1.května jsme si užili s Donečkem na Ovčí hoře.Slunečný a krásný den,všechny stromy kvetou oděny ponejvíc do bílých šatů.Tam, kde jsme, není nic špatně.Celá příroda žije v souladu a všechny stromy,zvířata a vůbec všechno živé,ví a zná,co má dělat.Nenastávají zmatky, nemusí se dohadovat.Je to dokonalý.Proč jen lidi jsou tak strašně nedokonalý,proč všechno komplikují,ničí,vysávají.Vysávají jeden druhého pro pocit,že něco získali.Tady je nám dobře.Myslím,že nejlíp.Nic jinýho než příroda takový pocit dokonalosti nenabízí.Harmonie dvou bytostí.A ještě se musíme koukat, jak nám to i tady chtějí vzít!!
Zajíždění Maria
Koníček se nechá nasedlat, nauzdit.Už jednou jsme na jízdárně spolu byli.Pod sedlem a s vedením za lonž ze země.Dneska jdeme s Montíkem a já pomocníka nemám.Prostě to zkusím sama a budu si myslet, že stačí jeden zkušený kůň.Eva na Montym je v klidu.Já taky.Nejprve zvykání na sedlo a jeho hýbací třmeny.Všechno toleruje.Zkouším nasednout,je trochu v rozpacích.Pak nasednu.Chvilku stojíme a kousek jdeme.Najednou obrat,výskok a já jen vidím,jak letím nad sedlo.Zpátky do něj se už nevrátím,koník byl rychlejší než můj návrat a už je někde jinde.No nic,letím níž a koukám, jestli se na té zemi nesrazím s jeho kopyty.On odskákal někam dál a snažil se setřást i sedlo.Nepovolilo,aspoň že tak,ať nemá pocit,že se tím zbavil všeho.Stojí a zase jen kouká.Udělám druhý pokus, ale druhý výlet se už nekoná.Máme vedle sebe Montyho a ten určuje směr cesty.Chvílema i Mario.No tak to máme za sebou.
Je tohle Květen?
3.května 2011
Nemůžu se zbavit dojmu,že se svět zbláznil.Vždyť už od února hřeje slunce,chodíme v tričku a kolem všechno kvete.A dnes ráno se z nebe sypou vločky sněhu velký jako pětikoruny.Přes to hustý sněžení ani není vidět.Tohle jsme teda nečekali.Koníci se vrátili z pastvin a celí se klepali zimou.Jak by ne,- teplota klesla o 20 stupňů dolů.Ale večer se všechno změnilo.Jasná a čistá obloha,sněžit už nebude?
Kulový blesk
Ráno jako vždy krmím Donečka a zároveň mu kydám box.Je dneska nějak nervozní ,- asi si brousí zuby vedle na Markýze.Už při kydání mi vyběhl ven.Vrhl se na svého souseda a chtěl ho sežrat místo svého sena a šrotu. Pomocí lopaty jsem ho dostala zpátky.Rozčílil se a znovu vyběhl z boxu do ohrady.Tam si vzpoměl,co to vlatně chtěl udělat a rychlostí blesku se vřítil zpátky do boxu..Tam se opět postavil na zadní a chtěl kousnout do stropu.Markýzovi ukázat,kdo je tady pán.Jenže pánem se ukázala být elektrika v lanku pod stropem jeho boxu.Chytil ji totiž do pusy a dostal ránu.Otočka na místě a rychleji než bleskem opět vystřelil ven z boxu.On se snad nikdy neponaučí!!!
Dva dny poté
Po kalamitě se sněhem přichází zase jaro.Jak rychle bylo bílo, tak rychle je zase zpátky žluto.Sluníčko, pampelišky, pivečko,.... A zase foto z naší krásné vyjížďky .Už se nám vrátili i kravičky na pastvinách!!
S Mariem v kroužku- učíme se chodit se sedlem ve volnosti,i v klusu.To mu jde a nevadí mu lítající třmeny.Cval taky.Tak zkouším nasedat a sesedat,chodí za mnou jako pes.Jednou bude úžasný kůň.Už teď se rýsuje černá kopie žlutýho táty Markýze.
6.květen - Skákání na jízdárně
Po dlouhé době zase normální skokový trénink.Renča na nás koukla a společně jsme zvládali skůčky od křížků po metr a obě bedny i s kavaletama nad nimi.Je úžasnej a skáče s radostí.Snaží se víc čím jsou vyšší.Zase mi tu radost udělal.Po skákání jsme si dali ještě půlku hodiny s koňmi s hodinou holek.Něco u nás novýho,býváme na jízdárně sami.Koukal , musel to nejdřív zkousnout.Zvykáme si na společnost.Nevěděl,kam dřív s očima. Pak ještě pasení vedle jízdárny a do toho jde jeho sok - Markýz.To ho rozhodilo.Aha,přišel konkurenční hřebec.Vzdám se trávy a chci tě pokousat.Jenže zůstalo jen u myšlenky.Tráva byla lákavější.
7.května- Kvetou jabloně
A zase jedna dvouhodinová ,,tůra,,Nadřeme se až až, stále s hlavou u země a dělat přestávky.Na jedné návštěvě bezva dlouhá pauza.A Doneček září jako sluníčko.Paprsky se odrážejí od jeho srsti a chtějí mi vypálit čočku v objektivu foťáku.Donečku,jsi tím už dost nebezpečný!!
 |  |
8.května: Kruhovka. Pod bystrým zrakem Marti a lucky jsme zase předváděli své hrátky v kroužku.Předem upozorňuji: žádný trénink, my si jen tak hrajem a upevňujeme si své pozice. A tak zase na volno,klušem,cváláme a koordinujeme své pohyby. | Hra tělem funguje, a já se jí pomalu učím.Jde to odkoukat.Už vím předem,co se ti v tý hlavě honí.A pak ještě ,,na koně,,a jedem bez otěží a nakonec i bez vodítka.Ještě tak zjistit,jak na divocha,když jde kolem kůň.To by se otěže hodili.Couvání by šlo,a dokonce i po dvou. |
10.května: To je můj syn
Už je to rok,co jsem se zamiloval.A teď se nám povedlo vytvořit rodinu.Narodil se nám syn.Je to můj potomek a jsem na něho hrdý.Bude mít moje geny a tak doufám, že bude po mě takový vtipný, učenlivý,chytrý a vyčůraný.Myslím, že mu to půjde.Vždyť se podívejte, jak se ukázal hned první hodinu.To nemůže být ani jinak.
Druhý den na dvoře
Zatímco se Doneček pase na velké louce pod silnicí,malý se seznamoval se světem mimo box,s tvrdým povrchem na dvoře,který ho tlačil do měkých kopýtek,s lidmi a s tolika novými barvami okolo sebe.A taky se musel naučit,že se má držet blízko mámy....
12.května : malý dostal jméno. Dastien.
Ještě chodíme jenom na dvorku,nožky se mu pletou a zadní má ještě pěkně nakřivo.Ten dlouhý čas v mámině bříšku se zasloužil o to,že si je trošku přeležel.No a zkuste si hned potom běhat.
U rybníka
Trochu zase změna a jedeme na druhou stranu vesnice.Musíme projít trasu,kterou jsme už dlouho nejeli.Takže nejdřív k rybníku a za ním rychle stočit do lesa.Ten les mi připomíná něco tajemnýho.Má takovou ponurou náladu,šero a tmavý stromy.Doneček má náladu na zkoumání nových míst.Nechat ho jít kam chtěl,tak jsme utopený v bažině,válíme se ve strmé roklině a jsme napíchlí na zlomeným stromě.Vždyť to říkám: skoro horor.Ještě že jsme si to nenechali na zítra,-je totiž:
PÁTEK 13 !
S Donečkem na jízdárně.Koně vedle,malý stádo,se staví na zadní,hrají si spolu a pak ještě začali lítat po celí ohradě a honí se.Soustředit se ? A Doneček? Ne,to nejde.I přesto jsme si potrénovali a nakonec i zaskákali.Chtěl se předvádět, tak jsme si dali i pár vyšších skoků.Nakonec vyklusáváme na volný otěži a on se podívá na jeden skok,nacválá a hop,už jsme za ním.Už dost,ty pometlo!To už byl konec.A rychle domů, nebo máme koně u zadku.Protrhnout ohradu není tak těžký.
A malý Dastien? Dnes byl poprvé na louce s mámou.Běhal,ležel a opaloval se.A taky se zamotal do lanka.Musíme ho hlídat,copak to zná? Foto na louce
Někteří lidé dokáží celé hodiny mluvit o tom, co pouhou minutu dělali.
Některým stačí pouhá minuta k tomu, aby popsali, co dělali celé hodiny.
Někteří lidé dělají a nepotřebují o tom mluvit.
,,Chrliči lávy slov
jen vlastní slova slyší.
Ústa jako slon,
však mozeček myší.,,
Závody v Ústí nad Labem a u cukrárny s Donečkem.
Ta cesta do Ústí teda nic moc.Skoro Dvě hodiny trmácení zatáčkama a kopcema na Děčín a dál.No,Markýzek měl o čem přemýšlet.Aby jsme tam nejeli jen tak ,tak se moc hezky zasnažili a s Dančou si dojeli v parkuru ,,Z,, pro 3.místo a v parkuru ,,ZL,, pro místo 5.Dostal dvě mašle a byl Happy.
Doneček už čekal a těšil se na dnešní práci.Vyběhli jsme si jen tak nalehko, bez uzdečky a sedla.Společně pěkně pěšky.Jen na ohlávce.Mělo to být jen na skok.Byl z toho hodinový výlet za panem Nesvadbou po vesnici a pak jsme se zastavili v cukrárně.Na něco dobrého.Prý maj vedle cukrárny nejlepší trávu.A tak jsme se tam nějak zapoměli a spásli skoro celou louku:-)
Stádo se seznamuje s Dastienem(18.květen)
Krásné počasí a koně hybaj ven.I ten malej prcek s mámou.Nač být doma? Je už přeci tak velký!Ohrada hned vedle stáda,do kterého patří i Vinča.Pouštím ji tam a všichni koně běží k ohradě.Ještě k sobě nemůžou, ale už si budou na malýho zvykat.Mohli jim oči vypadnout.Asi tak 15 minut tam stáli jak sochy a sledovali mimi.Vinča se pochlubila a pak se odebrala do prostřed louky, kde se jí to zdálo bezpečný.Koně se podívali a pokračovali ve svém ,,divokém,, životě.
S Donem na Ovečce a opět změna trasy.Potkáváme kobyly-Ladu a S.Plane.Tím jsme se nastartovali k životu.Taková rychlá jízda dlouho nebyla!Jedeme na volné otěži,ale Doneček si určuje své tempo.Klušem,cváláme co se dá.Že by ty holky stále tady hledal? No jo,vždyť tu někde přeci musí být.
Přicházejí bouřky a s nimi i zajímavé mraky.Jako dneska večer:19.května
 |  |
21.května - Výlet
Stále častěji poznávám, jak je krásně v našich Čechách.Poznávat nové kraje mě baví víc a víc.Škoda,že auto není pro koně...Mohl by tam ten divoch jet taky.A poznávat jiné stáje i s koňmi a jejich životem.A s lidmi kolem nich.
 |  |
S O U T Ě Ž
Protože jsem se nemohl vejít do auta s paničkou a jet s ní na výlet, tak jsem si prohlížel alespoň ty fotky, co dovezla z výletu.A protože jsem takovej trochu hloupej,nevěděl jsem si s některými rady.A tak hledám přátele na internetu.Poraďte mi a odpovězte na ty moje všetečný otázky.Najdete je Z D E a moc rád bych byl, když mi pomůžete se správnou odpovědí .Panička prý nejlepší odpověď odmění jízdou na koni.Já to asi ale nebudu
Odpovědi můžete písnout na můj majl: diadon@seznam.cz
Uzávěrka je: 30.května ve 24:00hod.
23.května - Leze na něj jaro
Hodně času trávím u Vinči a malého.Doneček to cítí a co teprv,když má říji!!Ani nevím,jestli chápe tu jednu prostou věc,že jsem pouhý přenašeč koňských parfémů.Že nemám 4 nohy mu zjevně nevadí.Chytl ho znovu amok a musela jsem mu nechat vychladnout mozeček.Poté dostal na jízdárně notnou dávku práce a zase bylo vše OK.Tohle na něj platí.
A Dastien dostal prvně na hlavu ohlávku.Neprotestoval.
  26.května - Focení trochu jinak s Donem na louce |   Malý Dastien s mámou v kroužku |
 Je teplo a tak se koníci koupou v řece.Můžou se tam čvachtat kdykoliv si vzpomenou,řeka je vedle pastviny.Monty a Mario jsou kamarádi a monty učí Maria nebát se vody.Občas svůj trénink chození do hloubky spojí s útěkem na druhou stranu řeky, kde je pěkná tráva. |  26.května: 16 dní po narození Dastiena se koně seznamují s novým členem stáda.Všechno je v naprostém klidu.Koně obstoupili Vinču s malým,prohlídli si je a dali se do pasení.Jen Vinči 3letý syn nemůže pochopit,proč už se máma věnuje někomu jinýmu.Má další miminko. |
30.5.- Na Ovečce s Donem a trénink Dastiena :-))
Po 3denní pauze v ježdění jsem pro Donečka zvolila kopečky.Aby se trochu unavil.Vyrazili jsme křížem krážem po lese.Rozpálené lesní stráně pronikavě voněly a bylo tam mile.Doneček stále někde šmejdí a všechno zkoumá a já mu dovolím.Máme to tak rádi.Po třech dnech se zase těšil na trávu.Něco pojedl cestou a doma opět dostal hromadu do boxu.Užíval si to.
S Dastienem se pokoušíme dělat všechno možné,co má umět dospělý kůň.A tak trénujeme zvedání nožek, nasazování ohlávky a taky už i kartáčování.A děláme stejné hlouposti, jako s Donečkem.Je to jeho úžasná, hravá, zvídavá,neposedná a kousací kopie! Malé neviňátko.
