Don-A: Don na národní přehlídce koní kinských 2011

Páteční odjezd

Pátek a opět slunce a nebe bez mráčku.A tak to má být ještě pár dní.

Vyšli jsme hned po ránu s Donem na Ovčí horu.Poslední procházka před

odjezdem na výstavu.

Už máme umytou hřívu i ocas a ty se ve slunci lesknou jak stříbrné vlasy děda vševěda.Janin šampon z výstavy opravdu nezklamal a hříva byla hned po umytí úžesně bílá.Kondicionér si zaslouží taky velkou pochvalu,neboť hřívu načechral a připomínala nadýchaný odkvetlý květ pampelišek.Jen se vznést a odletět.A doma jsme těmito zázraky umyly i celého koníčka.Hebký jak plyšový koník.A pak odjezd,- auto přijelo včas ,ale nám trvalo deset minut, než si dal říct a nastoupil.

Cesta autem

Auto a přívěs odjel.S osobákem jsme vyjeli později.Dojížděli jsme je za Boleslaví.Zdálky už zářila zlatá prdelka a já byla ráda, jak tam klidně stojí.Snížila jsem rychlost,dojeli jsme přívěs a zařadili se hned za něj.V tom se Doneček otočila já viděla, jak kouká na auto.Vykulil oko až mu bělmo zazářilo.Snad poznal auto?Nebo i mě? Přišlo mi to uhozený.Ale byla to pravda.Od té chvíle znervózněl.Otáčel se zas a zas a mohl na nás nechat oko.Druhým nás neviděl.Kroutil si krk do strany a oko mu málem vypadlo.Cítila jsem jeho myšlenky.Už jsme byli zase spolu.Bohužel řidič auta si musel s rozkývaným přívěsem zbytek cesty poradit.

Ustájení

Projeli jsme areálem v Hradištku.Na kolbišti jezdila Líba a hned nás nasměrovala k našemu boxu.Máme 4 boxy,dva a dva proti sobě.Don nebude mít souseda, neboť by mohlo být zle, ale naproti bude stát máma Dona a jeho sestra Dia.Noc ztráví sám.Holky dojedou po ránu.Z auta vyběhl s radostí a hned se rozhlížel.Než jsme došli do boxu,stačil se mi projít po noze.Neviděl a neslyšel.V tranzu.Hned se začal čepýřit jak kohout a řvát na každého koně kolem.Když jsem odešla zařizovat papíry,začal se vztekat.Zvedání na zadní ho brzy přešlo.Praštil se pokaždé do hlavy.Z trucu si vymyslel kopání nohou do stěny.Naštěstí to bylo jen takové ťukání.Jako když se zatlouká hřebík kladivem.Takže Doneček si zatloukal hřebíky a já musela odjet do Prahy.Doufám, že až ráno přijedu,nebudu je muset zatloukat já!

Příjezd kobylek

Byl jsem celou noc sám.Panička mi odjela a já si chtě nechtě musel vzpomenout na dlouhou dobu,kdy mě tady na tomhle místě kdysi před mnoha měsíci, nechala, a já tu byl sám.Uprostřed cizích lidí i koní.A zase jsem tady.Jsem smutnej a vzteklej.Nejprve mě zajímaly kobyly, co chodily okolo.Pak jsem se bouchnul do hlavy a tak jsem začal s tím

kopáním.Neúnavně.Bum,bum,bum.Málo,ale stále.Nikdo nepřišel.Až ráno panička.Vítal jsem ji s radostí.A chvilku na to přijela i moje máma a za ní vystoupila i ségra Dia.Nejprve rozruch a za chvilku velký klid.Byl jsem moc rád.Nechtěl jsem, aby máma od nás odcházela, ale prý musela na přehlídku.Mě to čeká taky.

Přehlídka a já

Panička si dojednala na chození se mnou profíka.Prý mě vezme a je mu jedno, co budu dělat a jak se budu chovat.Tak jsem čekal,jak bude ten profík vypadat.A smutný,že nemůžu s paničkou.Do předvádění hřebců v mé kategorii zbývalo několik minut.Panička si mě znovu načinčala a čekali jsme.Jenže vodič nikde.Už jsme se měli dostavit na plac.A do toho všeho ještě začali pouštět domů kobylky z pastvy.Průchody zavřené a kolem jdou holky.Panička se nerozmýšlela dlouho.Čapla mě za uzdečku a hned jak kobylky prošly,mi otevřela dveře.Začal jsem se naparovat,ale už nebylo před kým.Na Panička smířená se vším,co jsem mohl provádět,mě vedla na kolbiště.A tam jsme se šli představit porotě.Hned jsem se tam před nimi pokadil.Udělal jsem to schválně.Někdo jim to říct musel.Chtěl jsem si zadivočit, ale paničku jsem nemohl zklamat.Hrál jsem si na poslušnýho a ty blbosti si nechám na doma.

V I D E O :

Focení

Potom,co jsme opustili první předvádění jsem se vrátil do boxu.Přehlídka odpoledne pokračovala a zároveň s předvedením všech koní,se vyhlašovalo umístění.My jsme čekali zase až na posled.Nějaké ukázky ježdění ještě prodloužily čekání.Šel jsem zase s paničkou.Už jako starý mazák.Dokonce jsem byl klidnější.Na kolbišti bylo hodně koní.Někteří pod sedlem,jiní na ruce.Motali jsme se tam mezi nimi než nás zavolali.Nakonec jsme museli zastavit před všemi lidmi a dostali jsme nějakou placku.Prý 3 cenu.Jíst se to nedalo.A hned jsme měli nastoupit na focení.Pak si mě ještě fotili na kolbišti.Už jsem se začal vztekat.Dlouho to trvalo.