Duben- neboli Apríl .
Je to měsíc velkých změn v přírodě.
Co nám přinese a jaké změny v něm zažijeme?
1 změna:
1.dubna nám odjel ze stáje koník Ferda.
Míša našla doufáme dobré lidi, kteříse
o něho budou dobře starat.Zaslouží si
to.Bude kousek za Jabloncem.Loučení
neprošlo jen tak, - Ferdík věděl, že
se loučí a Míša byla smutná.
Doneček se s Ferdou rozloučil posledním zaržáním od stromu a už se nemohl dočkat, kam půjdeme.Dnes padla volba na oční,-tj. k bývalé oční léčebně.Je v lese kousek od nás a odtud vede cesta zpět taky lesem.Cestou jdeme kolem cikánského domu a tam je Doneček vždycky poplašený.Běhá tam tlupa dětí, řvou na koně a dnes na nás dokonce hodili nějaký železo.Rychle pryč!! Zajeli jsme do lesa a po pár minutách Doneček zkoprněl.Zůstal stát a civěl. Na malý zelený vůz za jednoho koně.Stál na malé loučce s ojí čnící do nebe.Aha, tady bude někde kůň.To se honilo mojí hlavou, kdežto Doneček stále vypadal, jako by před ním přistál zelený mimozemšťan a měl s ním odletět.Popošli jsme a hle: z lesa vyšel tažný koník a za sebou táhl kládu.Praskalo to a šustilo.A znovu jsme stáli jak opařený.Z napnutého těla svého koně jsem cítila, že může dojít k úprku.Očekávala bych od něho spíš zájem o koně, ale ta kláda a ten pán, co na koně řval, ho spíš vyděsili.Zájem o koně opadl a místo úprku byli úskoky do boku.Mezi stromky a do křoví.Poprosila jsem pána, aby chvilku počkal, ale sdělil mi, že nemá čas. A tak jsme se odporoučeli s vykuleným koníčkem dál do lesa.Ještě dlouho se otáčel a vzpomínal na toho dobráka koně a uřvanýho pána.
2.dubna- Donečkovo volno a trénink s Míšou
Zase jsem nestihla jít v čas na jízdárnu.Odpoledne se k nám všichni nahrnou a je plno.Předběhl nás Markýz.A pak už přijela Míša z Rynoltic a měla domluvený trénink na ZZVJ.Nemají doma jízdárnu.A tak jsem Donečka jen naleštila a šel zpátky domů.Trénink se Míše docela podařil, přesto ,že měla nejdřív ze skákání hrůzu.
3.dubna- TRÉNINK S DONEM - A CROSSCOUNTRY S RONEČKEM
Dnes jsme se navzájem užili až až.Trénovali jsme skákání. Stejně jako Míša včera. Přeskákali jsme jakž takž, ale aspoň všechno, co bylo na jízdárně.Strašáci nás už nestrašili, ani jsme neskončili zádama v plůtku, jako tehdy kdysi.Doneček se hezky unavil a pak jsme si vyjeli ještě ven, na krásnou terénní vyjížďku kopcem dolů, nahoru, vodou , bažinkama a potůčkem.Večer z něho bylo malý unavený miminko.
2. změna
Okolí stáje se trošku změnilo.
Je hotová nová skalka a upravené stávající záhony.Ta větší změna ale teprve přijde během léta.Uvidíme, jak nám to poroste. Třeba tak dobře, jako ta naše zimní hromada hnoje
4.duben- Míša a trénink a trénink s Donečkem a Donou
Zítra nás čeká Hobby na Vysoké.Lucka pojede na Doně a Dakarovi.Donča nám teď nějak pohubla, má pod sebou roční hříbě a to jí celou zhuntovalo. Snad to přežije.Dnešní trénink s ní mi dal pořádně zabrat.Sednout na ní hned po Donečkovi, to člověk nechápe.Prostě je to taková ztuhlá mamina. Měla by se důkladně rozhýbat.Tak snad až zase pořibere.A dnešní trénink s Míšou? Druhý, ale velké zlepšení.Jde jim to líp a líp.
5.duben: HOBBY na Vysoké - VIDEO S DAKAREM
Vyrážíme 7.30 s Donou a Dakarem.Donečkův brácha Dakar se na hobby závody těší a celou cestu jde hezky rychle.Občas se něčeho poleká, občas na něco dlouho čumí, ale jde.Kdežto mamina Dona se k tomu moc nemá.Zdá se, že je nějaká unavená.Však má doma svoji roční dceru a ještě jí živí.A i na hobíčkách se jí drezura moc nepovedla.Nebyla moc rozkoukaná , vždyť už léta nikde nebyla a tréma udělala své.Ale Dakárek se milke předvedl a umístil se v první půlce.Nevíme přesně jak, neboť jsme se nedočkali výsledků.Domů zase hnala Dona, vždyť jí tlačilo plné vemínko.A malá divoška se hned k němu přicucla.Trochu jsme dnes maminu potrápili.Zítra má volno.A Doneček se spokojeně procházel po ohradě až do večera.A druhý den taky, uklízí se kolem dokola křoví a zase samý křoví.Konečně zase po dvou letech.
7.dubna: Ven do lesů
Super krásný den, slunce a bez mráčku.Lepší to už být nemůže.18 stupňů a ta krásná jarní vůně.Nemohli jsme se nabažit a pěkně jsme si užili lesa, potůčků a všeho, co nás cestou zajímalo.Rozhodně jsme nepospíchali a já nechala koníčka, ať si to všechno taky užije.A tak čmuchal, kousal kde co,koupal se v potoku a stále něco sledoval.Žádné lumpárny nevymýšlel, protože byl nanejvýš zaujatý přírodou.
Další den s Donečkem v ohradě.Řežeme větve, koušeme je a pálíme.Oheň není jeho kamarád a nechce s ním mít nic společného, i když chodí okolo.
9.duben jsme si užili na vyjížďce.Kolem rybníka na Oku se už pořádně probouzí příroda a začíná se vybarvovat.Začínají kvést některé rostlinky a tráva se dere ze země, až se Donečkovi sbíhají sliny.Takhle přemlouzvat ke žrádlu umí jen on.Nikdy se se mnou nepere.Nevytáhne otěž z ruky, aby hned potom sklonil prudce hlavu dolů.On jde a jde, až vidí pěkný trs travičky.Kouká na ni, pak se jakoby zastaví a na něco v dálce kouká.A čeká, jestli jsem si taky všimla, jaká bašta je pod jeho nohama.Pokud ho nechám,-dám mu pokyn, aby se popásal.Pokud nechci, nepere se mnou, ale vzápětí si na cestě hledá další pěknou travičku.A tohle jeho nenápadné přemlouvání se opakuje.
3.změna: ODVEZENÍ hromady hnoje.
,,Tak si zase běhám ohradou a vtom se pod ní dole objeví s velikým rachotem nějaká další žlutá potvora.Rámusí a svojí velikou rukou nabírá naše pracně vykakané koblížky a nakládá je na ty příšerky, co přijeli s ní.A hromada je za chvíli pryč.Zase vidím až do dvora a nic mi neuteče.A tak vidím i to ,jak dva pánové přenášejí v kopytech sem tam ty velký bidla a pak namáčejí ty svoje kopyta do barevných vodiček a dělají na tom barevný prouhy.Proč to neberou taky do huby, to nevím.Fuj, takhle si mazat kopýtka.A vystěhovali paničce jejího plechovýho kamaráda na kolech z boudy a obsadili si ji i s těma bidlama.Ať si venku mokne,chudák.Už je na tom stejně, jako já ,,
11.dubna ráno se jí narodilo a Jitka- její panička se konečně dočkala.Víďa to zvládla sama a hříbátko už leželo ve slámě a Víďa už baštila seno.Potom jsme malému hřebečkovi ještě pomáhali vstát , aby se napil mleziva.Brzo věděl, jak na to a pomoc už nepotřeboval.Je to celý náš tatínek Markýzek!! Hodně štěstí do života!!
12.duben-LOUKA
Takový den není vůbec k zahození.I když se panička krz samou práci nedostala k našemu ježdění, tak aspoň udělala něco k mému potěšení.Navečer mě odvedla do dolní ohrady.Tráva tam už hodně narostla.Koníci byli tuto noc doma.A tak jsem tam mohl zůstat do večera.Jenže mě se nechtělo domů.Musel jsem tam všechno prohlídnout.A taky stihnout pořádně se nažrat .Dneska jsem tam ale nebyl sám.Přišla návštěva.Tři malinký srnečky.Panička se vrátila domů, lehla si na terásku na nové lehátko a dala si kafíčko.Když si skoro potmě na mě vzpoměla, vstala a zavolala, jestli tam jsem.To už jsem chtěl opravdu domů.Zařehtal jsem a než došla dolů k pastvině, už jsem tam na ni čekal.
13.duben- STÁVKUJI ( Ovčí hora )
Dnešek začínal tak pěkně.Venku krásně a pohoda v ohradě.Pak jsme si dali zas ten strašně prudkej kopec na Ovčí horu.Vůbec se mi nechtělo.Nemám rád při ježdění velký teplo a to dnes už na mě bylo až dost.To je spíš na spaní.Ale vylezl jsem nahoru a hned za námi si ten kopec dal i jeden velkej sportovec pán.A on běžel a ještě mě předhonil! Bez travičky nahoře bych už dál nešel.Síla ubyla a nutno dočerpat.Škoda, že tady nahoře není potůček.Sešli jsme dolů a na poslední louce cval a krásný skok přes překážku.Jenže dole u stavební firmy je roh, který mě děsí.Bývá to tam moc mokrý a je tam dolů pěkná propast.Bojím se tam.A dnes jsem tam měl jít.Protestoval jsem na sto procent.Jenže panička se zatvrdila a trvala na tom, abych to prošel.Protáhl jsem ji několikrát křovím, couval jsem a stál.Jenže ona mě točila do kola, nutila a nutila.A tak kdo s koho.Já to vydržel přes půl hodiny.Ona taky. Nakonec jsme našli kompromis.Panička slezla a vedla mě.A já ji teda vyhověl a šel tam.Přece jen - někdy potřebuju její oporu, když si sám nevěřím. A byli jsme oba spokojení.
Zima, mlha, déšť.Takové jsou další dny.A tak když vyleze sluníčko po dvou dnech, chce se nám zase vyjet ven.Jenže všechno se protahuje, nějaké návštěvy a vyjeli jsme si a už zase bylo pod mrakem....Tentokrát možná docela vyjímečný ,,sopečný,, mrak, který sem možná vítr dofoukl až z Islandu.Vybuchla tam nějaká sopka a ani letadla nesmí lítat. No tak dneska teda taky nebudeme moc lítat, aby jsme něco nepokazili.Doneček je rád a tak se všude možně paseme.Ochladilo se a vítr nepříjemně foukal.Tak snad nebudou ještě z mraků padat kameny.Zítra máme s Donečkovou maminou hobby v Liberci. Budeme se snažit udělat si trošku té ostudy, aby se o nás vědělo.No, aspoň bude sranda.
17.duben - HOBBY Liberec VIDEO- remix Dona a Dakar
Tentokrát jedeme ve čtyřech.Už je to možná takových 7?8 let, co jsem se něčeho takového zúčastnila.Nepřitahuje mě to.Tentokrát jsem si řekla, že s Dončou, naší maminou, koněm ze
všech ,,nejtupějším,,který je vlastně už rok na mateřské dovolené , si to zkusím.Ani před 14 dny na Vysoké ji to moc nešlo.Ale už jsme se nahlásili, tak jedem.Drezura proběhla celkem rychle, protože tam nebylo moc účastníků.Opracoviště v hale a venku.Nám se líbilo v hale.A pak už jen aby bylo kapka štěstí.Jakž takž by to šlo, až zase na ten její cval na levou ruku.Proč mi to děláš, ty potvůrko!!V hale tolikrát bez problémů a když o něco jde, tak zase špatně.No nic.Přejely jsme to.Dakarovi se dařilo líp.Potom další soutěže: křížky.Organizace výborná, nám se líbila.Hlavně společné a organizované opracování koní před soutěžema.Žádné srážky, nikdo se nikomu nepletl.Křížky jsme překonali :-)) a byli 4.A pak už jeli jen další dva koně od nás trochu větší parkurek.Donča se domů zase hnala, vemínko plné a doma hladová divoška Diuška. Večer ještě trénink s Donečkem, který jako by mi chtěl ukázat, že s ním je to přece jen nejlepší....
Dnes také Markýzek odjel na závody.Do Sobotky.A zde máme video, jak si tam počínal:
Další dny se zase věnuji Donečkovi.druhý den jsme něco zkoušeli na jízdárně.Máme totiž malý problém.Doneček vidí překážku a dostává záchvat skákání.Nechce se mu na to jít z klusu.A tak jsme něco zkoušeli s Dančou, která ho jezdila a já koukala.A vymýšlely jsme na něho triky.Budeme na to muset jít ,,od lesa,,:-))
A zase vyjížďka.Jedna k rybníku a na kopec a druhá obráceně.Nám se tam prostě líbí.Škoda jen, že je tak blízko silnice.Jaké by to bylo krásné, nebýt jí tam.A všude jen louky, lesy, kopce.Možná tak pár domečků!!Zbytečný představy!Bože, kam se ta příroda stále řítí.Nikdy už nebude lepší, jen bude hůř,hůř,hůř....
Čeká nás nová událost, doufám ,že radostná.Viňušce se má narodit každým dnem hříbátko!Držím jí pěsti!
21.dubna jsme si užívali NA JÍZDÁRNĚ.
To byl ale hloupý nápad.Ode mě, samozdřejmě.Donečka by to možná taky napadlo, ale on by neříkal, že to je hloupý.Prostě jsem zapoměla, že v ohradě přímo sousedící s jízdárnou máme puštěnou březí kobylku.Má už každým dnem rodit a tak jí dopřáváme klidu o samotě.Je to taková Donečkova favoritka.A on bohužel nechápe, že je těhotná.Vjela jsem na jízdárnu a hned se nám chlapec postavil na zadní.Teď jsem si to teprve uvědomila.Vyjeli jsme z jízdárny, ale pak jsem si dodala odvahu a že se tam vrátíme.Pár stoupnutí a chození po zadních už jsme si užili.Dáme koňovi práci a on přestane.Alespoň na chvíli to platilo.Byla jsem utahaná dřív, než on a než jsem si stihla sundat bundu, stáli jsme zase 2x na zadních.Podruhé až dost, myslela jsem, že se převrátíme.I když jsem mu povolila otěž a chytla se za krk, stál na zadních nějak dlouho a začal u toho po dvou couvat.Bezva, a za náma je ještě ohrada.Dopadl na zem a hned dostal teror.Musel zase začít makat,- klus střídal cval a tak dokola.Stějně si to ještě jednou musel zopakovat, mezek jeden.Jaro na něho leze. Ale je vybíravej.Ostatní kobylky z malého stáda ho nějak nezajímají.A že jich tam je! On je na ty tmavé,-až černé...divné nápady má...
22.dubna- ZA HOKEJKOU
,,Dneska krásný den.Už od rána zase honím vlaky, protože ty nestvůry ruší můj klid v ohradě.Když se nějaká přiblíží, hned na ni vyletím a musím ji odehnat.Oni se mě už bojí a pokaždý zase odjedou.Ale musím běžet za všema.Hlídám si svůj rajón.A panička dnes někam jela a vzala sebou naše dva koně.Přijel takový box na kolečkách, naložili je dovnitř a odjeli.Když se vrátili, byl už skoro večer.Ale ještě jsme stihli spolu ztrávit pozdní večer u stromu.Panička se mnou dělala hlouposti a mě se to moc líbilo.Byl jsem na ni svým způsobem zase hrubě něžný.,, Dnes jsme byli vodit dětičky.Koníci trochu v šoku z toho ruchu a Denvr nám sundal jednu holčičku.nedalo se nic dělat, vedle v lese lítali děti a praskly tam nějaký větve.Odnesla to odřeným obličejem.No smůla.Ale pak se uklidnili a dojezdili jsme v pohodě.Jen kdyby si ty rodiče děti víc hlídali.Nechápou, že koně nejsou stroje.
U DVOU BUKŮ
Slunce a nebe bez mráčku.Odpoledne jak malované.Užili jsme si výletu, tam kam často nejezdíme.je to už dál od stáje a hodně do kopců.Byli jsme v horách.Smrkové lesy vystřídají bukové a byli jsme jak v pohádce.Kdyby se tam objevila jakákoliv pohádková bytost, ani by nás to nepřekvapilo.Skoro tři hodinky utekly a Doneček měl stále síly až dost.Hlavně, když jsme cestou zpět potkávali jiné koníky.
Uklízeli jsme louky a fotily naše mláďata.Mário a Dia.Jednomu je rok a druhému už dva.
Špatná zpráva: Dneska se Vinče narodilo mrtvé hříbě.O 3 týdny dříve, než mělo.Je nám smutno.Možná budeme vědět víc, až dorazí výsledky z Prahy.Dřívější porod bývá vždy riskantní a tak možná ho něco vyvolalo.Týden před tím měla Vinča nějaký výtok a to se mi moc nezdálo.Doktor by s tím stejně prý nemohl nic dělat.....
ÚKLID LOUKY, NATÍRÁNÍ
Kromě toho, že se neustále kove, máme teď na jaře opravdu moc práce.Na loukách spousta spadaných stromů, řežeme a vozíme dřevo ,pálíme větve a sbíráme odpadky po loukách.Jen z jedné pastviny jsme toho měli plnou kárku.Několik ohýnků a bylo to pryč.Navíc musíme udělat nové překážky a tak bidla pokácený na podzim natíráme.Je toho moc a taky ještě nové bedny, znovu se natírají i sloupky a kovové stojany.Tahle práce nám zabrala nejenom celý víkend, ale zabere další dny.Pepa řídí natěrače a já si řídím úklidovou četu a čistíme pastviny.S donečkem trošku střídáme vyjížďky s jízdárnou.Je to stejně takový lump.Jednou jsem nemohla ráno spát, šla jsem oddojit mlíko k Vinče.Chtěla jsem dát hřebcům seno.A jak tak opatrně nesu seno k Donečkovi, aby se mi nedostalo na pyžamo, tak on se na něj vrhnul hubou, kus balíku držel v hubě a začal s ním nade mnou mávat.Samozdřejmě seno lítalo všude, hlavně na mě.Načechral si ho dobře.Hmmm, ale já jsem pak půl hodiny obírala seno.A že z froté látky to jde opravdu blbě!!
středa 28.dubna- Mvdr.ŽEŽULKOVÁ
Přijela k nám ošetřit 6 koní.Některé jen preventivní prohlídka, jiné už měli nějaké konkrétní problémy.Každého prohmatala a už při chůzi nebo klusu poznala, na co se má zaměřit.Někteří koně dostali zabrat a opravdu se pořádně prokřupali a uvolnili.Taky jsme zjistili, že i zdravý kůň může mít problém z toho, jak jezdí jeho jezdec.Křivý jezdec,-bolavý kůň.A tak by jsme měli začít hlavně u sebe.Dobrý terapeut by jistě nebyl k zahození.Už si plánujeme prohlídku :-))Na Donečka se nedostalo, ale paní doktorka ještě přijede.Budeme se na ni zase těšit.
29.dubna - SVOD KONÍ u nás
V pořadí 2.svod koní u nás a sjelo se pouhých 6 klisen.Kdepak ty mladý kobylky všechny jsou?Pár foteček jsme udělali a jsou ZDE.
