,,10.10.2009 byl den mých 7 narozenin.Těšil jsem se, jak si spolu s paničkou užijeme tohodle výročí.Jenže ona se k tomu dnes stavěla tak, jako bych tu ani nebyl.Byl jsem z toho celý zoufalí,že na mě takhle zapoměla.Čekal jsem celý den, jestli pro mě obětuje alespoň kousek času, aby mi pacinkou potřásla.Ale dočkal jsem se jen toho, že na mě ve spěchu hodila sedlo a jela ven na vyjížďku ještě k tomu s druhým koněm, takže to nebyl žádnej voraz,ale tvrdá dřina bez zastávek se zákaznicí.Dost mě to vadilo,tohle jsem teda nečekal.Když jsme se vrátili,ošetřila mě jako vždycky, nikdy na mě nic neošidí,ale to bylo tak všechno.,,
,,Donečku, kdybys věděl, jak já bych si s tebou dnes chtěla udělat hezký den.Vyjet si v klidu na výlet a jet,kam nás nohy ponesou.Jenže všechno je jinak.Musím být doma a hlídat 4 malí holky, které tady ještě neumí vůbec nic udělat,pokud je nehlídám.A není tomu ani dnes jinak, než že tu od rána chodí lidi a stále někdo něco chce.Proč ....furt musím být u každého prdu? Ani dospělí nejsou trochu samostatní a místo, aby byli k něčemu dobrý,tak jenom zdržují a neumí si s ničím sami poradit.Je mi tě moc líto,vidím,jak se stále otáčíš do dvora a čekáš, kam spolu pojedeme.že je tvojí zábavou závodit s vlakem,to vím, ale dnes jsem viděla,jak jsi nervozní a se sklopenýma ušima se rozebíháš i na kdejaký auto a motorku,jedoucí kolem po silnici.Brzo to napravím!,,
12.října
Stále je všechno nějak moc smutný,dva dny jsme nikde nebyli a ani nevím,proč nám tak chybí nálada.Počasí je taky smutný a už dva dny v kuse hodně leje.Po ohradě se mi to klouže a tečou tam potůčky vody.Jestli jsem se narodil taky v takovém počasí, tak jsem si ani líp vybrat nemohl.No to jsem měl ale začátek života.Narodit se rovnou do deštů a možná i do sněhu.Byl jsem tenkrát chudák,tráva už taky nebyla a hned jsem měl mrznout a neužít si krásného léta.
13.října
Tohle je už i na mě moc, tolik se ochladilo a dnes dokonce padal i sníh.Dvakrát byly bouřka a jednu jsem dokonce schytal na vyjížďce s paničkou.Začalo tak fičet,že jsme se raději vrátili.Byl jsem z toho nervozní,chtěl jsem se vyběhat,ale když mi fouká do uší ,to nesnesu.Taky jsem si vzteky povyhodil při cestě domů.A vůbec mám dnes blbou náladu.Po celým výběhu jen klouzavý bláto,zavřeli mi dveře do boxíku a z ježdění nic nebylo.Aspoň že mi omyla ty zablácený nohy teplou vodou.Studená je brrrrr...
,,Prosím,prosím,nevyháněj mě z domečku!!!,,
15.října
Na počasí se nic nemění,teda spíš k horšímu.Dneska jsem se probudil a všechno se mi zdálo tak nějak světlé a bílé.Musel jsem si zavzpomínat a aha,-takhle vypadalo to bílý,co tu leželo po zemi před několi měsíci.Vždyť to bylo tak studený a to že tu je zase?Né,asi se mi jen něco zdá.Potom přišla panička s jídlem a když mi otevřela dveře, musel jsem se už smířit s tím, že je to tak.Zase mě budou studit nohy místo klouzavýho bláta bude bílá klouzavá kaše.Vyhnala mě do toho a zavřela do boxu.Vždycky mě nechává vstup do boxu otevřený a teď proč né?Tak jsem si v tom celodenním sněžení pobyl venku.Stál jsem schovaný u krmelce dokud mi odpoledne nepovolila vstup domů.Pak jsem se odtud ani nehnul.Ale stejně jsem musel nakonec ven.Usmyslela si, že v tomhle marastu půjdeme na jízdárnu.Tak jsem si tam odklusal nutný počet koleček,prý že začínám mít roupy,aby mě přešli.Pak mi dala mou parádní deku,kterou mi vloni pokousali myši a tak jsem se v teple zahříval.Paničku dnes málem zalehla padající větev,která spadla pod tíhou mokrého sněhu.Prý byla kalamita a lidi si s ní nevěděli rady.Ty jsou ale divný.
,,Tady mi je nejlíp,,
Konec října je ve znamení deštivého počasí.Nejsem nadšený a panička taky ne.Jen tak ,aby se něco dělalo,mě vezme na kratší procházku nebo jdeme chvilku na jízdárnu.Má stále ještě nějaké pracovní povinnosti a špatné počasí nás trochu zdržuje. V sobotu 24.října si vyjela na výstavu koní kinských.Mě nevzala a mě to bylo nakonec jedno.Druhý den jsem musel jít makat na jízdárnu s Dančou.Dlouho už na mě neseděl někdo jiný.Trochu jsme si zopakovali kavalety a skok přes křížek na správnou nohu.Pochopil jsem, co ode mě chtějí bez problémů. Druhý den jsem měl zase volno.A proč?
Přijeli zase ty lidi a tentokrát mimozemšťani dva.Už jednou tady byli, tak mě to už vůbec nepřekvapilo.Jeden červený se motal pořád dokola na jednom místě a chapadlem mával do všech stran a ten druhý vždycky někam odeběhl a zase přiběhl.Většinou doháněl to auto, co taky jezdilo sem a tam, naložený hlínou pryč,prázdný zpátky.Pod mojí ohradou se pomalu rýsovala velká jáma.Už mě to ani nebavilo se tam pořád koukat a být vyvalenej.Trvalo to jeden den a druhý nanovo,tak jsem si na ně zvykl.Jsou neškodní.Mají sice trochu zvláštní chování a taky divnej hlas,který nechápu,chapadlem občas cukal nahoru a dolů a vyklepával z něj hlínu,kterou do něj předtím nabral.Zase celý den pršelo,tak jsem se navečer rád vrátil k sobě domů.Konečně mě tam pustili.
Fotoreportáž prapodivného řádění:
