Vládne v koňském stádu nějaká hierarchie?
Koně jsou tvorové se silným stádovým pudem, který se u nich vytvořil během jejich dlouhé evoluce. Shlukování do stád je zcela přirozenou koňskou potřebou. Koně jsou ovšem také zvířata se silně vyvinutou sociální inteligencí. Tato sociální inteligence koní se projevuje právě ve vzájemných vztazích, které fungují v koňském stádě mezi jeho jednotlivými členy. Obecně se dají potom tyto vztahy charakterizovat hierarchií stáda, v rámci které má každý jedinec přesně vymezené svoje místo, přeneseně by se dalo říct svoje sociální postavení. Podívejme se tedy blíže na to, jak taková hierarchie v koňském stádě funguje.
Jak fungovalo stádo divokých koní
Na začátku se ale vypravme do minulosti a navštivme step, ve které se před několika tisíci lety proháněli divocí koně. Koně se evolučně vyvíjeli ve stepi, to znamená na rozlehlých rovinatých plochách porostlých hlavně travou nebo maximálně nízkými křovisky. Takto vypadalo jejich životní prostředí, kterému se museli přizpůsobit. V otevřeném prostoru stepi, kde se nebylo kam ukrýt, byli snadnou kořistí dravců, a proti tomuto nebezpečí si koně museli vytvořit obranné mechanismy. Základním prvkem této obrany bylo vytvoření stáda. Stádo poskytovalo jedinci útočiště, koně sdružení ve stádě tak lépe čelili nebezpečí ze strany predátorů.
Jak vypadalo tehdejší divoké stádo?
Vůdcem stáda byl hřebec, toto stádo bylo kromě něj dále tvořeno několika klisnami, sajícími a ročními hříbaty a také několika dvouletými a tříletými koňmi. Hřebec bránil svoji rodinu před útoky dravců a také před jinými hřebci. Vedle hřebce měla důležitou roli také vůdčí klisna, která byla zpravidla nejstarší a nejzkušenější. Tato vůdčí klisna řídila stádo při útěku, kromě toho také vodila stádo na pastviny a k napajedlům. Ostatní klisny se jí podřizovaly. Postavení těchto koní bylo výsledkem toho, jaké místo si vybojovali, slabší byli podřízení silnějším.
Objevil-li se ve stádě nový jedinec, tedy zpravidla nová klisna, kterou se podařilo hřebci získat, došlo k přeskupení této hierarchie, podle toho, jaké místo si nová klisna vybojovala. Hřebec si chránil svoje vůdčí postavení tím, že vypuzoval mladší hřebce, pokud mu ovšem na to síly stačily. Když hřebec zestárl nebo nebyl schopen z jiného důvodu obhájit svoje postavení, přebral jeho roli jiný, silnější hřebec.
Hierarchii stáda nám odhalí etologické pozorování
Domestikací koně se jeho životní podmínky poměrně radikálně změnily i v tom, že do přirozené tvorby stáda začal zasahovat člověk. Ale i přes domestikaci zůstal u koní zachován jejich stádový pud a sociální inteligence koní se projevuje ve stádech vytvořených podle chovatelského záměru člověka. Pozorujeme-li tak například někde pasoucí se koně, máme před sebou přesně a hierarchicky členěný celek, jehož strukturu nám může dobře odhalit etologické pozorování.
Tak jako v někdejších stádech divokých koní, panuje i v tomto stádě hierarchie, v rámci které má každý jedinec přesně vymezené místo. Dominantní a silní jedinci stádu "šéfují", slabší jedinci se podřizují. Tuto hierarchii lze například dobře vypozorovat při společném krmení, vůdčí jedinci se dostanou ke krmivu dříve, ti co jsou na společenském žebříčku stáda nejníže, jdou až poslední.
Při těchto etologických pozorováních se nám ukáže i povaha jednotlivých koní, protože jak jsou lidé různí, jsou různí i koně. Dominantní koně budou vždy usilovat o vůdčí postavení ve stádě, ustrašenější koně se budou vždy podřizovat. Existují ovšem i koně, kteří by se dali označit jako solitéři, a kteří jakoby stáli stranou stáda.
Hierarchie se ovšem dynamický mění už jen proto, že stáda domácích koní jsou poměrně často obměňována, takže dochází k přeskupování postavení jedinců v rámci stáda. Chovatel by měl samozřejmě znát hierarchii stáda, o které pečuje. A měl by samozřejmě tuto hierarchii respektovat tak, aby mezi koňmi ve stádě nedocházelo ke zbytečným konfliktům a tím i k případným zraněním.
Tato hierarchie se ovšem také týká i člověka. Pro to, aby byl kůň dobře ovladatelný, musí být pro něj člověk tím, co je pro něj ve stádě hřebec nebo vůdčí klisna, to znamená nadřazenou autoritou, kterou je nutné respektovat za všech okolností. Základem je tedy jasně daná vůdčí pozice člověka, kterou kůň bude považovat za přirozenou a které se "bez řečí" podřídí, což se samozřejmě týká i jedinců, kteří ve stádě zpravidla zaujímají vůdčí pozici.
Autor: Karel Trčálek
