protože velmi často obsahují PCB, který je v rámci norem EU v živočišné výrobě přísně sledován a materiály, které ho obsahují nejsou povoleny. Ve starých stájích byla podlaha řešena z dusané cihlářské hlíny smíšená s pískem a řezankou nebo rašelinou. Tento typ podlahy je však z dnešního pohledu již překonán hlavně z pohledu zooveterinárních a hygienických. U koryt je žádoucí do zdi zabudovat kroužky k uvazování koní při krmení. Vázání je nejvhodnější řešit řemenem s dřevěným závažím - koulí na konci, volně probíhajícím vazným kroužkem. Jako druhé řešení se nabízí pohyblivý kroužek na svislé železné tyči, zabudované ve zdi žlabu.
Na volné stáje by měly navazovat pastviny nebo aspoň výběhy, které umožní aspoň denní ,když ne celodenní pohyb.
x
Ustájení v boxech:
Boxy stavíme nejčastěji v klasických zděných zateplených stájích, nebo je umisťujeme jako samostatnou jednotku do různých komplexů, které tvoří tzv. stáj z venkovních boxů. Pokud stavíme boxy do stájových staveb, měli bychom mít opět na zřeteli, že jejich počet se bude odvíjet od potřebné kubatury na jednoho koně (28 - 40 m). Jednoduchá pomůcka je také následný vzorec:
plocha boxu =2 x kohoutková výška koně2
Pro koně 160 cm KVH to znamená: 1.6 x 2 = 3,2 x 3,2 = 10,24 m.
Box nemusí být kvadratický, ale užší strana boxu by měla mít minimální šířku: kohoutková výška x 1,5 , Box pro klisnu se hříbětem (porodní) nebo pro plemenného hřebce by neměl mít menší plochu jako 16 m. Boxy umístíme tak, aby tvořily řadu, která umožňuje sociální kontakty mezi koňmi. Mezi řadami boxů vzniká stájová chodba ,která musí být minimálně 3 m široká .
Stěny boxů se budují z různých materiálů. Minimální výška stěn boxů je 2,2 - 2,5 m., do výšky 1 - 1,4 m sahá bednění ze silných ( 40 mm) hoblovaných na svlak nebo péro sestavených fošen z tvrdého dřeva ( nejlépe dubové). Nad nimi je mřížoví v železném rámu z prutů o průměru 15 - 20 mm na rozteč zhruba 5 - 6 cm, aby při kopnutí nedošlo k uvíznutí kopyta. Dveře boxu mají být minim. 1,2 m široká s vnějším bezpečnostním zavíráním. Kovové díly jsou protikorozně ošetřeny zdravotně nezávadnou barvou. Trvanlivější a nejvhodnější je však žárové pozinkování. Vývoj konstrukce boxů se však nezastavuje a výše tzv. klasický box je prakticky překonán. Nové modely boxů nabízí nejen moderní materiály, ale liší se hlavně v naplňování sociálních potřeb koní a zoohygien. požadavků. Dveře boxů jsou v mřížoví doplňovány otvíracím oknem , které umožňuje koni lepší kontakt s okolním prostředím. Dřevěné bednění již není plné, ale jsou v něm vyřezány podélné větrací otvory, které umožňují proudění čerstvého vzduchu do sféry nad podestýlkou, ve které má kůň nejčastěji hlavu - tedy přijímá vzduch. Jako poslední hit jsou boxy celokovové s pozinkovaným mřížovím z hranolů, které sahá až do úrovně podestýlky a prakticky, tak není bráněno proudění vzduchu v celé stáji. Přestože tyto boxy svým dojmem připomínají klece pro šelmy, splňují nejlépe co kůň potřebuje - kontakt a čerstvý vzduch. Meziboxové stěny jsou často konstruovány jako mobilní a tím po jejich odstranění nebo otevření umožňují použít např. mechanizaci při odklidu hnoje. Rovněž osvětlení těchto boxů je maximální, a tak se naplňuje další požadavek welfare koní. Při vzniku infekčního onemocnění jsou tyto boxy lehce desinfikovatelné a omyvatelné. Jako další přednost těchto boxů vidím i ve snížení výskytu hlodavců ve stáji, protože zlepšením osvětlení boxů je vlastně zhoršováno životní prostředí hlodavců. Pravidelná deratizace a snižování či eliminaci výskytu hlodavců je také prevencí vzniku celé řady chorob koní - např. poměrně časté leptospirózy koní.
Jako další alternativa boxového ustájení je na našem trhu nabízen tzv. venkovní box. Jedná se vlastně o malou individuální stavbu - box, která má vlastní střechu a stěny boxu jsou tepelně izolované dřevěné zdi stavby. Dveře boxu jsou dvou dílné a otevřením horní poloviny dveří se umožňuje koni kontakt s vnějším prostředím a může vdechovat neustále čerstvý vzduch Tento typ ustájení je využíván hlavně v oblastech s teplejším klimatem. V podhorských a horských oblastech v našich podmínkách je koně třeba v zimě dekovat. Předností tohoto ustájení jsou nižší finanční náklady a rychlost výstavby oproti klasickým stájím a otužováním koní se zlepšuje i jejich zdravotní stav. Nevýhodou potom je větší pracnost při ošetřování koní, nemožnost použití mechanizace, horší pracovní prostředí pro personál ( je vystaven přímým klimatickým vlivům) a větší izolace koní. Toto řešení je spíše využíváno individuálními majiteli koní než jezdeckými centry a středisky.
Individuální vazné ustájení: Toto ustájení je z pohledu ekonomického nejvýhodnější. Umožňuje oproti boxové stáji zvýšit kapacitu až dvojnásobně a snížit potřebu steliva až o 2/3 a zvýšit využití pracovní síly. To jsou jediné přednosti, protože co se týče welfare koní, je to nejhorší, co koním můžeme připravit.Toto ustájení proto nejčastěji vidíme v komerčních stájích nebo ve sportovních střediscích, ale pouze jako krátkodobé řešení ustájení koní, při soutěžích, soustředěních apod. Vazné ustájení zřizovali hlavně soukromě hospodařící zemědělci, kteří však koně celodenně využívali a proto byli přivázáni pouze při krmení a v průběhu noci. Jinak se převážně mimo práci pohybovali dohromady s pasoucím se dobytkem nebo byli dáni do výběhu. Místo na stání by mělo být minimálně plochu 1,6-1,8x3m. Jednotlivá stání jsou od sebe oddělena buď boxovou polostěnou (mřížoví, nebo dřevěná stěna do poloviny délky) nebo zavěšenou pohyblivou dřevěnou tyčí. Uvázání koní na ohlávku s vazákem zakončeným dřevěnou koulí. Doporučováno je vyvázání na dva vazáky, aby se koně navzájem neohrožovali. Vazná stání, která jsou oddělena stěnou, mohou být využívána jako boxy, pokud vzadu máme instalovanou pohyblivou tyčovou zábranu . S vazným ustájením bychom se však měli setkávat jen velmi zřídka, protože sportovní koně, ale i rekreační jsou umisťováni do boxů. Zabezpečení světla a vzduchu: Stájové klima hraje rozhodující roli pro zabezpečení zdravotního stavu koní. Nejjednodušší zabezpečení správného klimatu máme u koní odchovávaných v pastevních areálech s jednoduchými přístřešky. Ochrana proti silnému slunečnímu záření je důležitější jako ochrana proti chladu. Proto přístřešky plní pouze funkci zabezpečení stínu a vlivu silného proudění vzduchu (větru). Koně odchovávaní tímto způsobem jsou dostatečně otužilí a tím i odolní proti respiratorním onemocněním. Je to nejideálnější způsob chovu koní, který se přibližuje přirozenému způsobu života koní. Všechny další technologie chovu koní musí zabezpečovat maximální snahu se přiblížit k těmto přirozeným požadavkům. Nedostatečné osvětlení stájí narušuje vliv světelného režimu na neurohumorální aktivitu - hlavně pohlavní činnost koní. Narušuje vliv působení vitamínů, což se často projevuje rachitídami hříbat, poruchami krevního obrazu, začervením ale i psychickými poruchami v chování koní. Proto je nutné zabezpečit minimálně 2 -3 W světla / m2 stájové plochy. |
Důležitá je vlhkost vzduchu. Koně sice disponují poměrně velkou tolerancí vůči vlhkosti vzduchu, která se může pohybovat mezi 70 - 85%, ale extrémní hodnoty vyvolávají rychle poruchy na dýchacím aparátu. Teplý a vlhký vzduch je nebezpečnější, jako chladný a suchý. Optimální teplota pro koně leží v závislosti na roční období mezi 8 - 18oC. Proto větrání stájí hraje velmi důležitou roli. Často se setkávám, že v zimním období jsou všechny větrací otvory stájí dokonale utěsněné a koně ještě zadekovaní! Rychle stoupá koncentrace amoniaku, vlhkost vzduchu a tím se výrazněji narušuje tepelná bilance. Koncentrace amoniaku by neměla být vyšší jak 5 - 10 ppm ! Koncentrace CO2 by se měla pohybovat od 0,1 do 0,2%. Nebezpečný je také průvan - rychlé proudění vzduchu např.při jednorázovém větrání . Rychlost proudění vzduchu v létě by se měla pohybovat v intervalu 0,4 - 0,8 m/s a v zimě 0,2 m/s. Přesné vyhodnocení stájového mikroklimatu provádí odborné pracoviště VFU Brno, ale základní hodnoty může každý chovatel sledovat sám, pokud si umístí do stáje aspoň teploměr a hydrograf.
