pondělí 2. ledna 2012

Zlomový bod

POSLEDNÍ DEN ROKU 2011

Konec roku je příjemný pro všechny.Už jsme si zvykli na teplý počasí a ani o vánocích či poslední den v roce tomu jinak není.Teploty nad nulou a tady u nás po sněhu není památky,i když chvilku opravdu padal.Déšť s Donečkem neřešíme.Je to jen voda a tak jezdíme každý den.Těšili jsme se na ten poslední den.Pojedeme zase do hor a do kopců , tyčících se nedaleko našeho údolí.Projeli jsme zelenou krajinou a při vstupu do lesa už pod kopýtky žbluňkal sníh.Byl hodně mokrý a pomalu tál.O dalších pár metrů dál stoupáme do prvního kopce.Tam sněhu přibývá. A proto se mu dobře šlape.Kamenitá cesta je částečně zakrytá vrstvou sněhu.Kolem nás se všechno změnilo.Stromy jsou tu najednou bílý a na plaňkovém plotě sedí bochánky jako malinký čepičky.Hustý bukový les propouští chvilku i sluneční paprsky.Jsme na severní stráni.Moc se jich sem nedostane.Procházíme oborou a na konci zase vycházíme.Jsou tam druhý vrata.Jsou otevřený a tak jdeme dál.Musíme až nahoru na kopec, tam za sluníčkem.Až potom se zastavíme a ohříváme se v tolik nám vzácných paprscích.Doneček se první dokoukal a začal se nudit.Prý tady je hodně stromů a bude muset nějaké porazit.,,Zapoměla jsem doma motorovku!,,je vidět, že takové zbytečnosti potřebujou jen lidi.,,Já se do něho opřu a budeš vidět, jak pode mnou lehne!!,, ..Tak já se teda budu dívat! cha chá,-na tenhle strom jsi moc malej bagr!,,...Tři pokusy a pochopil..,,Půjdeme zpátky domů.Dochází mi palivo.,, No, jen kdyby z toho kopce neházel kozly...Dlouhá cesta zpátky a lidi v cestě. Pod námi houkající vlak a za zatáčkou nějak hodně hlučných hlasů.Doneček to chtěl vidět.Zastaví,poslouchá a vypne se díky natrénovaným svalům o 15 centimetrů výš.Stejně nevidí.Tak musíme rychle za tuhle zatáčku!Tak jo.Jenže za ní zase nic, jen ty hlasy, a zase stojíme.A celé ještě několikrát opakujeme.Don je naprosto zmatený.,,Vždyť ty hlasy tu jsou a komu teda patří?,,..,,No oni ti ty lidi vždycky zmizí za další zatáčkou,ty hlupáčku.Nesmíš zastavovat a jdi,brzo je doženem!,,...konečně to pochopil a naklusal.A už jsme za nimi a už si je prohlíží zblízka.Zase jedna záhada vyřešena a budeme moudřejší.No snad!


Levou plecí! A do toho!Pravou plecí! A zabrat!!

SILVESTR

Zítra nás čeká skákání do dalšího roku.Jenže mezi tím ještě musíme přežít SILVESTRA!


Půlnoční rej bouchacích prskavek, dělobuchů a raket.Zvolili jsme si krásnou vyhlídku nad Libercem a společně ještě s několika lidmi hleděli dolů na ten barevný bouchající tanec nad městem.

A takhle blbě jsem koukal, když mi vlezla do boxu těsně po půlnoci.
Nechte mě být, jsem omámen a zděšen!

SKOK DO NOVÉHO ROKU


,,Panička mě slavnostně vytáhla z boxu, kde jsem si lebedil.Střídavě mě leštila a zakrývala dekou, abych nezmokl, což nikdy nedělá.A pak mi dokonce donesla moji bílou dečku,a navlíkla čerstvě vypranou a namazanou uzdečku.Všechny kamaše dala a pak se ztratila.Pak vyběhl z domu někdo jiný, koho jsem neznal.Namířil si to ke mě .Když jsem poznal,že je to zase ona, spadla mi čelist o hodně níž.Cóó? Je nějaká nastrojená, jako bych měl jít na promenádu.Nebo pojedeme závodit? Néé, já nechci!!- ,,



Nakonec jsem byl rád, že jsme si to na tý naší jízdárně tak hezky užili. Mamina mi dělala doprovod,
Lucka si s ní užívala , dělali jsme drezuru jako Půlpánovi a Jana z dálky zářila úsměvem, jak se jí to líbilo.
Ne, tak dobří určitě nejsme, ale skoro!

Po mnoha letech....

Po mnoha letech se vracím k mému starému blogu,a to z toho důvodu,že server, na kterém byl tento původní blog , se ruší.       A tak jsem ce...