Na Nový rok o slepičí krok...

Tak na tohle přísloví se vždycky strašně těším.Nesnáším tu tmu a už konečně se začne zase den trošku prodlužovat.Panička mě zavírá stále v boxu a někdy mě tam i zavře i dveře, abych nemoh koukat ven.Že zamrzá voda,-no a co já? Jsem snad nějakej čertík v krabičce, abych tam byl zavřenej?Chci mít někoho kolem sebe! Ale je fakt, že panička mě bere dolů na dvůr a tam si se mnou povídá,čistí,chodíme ven a taky mě tam nechává stát jen tak, abych mohl pozorovat všechno, co se kolem děje.Už jsem úplně klidný, když je na dvoře kobylka a i když jdou koníci domů.Jenom koukám a chvěju se touhou běžet se s nimi kamarádit.Kéž by mě panička jednou s nimi pustila!! To je můj sen, to bych si přál!Jako kamaráda mám jenom jedinou ji..

SKÁKÁNÍ DO NOVÉHO ROKU 2010

,,První lednový den.Teplota na nule.Mám za sebou hrůzostrašný zážitek z dnešní noci.Ty rány, světla,všechno se otřásalo a dunělo!Jsem se tolik bál!A byl jsem tam sám a nikdo mi nepomoh.Těšil jsem se, až přijde ráno panička s jídlem, ale vylekala mě i rána, kterou normálně dělá řetěz a zavírání boxu, když ho někdo otevře.Tak jsem byl ještě vyplašený.Šel jsem ven a čekal, jestli spolu dneska něco podniknem.Nakonec jsme šli zase na jízdárnu.A nakonec i skákali.Tedy jen tak něco malinkýho, panička to se mnou neumí jako Jirka, který mě tak krásně navádí a mě ty skoky pak hezky vycházejí.Jsem líný si to sám počítat a tak mi to buď vyjde nebo ne.No,co.ˇuplně jsem se zase rozdivočel a chtěl skákat a skákat,...,,

Tradičně se na Nový rok skáče do Nového roku.Je to symbolický skok.Takže i když někdo neskáče moc dobře, může si skočit úplně malinký skok.A tak jsem dnešní skok nastavila na výšku, ktero snad zvládnou všichni.Bohužel,nepočítala jsem s malým černým návštěvníkem, který se ale na křížku zahanbit nedal a skočil si.Bohužel plňasové neskáčou a Lesley se s překážkou teprve seznamovala.Doufáme, že pro ni nový rok bude úspěšný a tréninkama se dopracuje k tomu, že za rok si tento křížek již plynule přeskočí.

Viz video ZDE

3.ledna

AVATAR!

Tak všichni už na něm byli.Konečně jdeme taky.Tolik jsem se těšila a stálo to za to.Nejen ty efekty, režie a nápad, ale i myšlenka filmu,stálo to za to.K zamyšlení a možná trochu ke změnám v životě.Určitě jděte! Na 3D se také vyplatí.

Pravda o napojení na přírodu! Pravda o napojení na zvířata! Jedna velká pravda a jedno velké neštěstí!

Další dny- nic zvláštního.Chodíme na jízdárnu a moc to tam nejde, protože zmrzlej písek tlačí do kopejtek.Takže ze mě panička nevytáhne víc, než první rychlostní stupeň, tedy rozjezd na jedničku.Dál už protestuju.A tak se chodíme vyklusávat na silnici, kde je ta vrstva sněhu a jde to.Jinak si lenoším.Tady je UKÁZKA

A taky pár fotek dneska z výběhu:

Omnis habet sua dona dies. - Každý den má své dary. Martialis	Přátelé mají mít přednost před králi. Voltaire
Oči zvířete mají schopnost mluvit tím nejkrásnějším jazykem na světě. Martin Buber	Všechny živé bytosti mají stejnou duši, i když tělem se navzájem liší. Hippokrates

8.ledna....Konečně je znát,že se prodlužuje den.Koníčkovi začíná dost hodně harašit v té jeho hlavičce.Než jsme došli na dvorek, stál za mnou na zadních tak asi 6x a potom ještě při uvazování.Nechce se nechat uvázat a už chce honem něco dělat.A tou nejpitomější věcí je zrovna

hopsání po zadních.A tak já tam stojím a vyhejbám se jeho kopytům a on z toho má hroznou legraci.Nezuří, ani se mi nechce utrhnout,není tu ani žádný jiný kůň.Jenom prostě blbne a jak vidí, že ho k tomu stromu nemůžu ani uvázat, tak ho to baví.Uznávám, že má nade mnou teď trochu převahu a je si toho vědom.Počkám, až ho to přejde.Nebude tu snad hopsat celej den?...Je uvázaný,- a zase hopsá po zadních.Ty hajzlíku,nebýt tolika hodin a nemít ještě jinou práci,tak budeš běhat,až se z tebe bude kouřit!

9.ledna....napadlo víc sněhu a jízdárna dnes bude dobrá.Vezmu toho lumpa a dostane co proto.No,nejdřív se zase šprajcuje a u čištění zase leze po zadních.Musím použít fintu, abych ho osedlala.Se sedlem už je docela spokojený a teď se i těší,až půjdeme.Jdeme na jízdárnu.Cestou pozdraví celé malé stádo, které se pase hned vedle, ale které ho kupodivu ani moc nezajímá.Pracujeme hodně v klusu a i když se sníh klouže a dělají se nášlapky jako koule,nepřestávám dokud se neunaví.Opakujem ustupování,obraty a piruetky.V kroku už docela chápe a čím dál víc se snaží.Trochu cvalu, ale klouže to.Znovu u stromu a on je kupodivu zase jako beránek!Otevírá na mě hubu ,nějak ho to zívání přemáhá.Jo,tohle na tebe platí!

Leve fit, quod bene fertur onus. - Břemeno, které ochotně neseš, stává se lehkým.
Ovidius

Jízdárenské hodiny se opakují a máme tam už tolik sněhu, že se

dá i skákat. Jen malé,ale taky skoky.Při rychlejším obratu podjíždějí nohy a nechceme riskovat.Zima je krásná, sněhu dost a poprvé,co pracuji v zimě s koňmi , z ní mám i velkou radost. A stačilo tak málo. Na některé věci člověk přichází až po letech a na něco nepřijde nikdy. Přitom je to tak jednoduché. Jsou ty nejjednodušší věci schované? .....Ne, máme je denně na očích, jen musíme pochopit, že jsou.

Vivere est cogitare. - Žít znamená přemýšlet.
Cicero

Polovina měsíce:

Máme se fajn, chodím denně na jízdárnu a nikdy přitom nezapomenu dělat skopičiny s paničkou na začátku naší spolupráce.Od rána jsem venku, domů mě jít nenechá a pak mě pustí na pár minut sežrat nějakou tu granulku a hned po mě chce práci.Jsem trochu mrzutej,protože každej správnej chlap, když přijde domů vymrzlej a nají se, tak nechce jít hned něco dělat.Já musím.A tak musím zlobit.Nejen, že mám tolik energie,ale jsem i nevrlý.A nesmí se na mě hned spěchat.A tak se bráním ,jak to jde.V poslední době funguje ,když stojím na zadních.To mě pak nemůžou ani osedlat, ani uzdit.A jsem mnohem větší a to mi dodává odvahu.Zdržuju, jak se dá.Když se mi to zdá dostatečně dlouho,nechám si už líbit všechno.Panička to nemůže pochopit a myslí si, že jsem rozdvojená osobnost.10 minut divokej magor a během minutky se k ní lísám , zívám a může mě klidně podlejzat,sedlat a čumákovat.

Panička zase točí video.tentokrát o ustájeném Ferdovi,velkém mohutném chlaďáskovi, kterého vlastní Míša a chtěla nějaké fotky i video,-na památku,když ho pak prodá.Možná u nás už dlouho nebude.Je to fajn koník, my ho máme rádi.

23.ledna

Sobota se probudila do mrazivého rána.Je 14 stupňů pod nulou.

Mrazy trvají zase několikátý den, ale dnes jsou největší.S Donem jsme chodili každý den na jízdárnu, která je docela pohodlná na ježdění už od doby, kdy na ní napadlo docela dost sněhu.Dnešek jsem vzdala hlavně proto, že svítilo sluníčko a tak jsem místo ježdění šla fotit.Na jízdárnu i do výběhu.Umrzly mi ruce.A večer trochu experimentů s počítačem.Tady jsou moje první malá dílka.Zase jiná zábava.

x

Bílý koník je náš Monty, který je v současné době na farmě Vysoká a mají ho tam půjčeného pro děti a druhý je u nás ustájený Fénix s majitelkou Aničkou.

Neděle:

Ráno jsem Donečka nakrmila jako vždy.Všechno ve stáji bylo v pořádku.Šla jsem ho pustit jako vždy ven z boxu a co nevidím.Podestýlka úplně rozhrabaná .Copak je?Ona začala týct napaječka a už měl skoro plný žlab a voda tekla i dolů na slámu.Teď už chápu!Takhle mi oznamuješ, co se stalo?Ano, chápu,-asi bych si toho hned ani nevšimla, nebýt toho, že jsi tu slámu odházel od žlabu pryč až na holou podlahu.Zajímavý ovšem bylo, že mokrá sláma byla nahozená na pravo a ta suchá na druhou stranu.Nepomáhal ti tu někdo,co?Nebo je to náhoda? Pochopím,že mi může dát tímhle způsobem vědět, že se tam něco děje.Ale že by i logicky reagoval a dokázal si ,,zachraňovat,,své suché lože před promáčením?Někdy mám pocit, že ten kůň logicky myslí.Každopádně se projevuje na koně až moc!

Odpoledne opět naše klasická jízdárna.Doneček se dnes projevil jako inteligentní tvor.teda až na to uždění zase.opět se mnou laškoval a než si nechá nasadit uzdečku! Protahuje to, a má zrovna v tu chvíli nejvíc práce a přece ho nemůžeme rušit!Je to hryzání stromu,bidla nebo mě,a někdy i sám sebe.Kouše se do přední nohy.No co? Beru ho na přípravu o něco dřív a mám vlastně dost času.Nespěchám.A dám mu to taky najevo.Když ty nechceš, tak já si někam odejdu a mám na tebe taky dost času.Většinou to funguje a když se vrátím, je už dostatečně vychladnutý a začne spolupracovat.Dnešní práce na jízdárně byla docela fajnová, několik minut se tak soustředil, že dělal cviky na minimální a jemné pobídky.Ale pak ho zase něco vyruší a je to v trapu.Ale i to mi přináší uspokojení.Vím,že by byl výborný kůň,pokud bychom na práci nebyli ničím rušeni.Bohužel u hřebce se pozornost dlouho neudrží.A tenhle je opravdu rebel!

Naše fotomontáž

28.ledna

Tenhle kůň opravdu není normální,

říkám si každý den a vždycky jsem z toho tak trochu mimo.Včera jsme měli pauzu, ale předevčírem: to se zase předvedl.Máme na dvoře asi 15 balíků,srovnané pěkně v řadě za sebou .Vzala jsem holomka dolů ke stromu na čištění před ježděním.Jdeme dolů a kolem těch balíků, nic by mě nenapadlo, chodíme tudy kolem nich každý den.A najednou se to moje zvíře za mnou trochu opozdí a než se stačím ohlídnout, co dělá, tak stojí předníma na balíku a je v něm zubama zakousnutej .

Stáhnu ho dolů, ale on se hned vrhne na další v řadě a hned na něm stojí zase.Aby toho nebylo málo, skočil i na ten poslední třetí v řadě a trhá z něho seno.Panebože, měla bych ho seřvat, ale musela jsem se začít zase smát.No nic, dojdeme ke stromu a jsem připravená na to, že opět udělá nějakou blbost.Jasně, začal skákat a nemohla jsem se ho ani dotknout na čištění.Ksakru, to jsi mě ,hochu ,už opravdu naštval.Začla ta pravá italie!Jenže řvala jsem jen já, on byl ticho.Když jsem se dost vyřvala, zůstala jsem stát jak socha a v naprosté tichosti jsem čekala, co se stane.Vedle mě utichlo snad všechno.Doneček zůstal stát a civěl s vyvalenýma očima.Dal hlavu blíž ke mě a já položila ruku na jeho krk.Ani se nehnul.Začala jsem ho drbat po celém krku ,za ušima a po hlavě kolem uší a očí.Dal mi k dispozici veškeré své citlivé a soukromé místa, které jsou pro mne většinou tabu.Držel tak dlouho, dokud mě to nepřestalo bavit.Neřekla jsem už ani slovo a vychutnávala si jeho náhlou změnu.Vždyť já tě ,ty trotle, taky ráda hladím, jen ta itálie by snad před tím být nemusela!

Vzpomínka NA TEPLO !!

V těchto mrazech se to hezky vzpomíná.Objevila jsem zapomenuté fotky z léta, kdy se u nás natáčelo a já přitom fotila koníky.

Název ,,Koně v pralese,, vystihuje atmosféru bujné a vysoké trávy a starých stromů.

Další fota ZDE

30.ledna

Nádherný den plný slunce-Venku na Ovečce

Jízdárna mě už nebaví, jsme tu denně.Byl jsem nadšenej, že jsme dnes namířili někam ven.Už se moc těším,ani nevím, kdy jsme někde byli kromě jízdárny.To si to užiju!Panička mě nasměrovala zase tou samou cestou, kde jsem naposledy tolik zlobil.Že by si to se mnou chtěla zopakovat?Vesel jdu a přemýšlím si o tom. Jdeme na Hamrštejn. Blížíme se k tý hodně prudký cestě do kopce.Dělám,že žádnou nevidím a koukám na druhou stranu! Ale najednou mě udidlo táhne do prava. Panebože! Tam jít nechci! Takovej kopec!! Asi už musím,no, nenadělám nic. Dnes tu už před námi šli nějaký 3 koně.Musím aspoň zjistit který.A tak lezu nahoru krok za krokem s čumákem ve sněhu.Jdeme ve stopách.Aspoň tak, že nemusím tu vrstvu sněhu probourávat vlastním tělem.V tomhle se ale brzo unavím.Šetřím síly a odpočívám.Panička mě nechá, protože ví,že takovou námahu jsme už dlouho neměli.Nesmíme na to jít moc zhurta.A pak už jen brodíme sněhem a vracíme se okruhem zpátky.Slunce pálí jak v červenci a je teplo.Přeci jen mě chytnul jeden záchvat a to před kopečkem v uličce mezi stromy.Zabral jsem plnou parou a sníh nesníh jsem letěl cvalem jak o život. Paničce trochu zvednout adrenalin! A já si dal pěkně do těla. I jsem se zpotil.A tak mi nezbylo nic jinýho, než si v jedné krásně hluboké závěji ustlat i s paničkou! No,co? Chtěl jsem si dát sněhovou lázeň. Proč mě zase plácá tím bičem a zlobí se na mě? Ty lidi nám vůbec nerozuměj!!