Začátek září jsem prožil ve společnosti Corinta, se kterým jsem byl ještě párkrát venku.Ale taky jsem si vyjel sám na vyjížďku s paničkou,bylo příjemné počasí i když jsme se toulali skoro potmě.
Příšery vidět nechci
Jednou byla panička sama někde na výletě a já viděl jen fotky.Nerozuměl jsem jim,protože tam bylo něco prapodivnýho se třema nohama bez hlavy,asi nějací ufoni.Asi bych se stejně bál.Říkala mi, že se tam jednou vypravíme,abych to viděl zblízka.Doufám, že na to brzy zapomene!
Trénink sjezdovka
Prý aby mě nezakrněly svaly.Nedaleko od sousedního městečka je v kopci malá sjezdovka.Někdy tam chodíme a ten velkej kopec si vyšlápneme.Já ho moc rád nemám,vždycky nade mnou vyhrává.Ještě nikdy jsem ho nevylezl najednou a asi nikdy nevylezu.Dělám úmyslně hodně znavenýho, aby to panička po mě nepožadovala.Jednou jsem s e dostal až do půlky bez zastavení,ale to bylo na jaře, kdy jsem měl síly nadbytek.Dneska byl s námi zase foťák a fotilo se.Tenhle přístroj mám rád.Než se vyndá z kapsy a zandá,můžu si kousat.Bylo moc teplo a slunce pálilo,kožich jsem měl rozpálený dozlatova a tráva se pode mnou rozvlnila do úchvatných kudrlinek.Moje hříva nezůstávala pozadu a já jsem si říkal, jak s tou trávou k sobě dobře pasujeme.

Kroužek po dlouhé době. Už ani nevím,jak to tam vypadá.Ale je to tam otravný,když musím běhat dokola.Namáhat se a navíc vůbec nikam nedojít.To je postavený na hlavu,taková blbost.Taky jsem se pěkně šklebil a nechtěl běhat.Panička asi nepochopila proč to dělám.Dala mi tam bidla, který se pěkně pletli v cestě.Najednou jsem se už pěkně naštval a chtěl tomu všemu utýct.Začal jsem lítat jak šílenej ,při každém kolečku jsem nejmíň 3x vyhodil na všechna strany a panička měla dost.Nevěděla,kam dřív koukat a odskakovala od mých náletů.Nechtěl jsem ji ublížit,ale chytil mě takový rapl.Volala na mě ať zastavím,ale já nic.Byl jsem jak Haleyova kometa.Zpěnil jsem se dokonale a pak zastavil.Pot mi tekl i z očí a štípal mě do nich.Až teď jsem si všiml,že mě bolí noha.Jak jsem lítal,praštil jsem se do ní.Byl jsem jak zmlácenej pes,vycucanej do posledního.Co mě to jen napadlo!!Takhle plýtvat energií!!Pak se na mě panička vysápala a ještě mě nutila chodit!! Prý abych zchladl.Doufám,že dostanu dobrou večeři!!
Koupání. A KDE?
9.9.09/ Nemůžu si odpustit napsat sem tuto novou historku.To bych nebyl já, aby sem zase něco nevymyslel.Mám rád šprýmovný kousky.Vyjeli jsme ven,já a Rony.Sluníčko opravdu rozzářilo celou oblohu a přinášelo radostnou náladu do celé krajiny.My jsme se zase vydali na dlouho nenavštívenou cestu za dálnici na Bedřichovku.Prošli jsme pod ní a před námi se otevřela veliká louka a za ní les.Přecválaliu jsme ji a zabočili lesem směrem k městu.Šli jsme dlouhou dobu krásným lesem a nasávali vůni vysychajícího lesa,vůni borovic a spadaného jehličí.Idylka jako v ráji.Před námi konec lesa a vzápětí jsem uviděl něco, co do tohodle kouta lesa nikdy nepatřilo.Vysoký kovový stožár.A ten se i hýbal.Koukal jsem a nemohl oči utrhnout.Popošli jsme a tam ještě několik Tater,-náklaďáků.Panička říkala, že prý tady bude dálnice a teď se tady staví.Terén byl rozrýpaný až na perkové podloží.Chtěl jsem se po té dálnici projít. A můžu,když nemám dálniční známku? Riskli jsme to.Zatím žádný beton ani asfalt a tak tam bylo docela příjemně.Uprostřed vyprahlé dálnice jsem uviděl velkou louži.Byla asi 15 cm hluboká.Dovolil jsem si tam vlízt a nejdříve se napít.Voda byla čistá.A začal jsem se čachtat a nepřestával hrabat ,až se z toho udělala bahenní směs hlíny,jílu a písku.Když to pěkně zhoustlo, uslyšel jsem paničku,jak říká:,,Teď by jsme si do toho mohli ještě lehnout!!,,To byl ale bezvadný nápad!Uvítal jsem ho a co bych pro ní neudělal.Navíc,-přeci se nebude zlobit, když si to vymyslela!A tak jsem se elegantně sesul nejdřív na bříško, panička se smála a myslela si, že se zase hned zvednu,jako to dělám ve vodě na rybníku.Ale to bahno bylo tak krásný.
A tak jsem si začal lehat na bok,panička si stále ještě myslela, že mě plácne bičíkem a vstanu.Ne,-tuhle lázeň si vychutnám!!A tak jsem si lehl celý na bok a pěkně se do toho bahýnka zatlačil i se sedýlkem.Panička mě překročila a už jí docházel humor.Bála se o sedlo a vůbec mi to v té chvíli nepřála.Tak už ví,že jsem kůň bahenní.
Vstal jsem a ještě si u toho rozšlápl martingal.Zavázala ho k uzdečce a nasedla.Najednou se jí vrátil humor a začala se smát.No vida, zase jsem ji rozveselil.Jsem rád.Musím si to zapamatovat a zase to někdy udělám.Po mě navštívil louži i Rony.I on si to užíval veselým cákáním,takže Lůca byla nahozená a on taky.Vraceli jsme se domů a byla legrace............................Takový malý Koňocross.
...........foto:po příchodu domů :o)
Plno krásných dní
Tak tohle je počasíčko podle mého gusta.Bývám venku celý den,protože Markýzek,můj spolubydlící,chodí ven večer a je tam do rána.Já mám to potěšení celé dny sledovat, co se děje na dvorku a v okolí.A protože je hezky,samý slunečný den,tak do své garsonky ani nevlezu.Chodíme každý den někde po okolí a teď se zase nic tak zvláštního nestalo.Už začíná žloutnout listí.A taky padat.A naše vlaštovky odletěli na začátku září.Ani nevím přesně kdy.Všiml jsem si toho dneska.Od jara jsem sledoval jejich počínání,od opravy hnízda,stavění nového a vyvádění dvou vrhů malinkejch prcků.
Závody
Zase jedou s Markýzem na nějaký závody.Já jsem se raději schoval na druhý konec ohrady,abych do toho nemusel jít zase s ním.To se mi docela povedlo,protože na mě uplně zapoměli.Včera večer ještě potmě panička kovala Markýze a pak zase hartusila,že na to nevidí a dovedla si ho do stáje,kde jsou přes noc kobyly.Trochu si pořehtával,ale ona mu s klidem domlouvala a docela dobře to zvládli.Ráno se šla podívat na kopyta,jestli se to povedlo,že prý na to včera neviděla.Markýzek odcestoval a vrátil se až po poledni.Jel prý jen jeden závod a byl v něm docela dobrý.Prý byl třetí od začátku.Tak se mu to povedlo a panička mohla být ráda.Jenže místo toho byla celá nešťastná a já nevěděl proč.V poslední době ji musím stále utěšovat.Bývá smutná skoro každý den.Vím,že už nemá žádnou energii a tak se jí snažím pomáhat.Chodím čůrat i kakat ven aby nemusela pořád kydat.A taky jsem hodný na vyjížďkách.A u kování jsem krásně držel nohy a vůbec- hodně jí pomáhám.
Co se jí stalo?
Dneska jsem se na všechno díval ze dvora a jen jsem s otevřenýma očima zíral.Mě taky chytají amoky, ale dnes to potkalo mou paní.Od rána se z domu ozývaly nějaké rány a ty nepřestávali,ani když jí na dvůr přijela nějaká návštěva.Jako by ji nic nezajímalo,nikoho nešla uvítat a jenom ty rány.Za chvíli se otevřeli okna a začalo z nich něco lítat.Lítalo pořád dál a potom i ze dveří.To jsem byl už celý cacný,jak já bych se tam k ní rád dostal.Takhle si zařádit taky.Kopýtkama bych se do toho pustil a lítalo by toho ještě mnohem víc.Jenže jí nenapadlo, jakého má šikovného kluka koně.Zase jsem se jen ujistil, jak jsme si oba podobní. Jsem taky tak dlouho hodnej,ale když mě to chytne!! Jo,-no prostě řádím. Až se mě ostatní bojej. A vyhýbaj se mi, a nejdou ke mě do boxu a pomalu by mi ani najíst nedali a vymýšlejí různé finty, jak to se mnou zkoulí.....A jako když hromy ustanou, po bouři zase klid.Když se rámus poněkud uklidnil,všiml jsem si, jak se na domečku něco leskne.Koukám,nevěřím,oni tam jsou okna! A ještě k tomu umytý,že je vidět i dovnitř.No to jsem tady dlouho neviděl!