1.března- Sníh nám ještě leží na mnohých místech okolo domečku, ale moje panička už lítá dokola s koštětem a zametá , co kde vidí.Je toho dost po té zimě.Sníh odtává a každý den se někde objeví nové a nové hromádky sena, slámy a hlavně hovínek, které se během zimy ukryli pod přívaly nového sněhu.Dokonce se už snažila upravovat záhonky a stříhala nějaké rostliny.Pak taky chtěla asi vyrýpat nějakou tu kytku ze země a já ji viděl, jak se snaží nohou zatlačit tuen rýč do země.Ale vůbec jí to nešlo, šlapala a šlapala a pak zjistila, že zem je zledovatělá.Měl jsem z ní docela legraci.Pospíchá s tím. Přitom jsem ještě neviděl, že by kytka někomu utekla.Já jsem byl po včerejším tréninku doma.Poprvé jsem se vyválel v ohradě plné bláta a pak jsem musel stát venku a nechat se čistit rejžákem.Vůbec jsem nechtěl, už jsem si odvykl na takový drsný zacházení.No, ale to válení mi za to určitě stojí.
2.března- focení Dastyho
Dneska kolem poledne stála panička dole u stromu a kovala tam Dakara, mýho bráchu.Ten se má, už má podkovy a já pořád nic.Na mě asi dojde řada až naprší a uschne. Možná, že chtěla kovat i mě, ale pak ji zazvonil telefon a ona všechn o zbalila a že někam pojede autem. Tak jsem to dnes bez ní vydržel , stejně za mnou večer došla a v boxíku mě vyčistila.Prý byla za jedním koňským kamarádem, a natáčela ho tam.Taky bych ho rád viděl, vždyť už jsme měli spolu tu čest se seznámit před několika měsíci, když jsem byl u pana Půlpána.Tak mi ho snad ukáže na tom videu, který chce vytvořit. Byla docela naštvaná, protože se jí dostala do foťáku špína a bylo to vidět skoro na všech záběrech.No, nemá v tom mít takovej bordel.Kdyby byla aspoň tak čistotná, jako jsem já.
3.března- trénink
Myslím, že docela povedený trénink, jízdárna až na tu vodu v písku byla dobrá a já dostal zabrat.Taky Lucka mě cestou fotila a pak ještě točila, takže jsem se začal tvářit, abych nezkazil fotky.Asi jsem se snažil i kvuli tomu natáčení.Panička už asi tolik né, je jí to jedno.
4.března- Kování
Po zimě zase koveme koníky.Spousta z nich už má problémy s chůzí, protože sníh už na silnicích není a je tam spousta malých kamínků, kterými sypali silnici.Už máme hotovou polovinu koní.Včera jsem kovala Markýzka a dnes se dočkal Doneček.Jakoby věděl, že mu pomáhám a bude se mu líp chodit, stál jak přikovaný.Tedy ne doslova.Byl zase moc hodný, ale jak jsem ho dokovala, začal zase s těma lumpárnama.Prostě zase mě okusoval a nevěděl coby.Natřely se kopýtka a hurá domů k ovsu.Koupili jsme gelapony arthro a nutri horse a já nevěděla, jak mu to bude chutnat. Ale vrhl se na to jako by tam nic nebylo.Tak super.
Foto před tréninkem ze včerejška
5.března
A zase PADÁ! To mě moc nevadí, ale když ona se ta zem zase tolik klouže!Tady u nás bylo několik pěkných držkopádů.Bez následků.A teď uklouzaný nový sníh a zase zamrzlá jízdárna.
Markýz jede na Vysokou na 3 trénink a my jsme šli zas na jízdárnu.Doneček stál osedlaný u stromu a já jela otevřít jízdárnu.Jenže za barákem slyším, jak se blíží auto s Jirkou Svobodou, který se vracel ještě pro Lucky.Letím zpátky dát Donečka někam na stranu.Než to stihnu, auto stálo na dvoře a Doneček nalepený tělem na stromě na mě poulil vyděšenýma očima.Panebože.On tam projel a koníka takhle vyděsil!Vždyť je tam sotva místo na ten přívěs!!Doneček se nám asi podruhé narodil.Vypadal taky, jako že už nic nechápe.I když máme okováno, chodit se na jízdárně moc nedalo a navíc přiletěl hodně silný vítr se sněhem, tak jsme se odebrali domů.Nejsme žádný frajeři, aby jsme něco museli dělat za každou cenu.
Sobota a neděle u nás doma ,,vzácná,, návštěva,-ale šli jsme na jízdárnu,a hned zase pryč a místo práce jsme postávali na silnici, kde se Doneček rád kouká na koně v ohradě.Kouká a mlčky je sleduje.Nejdříve jedno stádo, pak druhé.Je to něco uplně jiného, než před rokem.Už by skákal po zadních a chtěl se někam řítit.Jsou chvíle, kdy je hodně fajn. Dělá mi radost.
Dnešní ráno:Nehoří, ale sluníčko nízko u země prochází párou ze hnoje a sklem traktoru.
8.březen : Móóóc fajn vyjížďka s mojí splašenou ,,motorovou myší,,!!!
Krásný slunečný den už od rána, co na tom,že zase mrzne.Přeci jen ve dne je to snesitelný a sluníčko má už sílu.Taky nám už vykukují ze země první šťopičky tulipánů.Kdoví, co s něma ten noční mráz provede....Občas dostanu záchvat sebezničení, nebo taky jinak řečeno chci si koledovat přinejmenším o nezapomenutelný zážitek.To asi bývá důsledkem poklesu adrenalinu v
krvi.Doplnit ho lze mnoha způsoby, ale ten nejbližší, co mám po ruce , se nachází v horní ohradě a jmenuje se Doneček.Pomalu se nám zakulacuje, tloustne a celý se klepe na pořádný oraz.Jízdu s ním můžu v poslední době dost dobře přirovnat ke stejnému pocitu, jako když se zaseknu někde na skále ve výšce několika metrů a nejde to ani tam ani tam. No dolů to jde vždycky, ale není to zrovna žádaný směr.A tak jsem se dnes opět po hodně dlouhé době vydala na cestu za neznámými zážitky.Vymýšlím trasu tak, aby se pokud možno co nejdřív unavil na co nejvíce stoupajícím kopci a tak většinou míříme na Ovčí horu. Ten nejprudší kopec jsem si nechala na zpáteční cestu, protože minule mi natryskal z Ovčí Hory dolů po té dlouhé stráni, kde byl ještě vysoký sníh a skákal v něm jak srnka v poli s obilím....Začali jsme právě tam svou dnešní pouť. Bylo to jako start nukleární střely.Hned za posledním domem se ta moje hřebčí potvůrka tak rozeběhla, kopec nekopec...Najednou jsem cítila tu obrovskou sílu napínajících se svalů, jako by neměla konce.Kde je ta líná unavená koňská troska, která mě neustále přesvědčovala, že už ani domů nedojde!?!!Jako by mu ani síla nedocházela, vyběhl celý kopec až k lesu a tam, celý rozjásaný a dokonce i pěkně zahřátý, koukal, kterou cestou poběžíme dál.Cestu po vrstevnici jsem vyloučila a navrhla mu, že ještě jeden kopec proti svahu vyjdeme.Žádný protest, nic.Mám najednou takového obětavého koníčka, který pro mě udělá cokoli!No jo, ale kopec jednou skončí a za chvíli se ocitneme až na vrcholu.Co pak?Trasu volím tedy z kopce dolů.A zase další cestu prudce do kopce.Když docházejí cesty do kopce, vezmeme to proti kopci přímo lesem.Musí dávat pozor na kořeny a větve a aspoň nemyslí na úprk.Jako adrenalinovou lahůdku si nechávám ten nejprudší kopec na téhle hoře, ale směrem dolů a cestou domů.Buď a nebo! Uvidíme, jestli to zvládneme.V lese navíc leží vrstva sněhu a místama i dost vysoká.Snad tam nepojedeme po zadku!Doneček ovšem s klidem koně přijímá i tuto volbu.Zase žádný protest? Já ho nepoznávám.Pomalinku cupitá dolů, i když svah je maximálně prudký.Nechodíme tudy ani za sucha.Ale sníh je dobrý a kopýtka mu spíš brzdí, neklouže to.Sláva, už je úplně v pohodě a domů se vracíme skoro po dvou hodinách.Je nám fajn.
Dneska ráno nám zabrousil na návštěvu k Denvrovi mladý valášek Hauward.Aby trochu běhali, musela je Lucka popohnat9.březen: Mráz a zase mráz - Návštěva Montíka
Tenhle den zase začíná.Ráno nešli napaječky v boxech plňasů a tak je rozmrazujeme společně s Luckou od Lesley. Bylo 12 pod nulou a měli do rána pootevřená okna, moje chyba, že jsem to nezkontrolovala.Mráz sedí na všem, co bylo jen trochu vlhké.A nakreslil zase krásné obrázky.Ale sluníčko brzy zase všechno rozehřálo až bylo i teplo.Odpoledne nechávám mého dráčka odpočinout.Půl dne se opaloval a hrál si zase s jednou velkou větví ve výběhu.Lomcoval s ní ve vzduchu a pohazoval ji do dálky.A večer mi sebral jeden malý zavázaný balík sena z ruky, zvedl si ho nad sebe zubama a lomcoval s ním, že seno jen lítalo.Balík se rozvázal a pak znovu, slisované seno vzal do huby , nad hlavou s ním potřásal až se načechrané seno válelo po zemi.Proč mě stále jen ve všem chce napodobovat. Opičák jeden!
A večer návštěva Montíka na Vysoký.Už se začíná lepšit, je zase o pár deka silnější než naposledy.Dostal ode mě novou deku a doufám, že se mu taky líbila!Dostal i krabici s MSMkem, aby se mu lepší chodilo.Je to moje zlatíčko hodný,škoda, že ho teď nemám doma kam dát.Ale přináší radost lidem, kteří ho mají taky rádi.A špatně mu není!
Monty ve svém boxe ve stáji Vysoká.
Dostal dáreček - odpocovací deku.Aby měl konečně svoji vlastní, protože o každou přišel ve chvíli, kdy od něho někdo odešel
Středa- Volnost na jízdárně a Výlet za Víďou
Dopoledne bylo krásně, trochu nad nulou a slunce hřálo, jen se opalovat! Chtěla jsem vidět Jitku a její kobylku.Skočila sem do auta a už se jelo.Proč ne,práce se udělá a koníci jsou u nás na pastvinách a dříve než ve 4 odpoledne domů nejdou.Je na to dost času.Viďa se opravdu pěkně zakulatila! Už teď ,každým dnem, má termín porodu.Vemínko ale skoro žádné a tak ještě pár dní přenášet bude.A stihly jsme i opalování.
Odpoledne mě vzala panička z boxu a místo obvyklé cesty ke stromu jdeme někam za barák, pak ještě dál na silnici a míříme na jízdárnu.Má v ruce dlouhej bič a nějak se na to těší.Já si nějak nedovedu představit, na co ho asi má.Jdeme dovnitř jízdárny, zavírá za mnou vchod a teď mě pustila.Copak? Bez sedlání, bez uzdečky a já mám volno! Jdu si očichat zem a konečně taky všechny ty bobky na hromadě u sudů.Tam je moc zajímavé voňavé místo a mísí se tam všemožné pachy různých koní.Mám z toho trochu zamotanou hlavu a snažím se to rozluštit.Ale v tom ke mě přiskočí ta druhá paní a bičem mě chce odehnat.To se teda nedám a začínám skákat , vyhazovat zadkem a poskakovat , odehnat se nedám.Ale když už si pak prosadila svou a musím běžet, vrátím se obloukem a rozdrtím ji na tom písku, jak parní válec.Ona se přede mnou ale schovala za překážku a moje panička taky, myslí si, že budu drtit i jí.Chci zase ty hovna! Pro mě je ta hromada hoven jak velká a tlustá kniha.Než ji přečtu ( a očichám) ,- ať mi dají čas! Nedají. Pak že jsme kamarádi.Musím lítat po ohradě. sem tam si skočím překážku z radosti, ale pak mi dali dokonce do cesty ještě další.Ale když už něco musím, tak mě to přestává bavit.Takže si z nich dělám dobrý den a nechám je, aby se taky trochu proběhaly.A že vám to skákat nebudu? Si to skočte samy!!!Běhat by vám šlo :-D !
čtvrtek - Jsem v POHO, jsem VE VÝBĚHU !!
Dostal jsem to snad za odměnu? To se tak často nestává.Dali mě do spodní veliké ohrady a mohl jsem si tam dělat úplně co jsem chtěl.Děkuji vááám móóóc !!! Ale zkejsnul jsem tam až do tmy!! No už jsem pochopil: panička někam odjela a neměla na mě čas.Tak abych prý to měl za to.Ale to byla fakt dobrá výměna!! Už i travičku jsem zobal a u vody jsem byl a koukal na ovečky a prasátka. Hlavně, že mě tam nezapoměla.
Tohle pro mě byl opravdu krásný slunečný den!
Dva dny sám.
Jen ohrada a pak půl dne v kleci- teda v mém krásném boxe, ale přece jenom, nejsem rád celý odpoledne zavřenej.Panička si odjela někam na kurz, bude se dívat, jak se řežou a kovou kopyta.Ale bude tam dva dny!A co já tady? Už jsem strašně nervozní teďka.Jela ráno a druhej den se vrátila večer.Prý zase zabloudila!Jo, to ona tak vždycky říká.Že byla mlha a kdoví co ještě.Ale to ona se spíš chtěla projet autíčkem, aby si ho trochu užila.Baví jí jezdit lesem a možná zase hledala nějakou srnku.Přijela a šla za mnou s mrkví.Musela se omluvit, usmířit si mě.Však jsem dnes už byl jak na trní. A měla radost, že Kuba si Dastyho nechá.Doufám, že nikdy ani na vteřinku nepomyslela, že by prodala mě. Asi bych musel všechny všechny lidi sežrat , - nebo umřít.
- 15.března :Kroužek-Ježdění ještě stojí za houby, zase nám tu napadla vrstva sněhu a jízdárna je sice rozmrzlá, ale máme už okovaný kopýtka a sníh se lepí a po koulích se mi fakt nechce chodit.Počkáme si, až zase budu moct chodit normálně, po kopýtku.Včera ani dneska to nešlo.Dneska jsme byli v kroužku a panička mě nutila klusat.Nohy se mi nakláněly ze strany na stranu a vůbec se nedalo udržet rovnováhu.Ty koule dole mi tam vaděj a já klusat nebudu!!Si to zkus sama! A začal jsem ji taky honit po tom sněhu.Měla ale dlouhej bič a nechci přijít k úrazu.Pochopila to a šli jsme domů.Musel jsem se ještě párkrát postavit na zadní, aby bylo mezi náma jasno.S bičem ať si šermuje někde jinde!
- 16.března- Na jízdárně, ale nešlo to.Prošli jsme se ještě za kolejema a trochu se zabavili kousáním stromů.
- 17.března - Na jízdárně a ve volnosti.Pohybu trochu víc.Nejprve jsem si zalaškoval s holkama, který tam sbíraly hovínka.Rozeběhl se na ně a v poslední chvilce uhnul.Potom jsem natryskal a nešlo to zastavit.Jak jsem se totiž na ten pohyb těšil, tak jsem zapoměl, kde mám brzdu.Panička na mě sice řvala hou, hou, ale já nemohl zastavit.Svaly mi rozpumpovaly srdce a to začlo zpětně popohánět ty svaly.Myslel jsem na to, jak zastavit, ale běžel jsem rychlejc než sem přemýšlel a tak ty myšlenky zůstávaly někde za mnou.Pak jsem sebou plácnul do louže v písku.Nedalo se jinam, louže byly všude.A tak jsem šel domů unavený-neunavený, čistý-špinavý,ďábel a zlatíčko,vykakaný a taky dost hodně vyčůraný,hloupoučký a přesto až moc chytrý!
20.března: HURÁÁÁ,-začíná totiž krásné jaro!!!!
22.března- Krásná vyjížďka s mojí mámou
Po dlouhé době zase ven.Slunce svítí už pár dní a sníh pomalu už roztál.Místama ještě leží, ale je to jen ve stínu a hlavně na severních stráních.Teplota v tomto období je ideální.Lehce se nám dýchá a já jsem strašně rád, že jsem zase mohl vidět kousek přírody.Panička si myslela, že budu divočit.Ale všechno bylo naopak.Byl jsem tak rád, že jdu zase s maminou a ona byla taková klidná a její nálada se přenesla i na mě.Žádný trysk, žádné skákání.Počasí a sluníčko mě navíc uspávalo a neměl jsem chuť plýtvat energií.Prošli jsme celou Ovečku a vrátili se po pastvinách zpátky.Jeden karambol přeci jenom byl.Nemohl jsem přejít kolem rohu stavební firmy, tam totiž byl hodně rozmoklý roh od okapu a já nesnáším bažiny.Protestoval jsem stále dokola a chtěl jít okolo, jenže paničce to trvalo, než to pochopila.A tak máma to sice prošla, ale já jsem si v klídku obešel celou zahradu a přišel za ní druhou stranou.Pamatuju si stále ten šok, jak jsem kdysi do jedný bažiny zapad.Ne, to už nikdy.
Sluníčko začíná hřát a koníci se opalují
23.března- Drezura trénink
Jaktotak vypadá, tak tréninky drezury u nás provozují hlavně ti, kteří se vůbec nechystají na nějaké zkoušky.My , co to ani tolik nepotřebujem, jsme na jízdárně stále a adepti na ZZVJ se nějak nesnaží.Dneska jsme si vyrobily nové cedulky s písmenama a šly postavit drezurní obdélník.Odebrali jsme asi třetinu z naší jízdárny a obehnaly ji páskou.Už natěšený a taky jsme hned trénovaly.Ale zase jen já s Donečkem a Lucka s Donou.Doneček se mi moc nezdál.Už včera při návratu slabounce pokulhával.Dneska se v tom písku docela rozchodil.Nebylo nic znát.Zprvu se nám ta jízdárna zdála hodně malinká.Ale přizpůsobili jsme se a po chvíli nám to docela šlo.Až na toho darebáka , který se tlačil na stěnu a dřel mojí nohu o zábradlí.Pokoušíme se o jednoduchou změnu cvalu a to musíme ještě trénovat.Nakonec si Lucka vymyslela nějakou úlohu.Byla jsem s ním spokojená.Ale při cestě domů se mě zase zdálo, že po asfaltu kulhá.Uvidíme dál.
- Vídia: A stále čekáme . Jitka svoji březí kobylku stále hlídá.Už má po termínu.Možná se vyplní moje myšlenka, kteroužto jsem předpovídala, že hříbátko čeká na tuto, budoucí neděli.Hlavně, aby bylo v pořádku.
24.března- prohlídka kopyt.Tak jsme objevili ve střelce řeznou ránu.Byla tak schovaná pod vrchní vrstvou střelky, že včera nebylo nic vidět.Možná jsme se řízli o nějaký střep.V ráně byli nějaké kamínky s pískem.Vyřezala jsem okolí rány nožem a uvolnila ji.Písek vypadl a všechno jsem důkladně omyla.Ještě jsme si jeli vyzkoušet nožičku do terénu.Ne celou hodinku, ale cestou byla spíš ochutnávka větviček, malinké travičky a pozorování okolí.Ten Doneček se ale umí kochat.Taky je čím-krásné dny nám naděluje jaro.Vrátili jsme se bez kulhání!
Sníh roztál, ale voda se ještě nevsákla.Teplá zem a sluníčko láká k odpočinku většinu koní.
Ve čtvrtek jsme se zapotili na jízdárně.Malý drezurní obdélník je vynikající,už nám zase šlo všechno líp.Dokonce i ta jednoduchá změna cvalu.Ale jeden malý problémek přeci jen trvá.Na pravou stranu cval,- jsme o hodně méně ohebný než na srtranu levou.A tak projedeme všechny rady z knížek, které jsme půjčili Lucce na její stejný problém s Dončou.Holt rodina se nezapře, jen tu horší stranu mají naopak.
Pátek 26.3.- Je skoro 18 stupňů nad nulou a od rána zase svítí slunce a my jsme se pustily do úklidu zahrady a všeho okolo stáje a na dvoře.Větvičky ze stromů padali k zemi a v okolí se tvořily hromady, které později odvezeme.Pustily jsme se do toho opravdu ve velkém.Byl to úžasný relax.Na stáji bylo dost lidí a tak jsme v klidu uklízeli.Přijela Renča s Dančou a ta se odpoledne vydala zase s Matýskem na Vysokou na trénink s panem Janďourkem.Naši jezdci se dnes dostavili snad v úplně kompletní sestavě a tak nás tu opravdu bylo hodně.Jízdárna se zaplnila koňmi a někteří jeli ven.Odpoledne jsem vzala Donečka na mytí a čištění dolů na dvůr.Bude mít dnes volno.Aby nebyl sám, nechala jsem ho stát na dvoře.Rád se dívá, co se kolem děje.Mezi tím jsem šla s Luckou na trénink s Dakarem.Chystá se s ním na hobíčka a s Dončou taky.Myslím, že jim to půjde.
1.LETOŠNÍ PÁRTYVEČER
Dneska jsem od rána mokl v ohradě a domů mě nepustily.Počasí se změnilo,je zase chladno a zataženo.Chtěl jsem se jít projít ven, ale nakonec zase zůstalo jen u jízdárny.Louže, louže a zase louže.Fuj, moc se mi pracovat nechtělo.Tak jsem zase nějakou tu lumpárnu provedl.Párkrát jsem paničce natlačil nohu na ohradu , vypadla z rytmu a trochu jí to otrávilo.Splnilo to účel.Sláva,jdeme domů.Večer se u nás chystá nějaký večírek, tak chci být dřív doma a mít už klid......No, klidu jsem se nedočkal.Ještě se ani nesetmělo a začli se sjíždět hosti a začal tam dole pořádný šrumec.Už ani nevím, jak dlouho to trvalo, ale dnes jsem se moc nevyspal.Těch lidí tam bylo dost hodně a musel jsem se stále dívat ven z boxu.Co kdyby se někomu chtělo zalízt až ke mě.Musel bych si bránit svůj malý domov.Panička bude zítra špatná, to je už jasný, tak budu mít asi dovolenou.
- 2 dny zase leje , takže se mi o den protáhla dovolená.Ta byla zhruba taková, že jsem dva dny nevytáhnul paty z ohrady.Vždyť lilo jak z konve, já jen čekal, kdy mě pustí domů, abych už konečně uschnul.
Výlet k rybníku
Po dvou dnech nicnedělání jsem uvítal malou změnu.Zase jsme šli ven.Já i panička jsme to moc potřebovali.Viděl jsem na ní, jak se potřebuje někam zdejchnout, jak se strašně těší, až budeme spolu jen my dva.Nedokázal bych tolik vydržet s lidmi, jako musí ona.Já bych ty lidi už dávno pokousal a zkopal a né že bych se ovládal.Je to někdy pěkně zlý, stále jen básní o tom, jak by jsme se měli dobře na nějaké samotě bez sousedů a bez některých těch otravných neschopných a nic nechápajících osob.Já bych byl taky PRO..A tak se jí snažím aspoň pomáhat.Abych jí to ulehčil.Koukám, co dělá a chci to dělat taky.Jenomže na to mám jenom jeden nástroj, tou je moje huba.Dneska se na půlku dne protrhala obloha a bylo sluníčkově.
Měl jsem radost, že zas vyrazíme. Panička se chtěla podívat na žáby a tak jsme šli k vodě. Opravdu jich tam bylo spousta a plavaly všude, kam jen oko dohlídlo. Chtěl jsem si zaplavat s nima. Ale nemohl jsem a tak jsem jim to tiše záviděl. Ale mohl jsem celou vyjížďku kousat trávu. Na jaře můžu vždycky. Abych si prý na ni zvykl. Ostatní koně ji koušou ve výbězích, ale já nemám nic. A tak jsme prošli celý kopec, loudali se, fotili, kousali trávu a procházka se protáhla až do večera.A už se nám zase nad hlavou kazilo počasí. Zítra má zase lejt. Dnes jsme si to užili, tak to zítra doma přežiju.
