Louky nad Libercem
 ...,, Takhle jsme se zase jednou vypravili na hodinovou jízdu.Když má ale panička foťák, nemůžu ji přimět k pohybu.Kolikrát na ni musím čekat a přemlouvat, aby sem mohl jít dál.A ty kytky,co fotí,nejsou k žrádlu!,, ,,Po jednou si vzpomene, že doma návštěva a teď se mám přetrhnout? Ach jo, to je celá ona.,, |  ,,Donečku, tak se sakra pořád nevrť!! Mám v ruce foťák a díky tvému chození se mi všechno rozmaže!!Pěkně se pas a víc od tebe nechci!!Všude je tu tolik kvítí a ty najednou pospícháš.,, ,,Hele, na něco jsem si vzpoměla, tak když jsi chtěl, tak teď běž!!A trochu přidej!,.už sem tam měla bejt!!,, |
 Lucka nezapoměla a upekla tý naší holce pěkný dort Lada se olizovala, rozhazovala dort čumákem a nevěděla, jestli celý zvládne.Naštěstí ji trochu pomohl Féňa,který spolu s ní sbíral i kousky ze země. |  Nebude to dlouho trvat a tuhle hostinu si oba zopakují.To pak ale pozve na dort Féňa Laduš. |
Holoubek Náš dvůr se občas stává domovem různým divokých a polodivokých zvířat.Nedávno nás opustil bílý holub a už je tu jiný.Může se zdát, že on je takový obyčejný holub, ale je kroužkovaný a určitě někomu patří.Nasbírá síly a poletí dál.Tak ho aspoň důkladně nakrmíme. |  |
 První den v měsíci a máme novou obyvatelku.Před nedávnem si u nás zažádala o byt a byl jí přidělen po odešlém Hauwardovi.  | Roční Velvet se přišel podívat, kde trávila jeho máma roky na pastvinách.Místo pastvin zkončil v kruhovce, kde ho zavřeli a nechtěli pustit vedle ke koním.A tak tam běhal a běhal, ale to nepomohlo.Ale s lidma ho to bavilo a nebránil se nějakým těm výchovným cvikům.  Stavba pokračuje, -zedník skončil.S tím si hravě poradíme, jen aby stále nelilo.Dneska už si v novém domečku můžeme i svítit! Elektrika hotová , jenom ta střecha nám chybí!  |
  5.července se opět po roce otevřel koníkům ráj trávy na zemi.První část louky byla vypasená a začínala metrová tráva.Před ní se zastavili a netroufli si vkročit.Stáli a stáli a nevěřícně koukali. ,,Tam opravdu můžem? Neztratíme se tam? Musíme být opatrní!,, |  Malý Dastien se přilepil mámě na bok a držel se hned vedle jejího těla.Žádný úprk, žádné radostné výskoky.Jen pomalé zkoumání louky a prohlídka celé ohrady.Starší koně učí mladé, jak se chovat, jak si chránit zdraví a život.Být splašený,- to vede k úrazům a bolesti.  |
 Tahle vyjížďka se opravdu nedá zapomenout.Už dlouho jsme nenavštívili tyhle louky, kdysi krásné osamocené přírody,- nyní ráj různých hýbajících se příšerek.Tenhle pruh krásný přírody byl zabrán pro účely nové silnice. F O T O |  |
 Tyhle žluté příšerky mu připadali obzvlášť vhodné na prozkoumání.Přesto, že všude byli cedulky vstup zakázán-stavba,-nelenil a vstoupil.I ten velký sráz od kousku nové silnice na mostu dolů slezl s naprostým klídkem a pod mostem ho upoutali příšerky.Ale byli žlutobílé a tak ho to nijak nepřekvapilo.Asi patří do naší rodiny.Tak hurá k nim.Pánové na stavbě jen koukali a nepochopili, že jsme jim přišli pomáhat.No co je? Že by novej Caterpillar?Konec koukání a jedeme domů.Míjíme pár kulatých balíků na začátku louky a mě je divný, že Doneček nic nedělá.Umí to ale číst myšlenky, pacholek jeden! A hop,-skok na další balík, hopsá po něm a trhá zubama síťku.Zkouším ho setřást, ale hned tam skočí znova a trhá a trhá. .. |  Konečně jedeme dál a já mu už nahlas pěkně nadávám.Má radost,že nadávám.A dlouhá louka před námi ho zlákala k další hanebnosti.Rozlétl se jako torpédo a letí neskutečně na konec louky.Ani tam se nedá zastavit a vyhazuje ze vzteku všema 4 do vzduchu.Zase ty jeho vášnivý skoky.Čertí se, že ho brzdím.Ani v lese není konce.Jako by měl za zadkem rozbušku s granátem.Tak tohle přežiju jen stěží!! Perné chvilky pominuly, ale stejně nejsem v klidu.Ještě nás čekají nejméně dvě takovéhle louky!Dělám jakoby nic, ty mě přece nemůžeš rozházet.Přesto si oddychnu, když jsme na silnici kousek od stáje. Vrací se koníček do svých neposedných mladých let, nebo ho ty příšerky opravdu trošičku vyděsili? |
Noční bouřky - Ty se tedy opravdu vyvedly.Kolem půlnoci klid a pak jako z čistého nebe blesk a rána jako z děla.Musel probudit snad každého.Koníci na pastvinách asi zkameněli.Potom slejvák a po nějaké té hodince zase klid a ráno sluníčko.Takový jsou teď noci.
Dastienův nový (zlo?)zvyk.
Dastien už tráví dny i noci se stádem.Je na něm znát, že je unavený a proto sebou hned plácne ve stáji do slámy a odpočívá.Někdy ani neví, že jsem k němu přišla.Ani dneska se neráčil probudit.Začala jsem mu čistit v leže kopýtka.Nic,-spal dál.Když jsem vzala rašpli a začla brousit první nožku, zvedl hlavu a podíval se.,,Co tam děláš? Mám hlubokou půlnoc.Jestli můžu ležet, tak mi dělej co chceš,ale nevstávám!,,A tak sem ty kopýtka stihla zarašplovat všechny 4.,,Tak už se prober!Je hotovo!,,- Konečně se podíval,-,, co to tady tak smrdí?,,Našel drobečky rohoviny na kopýtku.Olízl ji a nějak mu zachutnala.Začal kopýtko olizovat a potom si do něj kousal.,,Neblbni!Sežereš si vlastní nohu, s čím pak budeš běhat?,, Nechtěl chápat a hryzal si do něj tak, až mu zuby skřípali, a drhly o malé kulaté kopytní pouzdro....,,Hele, hochu, tomuhle se říká okusování nehtíků,-tak bacha, aby ti to nezůstalo!,,
 |  Další z krásných západů nad Libercem. Foceno z auta a odraz nebe je na jeho plachtové střeše. |
 |  |
V rybníce Naposledy před rokem v rybníce, koupání to ovšem první nebylo.Jeli jsme s maminou a u rybníka sedělo několik lidí a pár dětí se cákalo ve vodě.Tak jsme tam hned skočili k nim a kupodivu se z toho všichni radovali.I tatínek dětiček se smál a Doneček zase předváděl divadlo.Skočil hned do hloubky a najednou pod ním žádné dno.A on jen uši a čumák nad vodou.Vodu, kterou si do něj nabral, vystřikoval gejzírem nad sebe a vypadal jak malá velryba.Vzápětí na to se proměnil ve vyskakujícího delfína.Hledal pod sebou dno, a nohama se od něho odrážel s výskokem nad hladinu.Na kraji, kde voda dosahovala metrové hloubky si opět se mnou začal lehat.Operaci nedokončil, protože dno bylo opět moc hluboko a musel by si znovu ponořit čenich.Díky jeho čachtání se odhodlala i Dona vstoupit hloub do vody a ponořit se taky celá.Moc odvahy zprvu neměla.Jednou to ale zvládla. |
Znovu rybník- s bráchou a mámou
 Pracujeme s Mariem -Jsou mu už 3 roky.Vyrostl a zmohutněl, ale ještě je to hříbátko.Pracovat se musí pomalu a opatrně.On je plně oddaný tomu, co se s ním dělá.Dokáže se dobře soustředit a práce s ním je radost. |  |
Pracujeme s Diou.Dnes se poprvé sedlala,viz. Z D E  |  Domeček je hotový a začal sloužit svému účelu.Hurá! |
 21.července: Opět Svod koní. Díky znovunapuštěnému rybníku pod naší stájí se Svod konal v bezpečí stáje pod střechou.Letos se dostavily pouze 4 pěkné klisničky. |  Už nemá smysl se tomu ani divit. Až si na to zvyknem,bude nám to pak chybět :-) |
 Cesta do lomu: Chtěl jsem se jít podívat na některý místa,kde jsme už dlouho nebyli.Vzal jsem mámu sebou.Cestu zprvu po asfaltu vystřídali kamínkové cesty po lese.Moc se mi nelíbili a tak jsem šel lesem podél cesty.Máma se opičila.Šla za mnou.Jen tak mimochodem jsem si šlápnul do vosího hnízda.Já,hodný koník,jsem nedostal ani jedno žihadlo.Zato máma za mnou se z místa rozcválala mezi stromy po lese.Aha, ona zlobila, že dostala žihadlo? |  Málokdy jezdíme na dlouhé vyjížďky s mámou.Ale když se někam vydáme,máma ze mě pravidelně přijde do říje.Copak ještě nepochopila,že jsem její syn?Já to vím a mě její provokativní chování nezajímá.A tak jde s ocasem nahoru, trčí jí tam jako anténka a mě je to jedno.No,pravda, občas jí k tomu něco povím.A tak když měla jít do louže na lomu smočit nohy,měla to na háku a rozum někde jinde mimo hlavu. |
Zase voda?
Je to asi tak týden,co jsme plavali a louka byla rybník.Zase hlásí vytrvalý déšť a pohotovost na Nise.Stojíme sami uprostřed louky a tohle všechno jenom sledujeme.Doneček se pase a já sleduji zamlžený okolí a Ještědskej hřeben, co se ztrácí v páře a v mracích.Zítra by se měla konat jedna naše akce, ale kdo ví, co se bude opravdu konat.
 | 29.července Maškarní soutěže Téma: barvičky a to červená nebo žlutá.Lijáky od včera neustaly,ale stejně jdeme chystat věci na jízdárnu....Kdo chce,pojede.Voda nás neodradí,a tak nakonec jely všichni, co přišly.Holky měly krásně připravený masky.Doneček se pouze koukal.Nějak se mu nechtělo, tak Karkulku s košíkem přenechal Montíkovi. |
Mariem v kruhovce: F O T O 
