10.června 2009.Dneska je mojí sestřičce 44 dní.Roste děsně a je vidět, že naši vysoko postavenou rodinu nezapře.Rodinu na vysokých nohách-tak to myslím,jo! V noci bývají ještě doma a ráno po krmení chodívají ven, na louku kousek od mojí ohrady a tak je mám obě nablízku.Chodí do ohrady kde je krásná čerstvá tráva a jsou na celou ohradu samy.
Taky jsem viděl, jak se do ohrady řítí náš starý traktor a v něm jsem viděl sedět paničku a tvářila se šťastně, protože traktor zase začal jezdit.On tam totiž stál skorem dva roky na dvorku a nejezdil.Ona z toho byla smutná. Potom ale najednou dovezla plnej kanystr nafty , nalila ho tam do tý plechový huby a on jak dostal najíst, tak najednou hned jezdil.Nechápu,proč ho tak dlouho trápila hlady.Já bych taky nejezdil bez jídla.Chudák se teda najedl a najednou ožil!!Proč ji to už dávno nenapadlo to teda nevím.Mohla se poradit se mnou.....jsem na to odborník.Jisté ale je, že teď má radost!
Potom jsem si všimnul,že šel někdo pro mámu a s Diou ji vedl pryč.Dovedli ji do druhé ohrady,kde bylo puštěné velké stádo.Na kraji ohrady stála jenom samotná Vinča.Jinak tam nebyl ani jeden kůň.Vinča měla zrovna říji a jak ona má ve zvyku, tak tou dobou stojí celé dny u vchodu do ohrady a řehtá směrem nahoru a volá nás hřebce.
Vinča si všimla Dony s malou v průchodu a zařehtala jim na pozdrav.Stádo i když bylo daleko, slyšelo její hlas a rychle se rozeběhli k ní.Panička volala aby Donu rychle dovedly až do ohrady, ale nestihly to.Malá Dia se hodně polekala běžících koní a protrhla oplůtek zpátky.Všichni běželi za nimi.Opět protrhla další část ohrady a potom i třetí,-do další ohrady.Viděl jsem ji, jak byla chudinka vyplašená, bála se dusajícího stáda za ní a už vůbec nevnímala, kde je jaká ohrada a co se jí může stát.Zamotala se i do oplůtků a nějakým zázrakem se zase vymotala.Bylo mi ji moc a moc líto,nejraději bych se rozeběhl a běžel jí na pomoc,odehnal bych všechny ty dotěrný koně a pak bych je hlídal.Běhal jsem celý vynervovaný po ohradě a byl jsem tolik bezmocný, nemohl jsem nic dělat.Jen jsem slyšel paničku, jak dává nějaké povely aby všechno dopadlo co nejlíp, ale potom už nemohla a asi to vzdala.Celé stádo se chovalo jak pomatená vlčí smečka.Každý chtěl vidět Diu a být u ní co nejblíž.Potom jí začali i s mámou honit po velké pastvině.
Nejprve se za ní pustili valaši v čele se Sirkou.On se totiž chová skoro jako hřebec a chtěl malou vyhánět, protože si myslel,že je to něco neznámého, co by mohlo ohrozit bezpečnost stáda.Dona měla hodně práce, aby malou uhlídala.
Ale i klisnička Grace si nevěděla rady a na malou útočila.Dona se po ní ošklivě ohnala a ukázala jí, kam už nemůže.Ostatní klisny zvědavě koukaly z bezpečné vzdálenosti,-nechtěly utržit bolavý kousanec.
Malý Mario se chtěl kamarádit, ale Dona to nemohla dovolit.Ještě se o malou bojí a neví, co může čekat od kohokoliv ze stáda.Možná jim dovolí si hrát o něco později, -jen kdyby nebyl Mario hřebec!
V bezpečí pod dohledem mámy se malá Dia začala zajímat o celou ohradu a všechny nové
věci.Pomalu si zvykla na velké stádo a oni si pomalu zvykali na to, že se musí držet stranou.Ještě na druhý den ráno ale byli všichni opět móóc zvědaví a než stačila Dona dojít na pastvinu, tak to odnesla ohrada a sloupky.No, byla už stějně zpuchřelá!
Čumílkové z 11.června 2009
