středa 16. ledna 2013

Leden



Jsme uprostřed zimy ,ale po sněhu ani památka.První dny nás trápí všudepřítomné bláto a z něho se tvoří bažiny.Nemáme koně, ale prasátka, co mají všichni jednu stejnou barvu.
Na 3 Krále- 6.ledna- se náš Markýzek přestěhoval.Našla jsem mu pěknou a milou kamarádku, hodnou paničku a útulnou stáj, kde by se líbilo každému koni.Bude mít dobrou péči a klid v duši. I když si asi občas zavzpomíná, jak naháněl po louce valachy a hlídal si kobylky.Tady hlídá jednu.Bude mu moc dobře.


V kroužku
Jdeme si pohrát do kroužku, kde je ted super písek a Doneček se může proběhnnout.Je nám tam dobře.Venku fičí vítr a na loukách se pěkně prohání.Tady je klid a teplo.Beru sebou plachtu a po ruce byla i zelená vesta.Doneček bere vestu jako nepřítele. ,,Bud ji strhnu z toho tvýho biče, nebo podupu.Hlavně mě tou blbostí už neprovokuj.A pak ta plachta? Chvilku ji budu obcházet, ale ted už ji klidně podupu taky.,,

10.ledna přijel Quido.Zemřel mu kámoš a v našem stádě si snad najde nového.Z hříbátka se probouzí mladý hřebeček.Dastien ho odhání od kobylek.Přátelství začíná.Který z nich ho bude mít rád, to zatím neví.

,,Zatím co se táta kochá pozorováním Toničky, já tu musím vysmejčit půdu.Někde tady slyším pískat myši.,,
,,Panička nás našla.Chtěli jsme se najíst ze sudu obilí.Ale najednou jsme v téhle bedýnce pojedeme prý na výlet.A budem si hledat nový domov.Brrr, pustila nás venku do zimy!!!


K rybníku
Dnes jsem to rozhodl sám.Panička zadala směr na Ovčí horu, ale já rozhodl hned na kraji první louky, že jedeme k rybníku.Takový tryskocval jsme zas po dlouhé době spolu zažili.Louka mi byla krátká, hned jsme zašli do lesíka a za ním je jen rybník.Celý se chvěju od toho trysku, ale zadýchaný, to teda nejsem.Až najednou tam : vidím tam lidi a oni chodí po vodě!!! Tam to znám, ve vodě jsem se plavil, nikdy jsem po ní nemohl chodit! Co to má znamenat? Ted najednou se rozbušilo srdce.Zírat na to sebevíc nestačí.Nevěřím svým očím a rozum to nebere.Oni tam ani nechodí normálně.Oni tam jezdí po nohách jako auta.A před sebou mají klacek a o něj se opírají.Ještě k tomu ty zvuky!! Tohle je na mě moc!Nevím a bojím se.Ale musím už projít okolo nich.Krve by se nedořezal a já už,už chci letět pryč! Panička mě drží, vzadu jsou dva velké kameny,nesmíme do nich spadnout.Ale hned za nima,-už zas letím jak o závod.Ne jenom nahoru k lesu, ale cvalem i mezi stromy lesní cestou.A tam nahoře v lese? Konečně oddych a já si uklidňuju nervy.Panička se kochá krásou ojíněných stromů a já jejich kousáním.Projedeme celou horu a vracíme se moc spokojení.

Další den jen louky.To aby jsme rozchodily včerejší práci.Dnes mě opravdu bolí nohy a jsem v klidu.Jdeme lážo plážo,procházka lesem a zpět po loukách domů.Jsem malý hodný koníček.

A zase na Ovečku? Co to paničko zase po mě chceš? Zase mám jít k rybníku? Ne, dnes raději vylezu ten strmý kopec a k rybníku nechci.No, ještě ,že se nahože obracíme a jdeme zase pomalu domů.Trochu jsem si i tý trávy mohl vyhrabat,a pár větví okousat.Panička si zahřívá ruce v mojí hřívě, a nadává si, že nemá rukavice.Jo tak proto jdeme už domů? No,já se teda ani nezlobím.

Přibylo nám sněhu a teploty klesají do -10. A jednu noc máme zase skoro -20 !!
Mámo, už nesu další klacek,-
dneska si tu musíme přitopit!

Ségra a sáňky - Diuška je moje sestra šikovná.Sáňky tahá jako zkušená chlaďaska.Dneska se nám ráda předvedla.I s poklonou.
Zatažená tmavá obloha.V tom se mraky rozestoupí a a Boží oči nás sledují. Copak nám asi chtěli říct? :-o



Hra s Dastienem.
Takovému malému dítku stačí tak málo k radosti.Například jenom vodítko.Dokáže ho roztočit dokola tak, že panička musela klesnout na kolena :-D
28.ledna - Na Ovečce
Ráno 10 cm nového sněhu, ale teplota se zvýšila k nule.Studený víkend(-20) vystřídá teplo a bude tání.Během pár hodin mizí noční nadílka,ale já si ji ještě musel užít.Sněhová peřinka a my jdeme na Ovčí.U posledního domu musíme projít úzkou uličkou kolem jeho rohu na louku.A tam jsem se zarazil.Slyším podobný zvuk jako je slyšet od oplůtku mojí ohrady.Jo, je to ten zvuk! ,,Tam teda nejdu!To bolí, nechci ránu!!,,Ale Donečku, -ty se pleteš, je to jenom kapání kapek ze střechy do sněhu!,,..,,Nejdu tam a hotovo!!,,...Několikrát jsem se otočil a chtěl zmizet zpátky.Panička mě pak už nepustila a tak místo otočky horempádem couvám.
Prima den a večerní nálada do růžova
A to tak šikovně a rychle, že by kdekdo zíral! Donečku, Donečku,takhle rychle ti to nejde ani dopředu!! :-) A tak když rád couváš, zvolíme couvání.Otočím ho před rohem a postupujem couváním vpřed.I to je pohyb kupředu.A ono nám to jde, a heleme se, ani jsme nestačili poslouchat ten tvůj vymyšlenej ,,ohradník,,! Ted sice strachy omdlíváš, ale zvládl jsi to i pozadu.A jsme za rohem na louce, otočíme se čelem vpřed, zadeček vzad a můžeme zas vypadat jako dva inteligenti. Mrkající

Konec ledna a máme tu skoro jaro.Poslední dny se teplota zvedla nad nulu a my už zase chodíme v blátě.Ale zato máme zase pěkně měkkou jízdárnu.A tak si tam potrénujeme.Ještě to není ono, ale už jsme mohli i cválat. A zase opakujem.Je to stále dokola ,ale hlavní je, že se udržujem v kondici.A je znát, že trénink po dlouhé době nám dal zase zabrat.
A další den jdeme otestovat kroužek. Povrch ideální, ale morálka žádná.Tak se muselo dojít pro dlouhý bičík a morálku zase upevnit.Aby si koníček nemyslel, že si bude v ohrádce poroučet sám.

Po mnoha letech....

Po mnoha letech se vracím k mému starému blogu,a to z toho důvodu,že server, na kterém byl tento původní blog , se ruší.       A tak jsem ce...