Ti, kteří mají trpělivost dělat prosté věci dokonale,
osvojují si umění dělat nesnadné věci lehce
Johan Christopher Friedrich Schiller
2.února-karlovské hvozdy
Zase jsme si zajeli na Karlov.Krajina plná sněhu a příjemný počasí.Doneček spokojenej a v pohodě .Další den jen důkladné čištění a úprava kopýtek.Upravujeme často a to se nám začalo vyplácet.Zadní nožky se pěkně rovnají a kopýtka už jsou skoro souměrná.Přední se bez podkov namáhají trochu víc a opotřebování se musí často zarovnávat.Spolupracuje se mnou rád,házet nohu na stoličku je jeho libůstka.
ELO - Don't Bring Me Down
Hloupí lidé dělají stále stejné chyby,
chytřejší vymýšlejí nové.
4.února- Lesy na Ovečce.
Energie s ním zase cloumá a ještě doma mi je jasný,že dnes musíme na kopce.Unavit a makat.Všechny kopce jsme si vycválali a když jsme prošli celým lesem,zdál se být dostatečně vyčerpaný.Ovšem cesta domů je z kopce.Už při opuštění lesa jsem cítila to napětí.Rovná louka dolů a dvě cesty ,- jedna je prudká.Volím druhou,louku mírnější a dlouhou.Dělám jako že nic ,ale vím, že opět držím v ruce granát.Otěže: měli by být pojistkou.Ale skutečnost je taková,že pojistka se uvolní samovolně.Když budu držet a bránit mu, budem oba lítat na místě vzduchem.Pokud povolím, stane se totéž , ale každým skokem jsme blíž k domovu a větší šance,že mě tam někdo najde.Skoky vzhůru a do dálky, jen nechtít zastavit.Vztekloun by se zlobil.Pobídnout víc do cvalu a natáhnout ho rychlostí kupředu.Všichni z cesty, valíme to z kopce ! Na toho šílence se nedá zlobit.Musím se mu stále jen smát.
Kromě člověka všichni živí tvorové vědí, že základním
životním cílem je radovat se ze života.
Samuel Butler
6.února - Výlet za Víďou a Jitkou
Krásný slunečný den.Oteplilo se a během dvou dní odtál skoro všechen sníh.Zůstává jen v lesích a tam, kde nezasvítí sluníčko.Koníci u Jitky jsou venku.Všichni tři jsou spolu v ohradě u stodoly.Malý Velvet zase povyrostl.Už mu je 10 měsíců.
7.únor - Jízdárna
Panička mě hned při čištění urazila větou:,,Na tebe by se daly sázet brambory,, a tak jsem ji hned prokous další díru do mikiny.A taky jsem byl celej divej na to, kam ji ještě kousnu.Lucka se na nás koukala a nechápala ,co všechno děláme za blbosti.Nejdříve mi nabízejí kamarádství a provokujou,pak se diví,že se na to chytím.Dvakrát mě pobízet nemusí.Ten rituál při čištění musí být jak se patří na nože,pak někdy i přes tu hubu dostanu.Nechci dostat nic zadarmo, tak ti to hned zas vrátím.Šťouchance si navzájem vracíme a každý chce mít to poslední slovo.Prý jsem jak perpetum mobile.Já vím, nedám se zastavit....Jdeme na jízdárnu.Sedla na mě Lucka a trochu mi provětrala kožich.Tady perpetum mobile přestává fungovat. Musela se se mnou pěkně nadřít.
8.únor - Do lesů
I když nás neplánovaná návštěva trochu zdržela a Doneček,stojící při našem povídání mi usínal čumákem u ruky a chvílemi si o ni opíral i svoji těžkou hlavičku.Přivíral oči a doufal,že dnes už nikam nepůjdem.Nerada jsem ho probouzela ze sna.,Jsme osedlaní a tak jedeme.Nespi!Cestu jsme si nad plán ještě prodloužili.Byl krásný slunečný podvečer a vraceli jsme se za šera.Cestou zpátky si vzpoměl,že jsme u lesíka potkali lidi s 5 psy. Na onom místě je začal hledat.Zastavil a koukal všude kolem sebe. Už tady nejsou,- nebude psina!
Denver- zlobil, utekl Terezce. A chvilka napravování neposluchy.
10.únor - V lese u karlovského nádraží.Nevím, proč hodinové vyjížďky se s ním protáhnou skoro na dvě hodiny.Je to jedna zastávka za druhou.Buďto se koukáme někam do dáli a nebo do země.Že miluje pít vodu z potůčků už vím.Ale nechápu, co mu chutná na plesnivých březových větvičkách,kůře z tlejícího pařezu a jílovité hlíně,kterou objevil na hraně cesty mezi borůvčím.Přisál se jazykem k zemi a olizoval,co mu síly stačili.V této části lesa to dělá často.Podle jeho nadšení usuzuji,že hlína obsahuje nějaké životadárné prvky, které se tělu nedostávají v běžné stravě.Tak dobrou chuť,koníčku,jen neslízni celý tento les.
Sobota 12.2 S Donečkem na Karlově. Super hodný koník,který netropil žádnou lumpárnu.Není to už nějak dlouho,co nezlobil? Jsem moc zvědavá, který den si to vynahradí.Asi až si ode mě trochu odpočine. | Neděle13.2 Výlet neznámou krajinou Tak jsme si udělaly výlet na jeden jiný konec naší republiky a dovezly jsme si novou krásnou věc.Jenom takovou železnou, ale doufám,že nám trochu pomůže v našem hospodářství.Na celou tu cestu budu vzpomínat s tím, jak jsme jely na Litoměřice a dojely skoro do Děčína.To nebylo vůbec v plánu.Ale nevadí,zažily jsme si tam pravou nefalšovanou zimu s vánicí a spoustou sněhu na silnicích a taky vzpomínku na Hyundayku,která ráno nechtěla schválně nastartovat a jeli jsme 4kolkou.Díky bohu za ni.Ty kopce nahoru a dolů,ne zrovna příjemný.Ale jinak romantika.A kouty republiky, kde jsem nikdy nebyla. |
15.února - Jízdárna
Odpolední slunce rozehřálo zmzlou zemi a písek na jízdárně změkl tak dobře,že jsme mohli v klidu pracovat.Včetně cvalu a klusu.Doneček měl velikou chuť, ale ta ho brzy přešla.Energii nešetří.Písek je fajn i pro neokovaný kopyta.Zato silnice je špatná,plná drobných kamínků a ty se koním opravdu nelíbí.Zalézají jim do kopytní škáry a někdy je tam i hodně tlačí.Bohužel je občas při čištění někdo přehlídne a můžou se zatlačit i hodně hluboko.Moje představa o tom, že by mohli chodit naboso se při pohledu na tu pichlavou silnici trochu rozplývá.Mohli by to pozametat.A tady to vypadá až tak na jaro.A tak se tím musíme nějak prokousat.
16.února Změna image:-)
Dneska se na mě moje jezdkyně se vším všudy vykašlala.Ne doslova, ale odpoledne čekám na svoji sváču a že budem něco dělat a nic.Celý den ani náznak!!A jak si krátím odpoledne v boxu žraním sena, tak ji najednou slyším.Kouknu ven a ona nikde.Co je??-nevidím ji.A pak ke mě přišla nějaká ženská.Nepoznal jsem ji.Co to má s hřívou? Narostla ji nějaká jiná a je z ní teď hnědka.No , nevadí,..já mám radši tmavší.Třeba jako černou Gracinku.
Zase všechno černobílé
Poprašek sněhu změnil krajinu na černobílou.Příroda barvami moc neoplývá a tak to musel napravit člověk svými barevnými výtvory.I když se do bílé zimní přírody moc nehodí, některé ji oživují a dokonce i zkrášlují.Nic by se však nestalo, kdyby tomu tak nebylo.Krása může být i černobílá.
19.únor - Víkend: Trénink na Vysoké s Markýzem
Sobota odpoledne a Markýzek vystupuje ze zapůjčeného přívěsu na Vysoké.Ještě pár desítek minut počká v boxíku a pak už jde na plac, kde bude trénovat pod dohledem zkušeného trenéra pana Janďourka.Je to jeho letošní první trénink.Zima je u našich koní obdobím klidu a chodí málo.Markýz se už ale pomalu musí rozhýbat na letošní letní sezónu.Na konci hodiny toho měl až dost, i když se to při závěrečném přejetí dvou parkurků ani nezdálo.Danča ho měla plné ruce a nebyl k zastavení.
Doneček se celý den procházel po ohradě a byl rád, že v nikam nemusí.Tvrdá zmrzlá zem se mu moc nelíbí.
.
19.února
.......A opět jsme se rozrostli:
Odpoledne k nám dorazili od paní Novákové z Prahy tři nové morčátka.Co na tom, že mělo být jen jedno.Jsou krásný a nelze litovat.
Nahoře:Lilek :-))
Vlevo: Edith
Vpravo: Elinka
Neděle s Donečkem na Karlově - Znovu se jdeme jen projít a jsou z toho skoro dvě hodiny.Země je totálně zmrzlá, sněhu malinko a všude samá díra,kámen a nebo led.Zima nás neodradí.Nějak jsme se všude zdržovali koukáním .Krom toho dnešní šok u plachty se psy nás dostal málem na kolena.I z druhé strany na louce lítal tentokrát pes a toho už bylo an něj moc.Když kůň neví, na kterou se má koukat stranu, může dostat záchvat panického třesu.A on chudák nevěděl, kam se dřív koukat,- kterým směrem mizet.A tak zůstal stát na místě a začal vibrovat.A jak tohle teď přijmout? ....
Na loukách s Donou - Slunce pálí, ale vzduch má tak 9 pod nulou.Jedeme na louky a tam se to dá.Ze sluníčka se nám nechtělo a tak jsme ani k lesu nedošly.Doneček unaven ze včera se ploužil za mámou a po tvrdým poli se mu už moc nechtělo.I Donča na boso trpěla.Lituju ty jejich kopýtka.
Výlet ke kačenám s Jirkou
Slunce pálí a zastavujem u ptačí kolonie.Kačeny a kačeři si nás téměř nevšímají a tak můžeme jít hodně blízko.Je to neuvěřitelný!Jak se cachtají v tý ledový řece, která místy zamrzá i přesto, že je stále v pohybu.Kačeny nám dokonce předvedly dobře nacvičený číslo plavby v řadě a potom i plavby v kruh.Bylo to pro ně tak snadný.Mít nějaký jídlo, snad by přišli až k nám.Zmrzlá voda kolem nich kouzlila úžasné ledové medůzy.Fantazie!....
25.únor -Odjíždí náš hnůj
V pátek si na našem dvoře dali schůzku 4 velké traktory.Prý to bude místo na skvělé rande.A ještě k tomu tam ta hostina! Cpali si do svých valníků plnými lžícemi krásně voňavý a uležený hnůj.Zmizel z našeho dvora během pár hodin.Část odpoledne a z původní hromady nezůstala ani památka.Krásně odvedená práce.Jen jsem jaksi pozapoměla na Donečka.Koníci šli domů už za šera a klouzali se po uježděný zadní cestě.Jen velké stádo šlo pomalu a rozumě.
Máme rádi ruční práce.A taky jsme se letos mohli chlubit ručně vyskládanou hromadou hnoje.Každýmu se líbila.Ale přijelo pár traktorů a všechno je už pryč.Pár lopat přece jen zůstalo,- na mojí škodovce!
Už se paseme!
Je stále zima a noční mrazy se drží i po celý den.Za poslední dny zamzly díky tomu i všechny malý potoky v okolí.Ale přes to všechno se derou na svět první letošní trsy s trávou.Chodíme se s Donem pást.Nic jiného najde dělat.Škobrtáme přes zmzlé hroudy tam někam za trávou a pak zase zpátky.Nechce se mu běhat.Nehrozí,že by jančil.Dnes jsme se potkali se ségrou Diou na procházce.Byla s Luckou na okružní prohlídce okolí.
27 a 28.únor - Znovu sjízdná jízdárna
Odpolední sluníčko rozehřálo písek na jízdárně a byl opravdu luxusní povrch na ježdění.Taky jsme si to nedali ujít.Venku je ještě zmrzlá zem ale tady se můžeme vyběhat.Taky se nedal přemlouvat.Cval se skládal z jednotlivých, ale za sebou jdoucích veselých výskoků,střídavě s hlavou nahoře nebo u země.No tak si to užij,když máš takovou radost.Koně vedle ve výběhu se proháněli cvalem okolo a tak bylo veselo.Postavili jsme si křížek, kavalety a krátkou řadu inout-ů. Skákání ho opět rozveselilo.Druhý den jsme si vše zopakovali i s tím, že jsem mu (chudáčkovi) musela zakázat skočit červenou bednu,na kterou se tak s chutí sám rozeběhl.Zapoměl si ale všimnout, že jsou za ní naskládané sloupky a další bidla a není zrovna v provozu.Koně tentokrát stáli nalepený u východu z ohrady a koukali na jeho veličenstvo.Nesl se kolem nich jak páv v zámeckým parku a tvářil se, jako ten nejrozumější kůň.Na jak dlouho? Dokud jsme nedošli domů ke stromu.Přišla na dvůr i Vinča a zůstala stát kousek vedle na čištění.Najednou se mohl zbláznit.Konec klidu,konec čištění a mytí nohou.Rozčiloval se na mě a skákal zase po zadních.Nepustím tě k ní.Patnáct minut šílenství.Pak klid a jako když utne, můžu mu ležet pod břichem.Ach ty jeho emoce!!
