JÁ V ROCE A PŮL
Stále jsem chodil na pastviny se všemi koňmi.Mohl jsem
se najíst dosytosti trávy a dělalo mi to dobře.
Byl jsem pěkně najedený a silný.
A tak jsem svému těžkému najedenému bříšku dopřával
odpočinek ve stáji.Naučil jsem se stát na štontě a můj
soused Sirius mě docela toleroval.
Když mi zkusili dát poprvé na záda sedlo, neprotestoval
jsem.Nic mi to nedělalo a docela i hřálo.Jen jsem stále
poslouchal ty cinkavý zvuky od třmenů.Ještě na to nejsem
ten správně velkej kůň!
Blíží se naplněmí mého druhého roku života.Už mě oddělili od mámy a stáda a pouštěli mě do horní ohrady,-tam, kam chodí pouze hřebec Markýz.Byl tady jenom jeden jediný pach a to jeho.Neměl jsem už žádný kontakt se svým rodným stádem.I když jsem jim byl nablízku,moc jsme se neviděli.
Blíží se den, kdy mě pustí do ohrady s ním.Nevím, co udělá a trochu se bojím.Chybí mi hrátky s kamarády.Přál bych si, aby mě je nahradil.
