úterý 29. září 2009

Začíná podzim-ještě září...

Začátek podzimu
... jsem i s paničkou oslavil na naší oblíbené vyhlídce.Byli jsme tam i s Ronečkem a tak aspoň i on poznal, kam tak rádi chodíme.Bylo už pozdní odpoledne a obloha se zatahovala k dešti.Místama ještě prokukovalo sluníčko a tak si to panička zase fotila.
Středa 30.září

Dnes už září končí a my se s ním byli rozloučit zase na našem stejném,oblíbeném kopci.Dá mi to zabrat to vylézání do toho strmého kopce, ale dnes mě podpořil Roneček tak, že jsem si při cvalu do kopce i zaskotačil.Fotečky se dnes zase dělali, ale ne na výletě.Dnes se dělali ve výběhu, kde panička uklízela po starých balíkách za stájí.Zase objevila něco, co chtěla fotit a utíkala pro foťák a přitom se natáhla na tom krásným bahýnku, co vytvořil dnešní noční deštík.Rozplácla se vedle mých hovínek a zase nadávala.Může si za to ale sama,když pořád pospíchá :-)))Ale fotečky ujdou,ne?..........


















,,Źij pro to ,co máš, a ne proto, co ti chybí.,,

Podzimní sluníčko ještě září, to je pravda.I když nám už začal říjen.Ten je od slova říje, a tou já rozumím říji kobylek.Říje kobylek je moje milované téma.Ne na povídání, ale na skutečné zjišťování každodenní situace.Moje panička totiž ke kobylkám chodí a na jejích šatech se ke mě občas nějaká ta vůně dostane.Tak jsem pak na ni milí a očmuchávám ji ze všech stran.Dříve jsem byl až takový, že jsem na ni chtěl skočit.Byl jsem mladý a nechápal jsem celou tu situaci.Ona se pak musela převlíkat a nebo na sebe sprejovala nějaké ty umělé pachy ,aby to přetlouklo pachy říjících kobylek.Užívala si se mnou opravdu krušné časy a zdá se, že už vím, že zrovna tohle nemá cenu dělat.
V pátek (2.října) jsme se vydali hned po ránu na takovou příjemnou jízdu do lesů nad Karlovem.Procházeli jsme různé stezky přímo lesem,většinou jen takové, které používají srnky,když chodí za pastvou nebo k vodě.Většina našich cest u vody opravdu končí.Já totiž miluju zurčení malých potůčkú, u kterých rád trávím dlouhé přestávky a v okolí si pochutnávám na zvlášť kyselých trávách,které jsou zpestřením mého jídelníčku.Někdy žeru i hlínu u té vody,nevím,jestli to není nějaká úchylka,ale co,druhou stranou to stejně půjde ven.A těch potůčků jsme dnes obešli minimálně 5.
Na sobotu byla plánovaná vyjížďka ve třech, ale pak se k nám ještě připojil jeden pán zákazník a tak jsem jim jel zase ukázat tu naši vyhlídku.Vydupali jsme si ve čtyřech kopec a pak jsme se mohli chvilku popásat, zatímco se ty balíci na nás kochali pohledem do údolí.Já jsem se dnes s valachama cítil docela v pohodě ,protože neměli žádný hloupý nápady ,protože byli po tom výstupu celí zemdlení.To, kdyby jste sem chodili tak často jako já.Pak by jste si mohli stěžovat!!
Sluníčko stále svítí až na jeden zamračený deštivý den a koníci jsou stále venku.
Odjela nám Tamarka!!
To byla jedna rezavá kobylka z malého stáda.Byla to dáma i když byla trochu při těle.Horní část těla trochu obézní po tatínkovi chlaďasovi, nožky krásné,tak akorát,po mamině teplokrevné.Odvezla ji velká skříňová avie někam do stáje ke dvěma valachům.Doufám,že se jí tam bude líbit,protože jsem si na ni už zvykl a měl jsem ji rád.Ale jen tak na dálku.A večer se na dvoře objevil přívěs a přivezl nového koníka.Je to takový mladíček s vytahanýma nohama.Aspoň že je už valach,to mě uklidnilo! Našel jsem si pár fotek s Tamarkou,ještě z jara, když tady byla i Viďulka a Mario s Vinčou byli párkrát i v malém stádě.:

Po mnoha letech....

Po mnoha letech se vracím k mému starému blogu,a to z toho důvodu,že server, na kterém byl tento původní blog , se ruší.       A tak jsem ce...