Gastritis
Glaukom
Gravidita neboli březost
___________________________________________________________________
___________________________________________________________________
Gastritis
Jedná se o zánět žaludku, buď povrchový nebo hluboký. U koní je gastritis považovaná za vzácnější onemocnění.
Nejčastější příčiny jsou tyto:
- při zácpě nebo jiném funkčním onemocnění tenkého střeva se do žaludku dostávají žlučové kyseliny a pankreatické enzymy, které naruší sliznici žaludku a způsobí její zánět, který může být velmi závažný,
- vzácně mohou gastritis vyvolat těžké kovy, fosfáty a nitráty, některé léky, které se nanášejí na kůži a kůň je slíže (kantaridinová mast),
- dlouhodobé zkrmování zkaženého krmiva nebo krmiva s větším obsahem písku, hlíny, bahna,
- žaludeční parazité, Gastrophilus a Trichostrongylus axei,
- poruchy ledvin a následné nahromadění škodlivých zplodin v krvi (urémie) - tato příčina je častá u psů a koček, u koní je mnohem vzácnější,
- následkem poruch sekrece a funkce žaludku se v něm mohou usadit baktérie a plísně, vyvolávající záněty; i to je vzácná příčina,
- při překrmování krmiv bohatých na sacharidy se účinkem baktérií uvolňují těkavé mastné kyseliny, které způsobí zánět a tvorbu vředů (především při akutním přeplnění žaludku).
Zvláštní formou gastritidy jsou tzv. žaludeční vředy. Také na jejich vzniku se podílí několik příčin:
- stres, tzv. stresový syndrom,
- některé léky, především protizánětlivé - kortikosteroidy, salicyláty (aspirin!!!), fenylbutazon či flunixin megluminát,
- u hříbat je může vyvolat nějaké jiné chronické, popř. bolestivé onemocnění,
- vzácněji silná invaze larev parazita Gastrofilus,
- chyby v krmení nebo zkrmování převážně jadrného (hlavně peletovaného) krmiva,
- infekce některými viry nebo baktériemi.
Příznaky:
Chronická gastgritis:
- pokles výkonnosti, hubnutí (následek nechutenství), matná srst, otoky na končetinách i po těle (následkem nedostatku bílkovin), někdy i přerušované kolikové záchvaty.
Žaludeční vředy:
- nechutenství, časté zívání, flémování, slinění, někdy krkání, koliky, skřípání zuby; ale někdy mohou být vředy plně bez příznaků. Pokud je vřed perforující (tedy projde skrz stěnu žaludku), dochází rychle k zánětu pobřišnice, šoku a často úhynu koně.
V současné době už je u nás k dispozici dostatečně dlouhý endoskop (gastroskop), kterým je možné doslova se podívat až do žaludku koně. Je to nejlepší metoda, jak zjistit jakékoli změny v tomto orgánu.
K léčbě existují určité léky, které veterinář určí, nejlepší však zůstává prevence, kterou je snížení stresu - vhodné ustájení, vhodný trénink (především mladých koní), správné krmení (často, malé dávky, hodně píce).
Jedná se o zánět žaludku, buď povrchový nebo hluboký. U koní je gastritis považovaná za vzácnější onemocnění.
Nejčastější příčiny jsou tyto:
- při zácpě nebo jiném funkčním onemocnění tenkého střeva se do žaludku dostávají žlučové kyseliny a pankreatické enzymy, které naruší sliznici žaludku a způsobí její zánět, který může být velmi závažný,
- vzácně mohou gastritis vyvolat těžké kovy, fosfáty a nitráty, některé léky, které se nanášejí na kůži a kůň je slíže (kantaridinová mast),
- dlouhodobé zkrmování zkaženého krmiva nebo krmiva s větším obsahem písku, hlíny, bahna,
- žaludeční parazité, Gastrophilus a Trichostrongylus axei,
- poruchy ledvin a následné nahromadění škodlivých zplodin v krvi (urémie) - tato příčina je častá u psů a koček, u koní je mnohem vzácnější,
- následkem poruch sekrece a funkce žaludku se v něm mohou usadit baktérie a plísně, vyvolávající záněty; i to je vzácná příčina,
- při překrmování krmiv bohatých na sacharidy se účinkem baktérií uvolňují těkavé mastné kyseliny, které způsobí zánět a tvorbu vředů (především při akutním přeplnění žaludku).
Zvláštní formou gastritidy jsou tzv. žaludeční vředy. Také na jejich vzniku se podílí několik příčin:
- stres, tzv. stresový syndrom,
- některé léky, především protizánětlivé - kortikosteroidy, salicyláty (aspirin!!!), fenylbutazon či flunixin megluminát,
- u hříbat je může vyvolat nějaké jiné chronické, popř. bolestivé onemocnění,
- vzácněji silná invaze larev parazita Gastrofilus,
- chyby v krmení nebo zkrmování převážně jadrného (hlavně peletovaného) krmiva,
- infekce některými viry nebo baktériemi.
Příznaky:
Chronická gastgritis:
- pokles výkonnosti, hubnutí (následek nechutenství), matná srst, otoky na končetinách i po těle (následkem nedostatku bílkovin), někdy i přerušované kolikové záchvaty.
Žaludeční vředy:
- nechutenství, časté zívání, flémování, slinění, někdy krkání, koliky, skřípání zuby; ale někdy mohou být vředy plně bez příznaků. Pokud je vřed perforující (tedy projde skrz stěnu žaludku), dochází rychle k zánětu pobřišnice, šoku a často úhynu koně.
V současné době už je u nás k dispozici dostatečně dlouhý endoskop (gastroskop), kterým je možné doslova se podívat až do žaludku koně. Je to nejlepší metoda, jak zjistit jakékoli změny v tomto orgánu.
K léčbě existují určité léky, které veterinář určí, nejlepší však zůstává prevence, kterou je snížení stresu - vhodné ustájení, vhodný trénink (především mladých koní), správné krmení (často, malé dávky, hodně píce).
Glaukom
Glaukom je zvýšení tlaku uvnitř oka. U koní se vyskytuje vzácně.
Dva typy glaukomu podle příčiny vzniku:
1. Následkem zánětu vnitřních struktur oka, změny polohy čočky nebo poranění.
Při těchto změnách může dojít ke srůstům tkání v oku a znemožní se tak cirkulace očního moku, který se v oku začne hromadit a postupně zvyšuje nitrooční tlak. Poměrně častou příčinou toho bývá "měsíční slepota" (viz odpovídající kapitola).
Zvýšení nitroočního tlaku může vést až k úplnému oslepnutí.
Prevence je mnohem účinnější než léčba glaukomu, který je často sám o sobě neléčitelný nebo se musí řešit odstraněním očního bulbu. Je třeba včas a důkladně léčit jakékoli záněty v oku nebo jeho okolí.
2. Vrozený glaukom, jehož příčinou je vývojová vada v oku (změněný komorový úhel). Postižené může být jedno nebo obě oči. Oční bulbus je už hned po porodu zvětšený a bolestivý, rohovka jakoby "vystupuje do popředí" a hříbě proto nemůže ani zavřít víčka - rohovka začne vysychat. Následkem toho se na ní mohou tvořit vředy, které rohovku úplně perforují. U této vrozené formy je přítomen i zákal čočky a také poruchy nervového systému. Tento stav se léčí pouze v případě postižení jednoho oka, kdy se odstraní celý oční bulbus.
Grass sickness neboli pastevní choroba
Toto se vyskytuje ve Velké Británii, Skandinávii, Německu a ojediněle v Austrálii. U nás se tato nemoc neobjevuje, ale přesto je dobré o její existenci vědět.
Příčina této nemoci
- není úplně jasná, předpokládá se, že má virový původ nebo vzniká následkem působení bakteriálních toxinů (Clostridium perfringens).
O co se jedná
Dochází k postižení vegetativního nervového systému, především sympatiku (ovlivnění funkce např. vnitřních orgánů, srdce, oka apod.).
Onemocnění se projevuje
nejdříve kolikou,
obrnou v oblasti hltanu a jícnu, takže kůň nemůže polykat,
nato se mu roztahuje žaludek,
ochrne střevo a následkem toho se v něm hromadí střevní obsah, způsobující zácpu. Kůň je apatický, třese se a potí, má suché sliznice, zúžené zornice.
Průběh nemoci
Nemoc se vyvíjí většinou velmi rychle a kůň hyne za jeden až dva dny. Někdy je nemoc chronická, způsobuje dlouhodobou obrnu trávicího traktu a kůň uhyne za několik týdnů na podvýživu. Bohužel není známý způsob, jak tuto nemoc úspěšně a spolehlivě vyléčit.
Glaukom je zvýšení tlaku uvnitř oka. U koní se vyskytuje vzácně.
Dva typy glaukomu podle příčiny vzniku:
1. Následkem zánětu vnitřních struktur oka, změny polohy čočky nebo poranění.
Při těchto změnách může dojít ke srůstům tkání v oku a znemožní se tak cirkulace očního moku, který se v oku začne hromadit a postupně zvyšuje nitrooční tlak. Poměrně častou příčinou toho bývá "měsíční slepota" (viz odpovídající kapitola).
Zvýšení nitroočního tlaku může vést až k úplnému oslepnutí.
Prevence je mnohem účinnější než léčba glaukomu, který je často sám o sobě neléčitelný nebo se musí řešit odstraněním očního bulbu. Je třeba včas a důkladně léčit jakékoli záněty v oku nebo jeho okolí.
2. Vrozený glaukom, jehož příčinou je vývojová vada v oku (změněný komorový úhel). Postižené může být jedno nebo obě oči. Oční bulbus je už hned po porodu zvětšený a bolestivý, rohovka jakoby "vystupuje do popředí" a hříbě proto nemůže ani zavřít víčka - rohovka začne vysychat. Následkem toho se na ní mohou tvořit vředy, které rohovku úplně perforují. U této vrozené formy je přítomen i zákal čočky a také poruchy nervového systému. Tento stav se léčí pouze v případě postižení jednoho oka, kdy se odstraní celý oční bulbus.
Grass sickness neboli pastevní choroba
Toto se vyskytuje ve Velké Británii, Skandinávii, Německu a ojediněle v Austrálii. U nás se tato nemoc neobjevuje, ale přesto je dobré o její existenci vědět.
Příčina této nemoci
- není úplně jasná, předpokládá se, že má virový původ nebo vzniká následkem působení bakteriálních toxinů (Clostridium perfringens).
O co se jedná
Dochází k postižení vegetativního nervového systému, především sympatiku (ovlivnění funkce např. vnitřních orgánů, srdce, oka apod.).
Onemocnění se projevuje
nejdříve kolikou,
obrnou v oblasti hltanu a jícnu, takže kůň nemůže polykat,
nato se mu roztahuje žaludek,
ochrne střevo a následkem toho se v něm hromadí střevní obsah, způsobující zácpu. Kůň je apatický, třese se a potí, má suché sliznice, zúžené zornice.
Průběh nemoci
Nemoc se vyvíjí většinou velmi rychle a kůň hyne za jeden až dva dny. Někdy je nemoc chronická, způsobuje dlouhodobou obrnu trávicího traktu a kůň uhyne za několik týdnů na podvýživu. Bohužel není známý způsob, jak tuto nemoc úspěšně a spolehlivě vyléčit.
Gravidita neboli březost
Přestože se nejedná o onemocnění, můžeme si zde o graviditě něco říct.
Gravidita klisen trvá zhruba 333-350 ± 10 dní. Toto rozmezí je dost široké; příčinou může být tzv. vývojová pauza plodu, která se objevuje asi 16.-35. den po oplodnění a trvá 3-5 týdnů.
Je zajímavé že až u 25 % připuštěných klisen lze pozorovat dva zárodky, mezi 7.-11. dnem však přirozeně jeden zárodek zaniká. Pokud se tomu tak nestane, vyvíjejí se v děloze klisny dva plody - dvojčata - což u koní není žádoucí (to je asi jen ve 2 % březostí, z nichž 80 % končí zmetáním v 8.-9. měsíci). Řešením je včasný veterinární zásah, kdy se jeden zárodek "zamáčkne", nejlépe za kontroly ultrazvukem a to do 38. dne březosti.
U klisen je také poměrně častý jev "embryonální mortalita", tedy odumření plodu. Postižené bývají většinou starší klisny s nějak poškozenou sliznicí dělohy, obvykle k mortalitě plodu dochází do 60.-100. dne březosti (proto je třeba v tomto období zopakovat vyšetření na březost).
Jak poznat, že je klisna březí:
Vnější příznaky, které naznačují graviditu:
- pozorovaný akt páření,
- vynechání pravidelně se opakující říje (více, než 21 dní),
- od 5. měsíce březosti zvětšení břicha,
- od 7. měsíce viditelné nebo hmatné pohyby plodu,
- předporodní otok mléčné žlázy,
- od 10. měsíce povolení pánevních vazů, otok pochvy.
Tyto příznaky však nejsou spolehlivé, proto je třeba zavolat veterináře, který graviditu potvrdí nebo vyloučí pomoci jiných metod:
- zárodek je možné ultrazvukem zachytit už 8.-9. den po oplodnění (má průměr 0,5-1 cm), toto vyšetření je pak spolehlivé 13.-50. den po oplození.
- Zkušený veterinář může rektálním vyšetřením potvrdit graviditu asi 20. den po oplození, spolehlivě pak od 35. dne. Jednotlivé části plodu pak může vyhmatat asi do 90.-120. dne březosti. Pak děloha klesá hlouběji do břicha.
Graviditu lze stanovit i jinak, tzv. nepřímými metodami.
Jedná se o
- stanovení hormonu PMSG v krvi klisny mezi 40.-120. dnem březosti; v tomto případě ale tato bílkovina zůstává v krvi do 120. dne i po potratu, takže tato metoda není úplně spolehlivá.
- Od 120. dne březosti může veterinář stanovit z moči hormony estrogeny, které jsou tvořené v placentě.
Přestože se nejedná o onemocnění, můžeme si zde o graviditě něco říct.
Gravidita klisen trvá zhruba 333-350 ± 10 dní. Toto rozmezí je dost široké; příčinou může být tzv. vývojová pauza plodu, která se objevuje asi 16.-35. den po oplodnění a trvá 3-5 týdnů.
Je zajímavé že až u 25 % připuštěných klisen lze pozorovat dva zárodky, mezi 7.-11. dnem však přirozeně jeden zárodek zaniká. Pokud se tomu tak nestane, vyvíjejí se v děloze klisny dva plody - dvojčata - což u koní není žádoucí (to je asi jen ve 2 % březostí, z nichž 80 % končí zmetáním v 8.-9. měsíci). Řešením je včasný veterinární zásah, kdy se jeden zárodek "zamáčkne", nejlépe za kontroly ultrazvukem a to do 38. dne březosti.
U klisen je také poměrně častý jev "embryonální mortalita", tedy odumření plodu. Postižené bývají většinou starší klisny s nějak poškozenou sliznicí dělohy, obvykle k mortalitě plodu dochází do 60.-100. dne březosti (proto je třeba v tomto období zopakovat vyšetření na březost).
Jak poznat, že je klisna březí:
Vnější příznaky, které naznačují graviditu:
- pozorovaný akt páření,
- vynechání pravidelně se opakující říje (více, než 21 dní),
- od 5. měsíce březosti zvětšení břicha,
- od 7. měsíce viditelné nebo hmatné pohyby plodu,
- předporodní otok mléčné žlázy,
- od 10. měsíce povolení pánevních vazů, otok pochvy.
Tyto příznaky však nejsou spolehlivé, proto je třeba zavolat veterináře, který graviditu potvrdí nebo vyloučí pomoci jiných metod:
- zárodek je možné ultrazvukem zachytit už 8.-9. den po oplodnění (má průměr 0,5-1 cm), toto vyšetření je pak spolehlivé 13.-50. den po oplození.
- Zkušený veterinář může rektálním vyšetřením potvrdit graviditu asi 20. den po oplození, spolehlivě pak od 35. dne. Jednotlivé části plodu pak může vyhmatat asi do 90.-120. dne březosti. Pak děloha klesá hlouběji do břicha.
Graviditu lze stanovit i jinak, tzv. nepřímými metodami.
Jedná se o
- stanovení hormonu PMSG v krvi klisny mezi 40.-120. dnem březosti; v tomto případě ale tato bílkovina zůstává v krvi do 120. dne i po potratu, takže tato metoda není úplně spolehlivá.
- Od 120. dne březosti může veterinář stanovit z moči hormony estrogeny, které jsou tvořené v placentě.
MVDr. Dominika Švehlová (Stachová)
