Říjen a bude mi 9 let

2.října-Den po Výstavě Opět celodenní slunce a parno.Opět jsme se vydali na cestu do přírody,neboť tu krásu si ujít nedáme.Na vyhlídku k Chrastavě a tam trochu veget.Panička mě nechala na louce pást.Zasloužil jsem si to.Tráva mě už chyběla.

Budování hnojiště

-po dlouhém čekání jsme se dostali na řadu.Přijeli nějaký stroje,kolem běhali lidičky a všechno se dalo do pohybu.Den po dni přibývalo chvíli bláta,chvíli kamení,pak zas štěrku a nakonec betonové desky.Nejdříve to ty lidi všechno rozházeli a pak to zase rovnali.Celý den vrčeli potvory žlutý s jednou dlouhou nohou a hýbali s těmi věcmi na zemi,zvedali je do výšky a zase na zem.Občas jsem je šel zkontrolovat,ale jinak mě ani moc nezajímali.

Nezbytné ruční práce	Plechoví oři	První panely sedají na místo
Pauza s kávou	Boční panely položeny..	...a všechny na místě

Jedno z našich morčátek Tenhle prcek vlezl paničce do pokoje a dokonce mohl běhat po posteli!To je nespravedlnost,-já chci taky!!
Dny plné deště. 7.října 2011 Barevné listí v posledním teplém dni	Sluníčko se definitivně schovalo za mraky a čekají nás dny plné vody,deště a tmy.Teplota klesla o víc jak 10 stupňů a místo krátkých rukávů oblékáme bundy.

!! Moje narozeniny !! JE MI 9 LET Takovéto narozeniny nejsou na oslavu.Nevím proč na mě vyšel tak deštivý den,venku jsem promok a ani mě to tam nebavilo.Jediný potěšení dnešního dne byla Gracinka,která byla zavřená pod mojí ohradou a tam jsme na sebe koukali.Měl jsem vztek a tak jsem se pomstil na mojí slepičce.Visela tam v boxe a když jsem do ní kous,začala vřeštět.Nepišti, ty promodralá slepice!Nemám na tebe náladu!

Ani panička ji po ránu neměla.Něco se stalo ,myslím,že měla náladu jak já.To jsou teda narozky.Držím tu slepici zubama za nohu a tahám,...Nic,utrhnout nejde.Tak jsem to vzal zubem za provázek,držel dost,ale já ho překous.Jak když řízneš nožem.Hurá,slepice je na zemi ,uškrcená,a ještě na ni dupnu.Ach to napětí!Včera hned za námi někoho přejel vlak.Cítím ten stres .I panička to cítí.Je to tu.Je toho plno.To strašný napětí! A pak večer jsem si s paničkou šel povídat ke stromu.Myla mi nohy a dala mi nový kartáč.Ten můj modrý jsem tuhle překous.Koupila mi krásný,saténově zelený.A že to oslavíme,až bude líp, to jsme si slíbili!

DOBROU NOC, KONÍCI

Po stopách houbiček Vyjeli jsme si na kopce.Konečně dnes jenom mrholí.Doneček dostane trénink do kopce,už má zase plno energie.Bohužel při chůzi do kopce se snaží podvodně hledat chvilky odpočinku.To vše nenápadnou formou tak,že zastavení začíná nějakou jeho fintou.V lese má konečně důvod něco sledovat.Je tam plno houbařů,každý má jinou barvu,koukají na zem a občas se sehnou.Je to moc podezdřelý.Doneček se chce podívat,co to tam dělají a tak jdeme do lesa k nim.Aha,něco strkají do tašek.A tak vidím konečně růst houby.Mít košíček,tak je do půlky plný.Tak třeba po dalším výletu bude i smaženice.

12.10-Houby rostou!

Dneska bude smaženice,i když jsme večer trávili prací na jízdárně.Dlouho jsme tam nebyli,-Donečkova napíchnutá noha to nedovolila.Do hluboké díry se tlačil písek.A bolelo to.Konečně zas dobrý.A ty houby máme přesto!Prostě je máme :-D

Nech být hřebce hřebcem a on tě nechá být člověkem.

Poslední tři dny se střídá jízdárna s terénem.Znova jsme si zaskákali.Všechna práce na zahozený otěži,tak jak ho to baví.A bavilo.Překážky si volil sám a skákal s přehledem.I všechny koně co šli kolem přehlížel s ledovým klidem.Což takhle příště jen na ohlávce? 15.10- Dnes do rána pěkná kosa.Ráno jinovatka a dva pod nulou.Ten letošní první mrazík všechno obarvil do bíla.No což,ale přes den naopak pěkné teplo.Venku na Ovečce a společnost nám dělají 3 motorkáři a mnoho houbařů.A zase rostou.

DEFINICE

ŠTĚSTÍ

1. Mít práci, kterou rádi děláte (tak, že byste ji dělali i zadarmo)!

2. Někoho milovat!

3. Mít se na co těšit!

Tak tohle není ode mě,je to opsaný,ale dobrý,proto to chci sdílet.(Je to hlavně pro ty,co si na ty koně sedají a jen se vozí.A že jich je.Jako dneska.A pak to vypadá tak,jak to dopadá.)
Když se mě zeptáš, co dělám za sport a já ti řeknu že jezdectví, odpovíš že to není sport. Že si jen sedíme na zadku a vozíme se. Že k tomu nepotřebuješ ani zručnost, ani sílu. Ale spadl si někdy ze skoro dvoumetrové výšky v 35 kilometrové rychlosti? Zvedl si se, oprášil špínu, nasedl a zkoušel to znova? Ovládal si někdy něco 5x silnějšího, než jsi ty sám, bez jakéhokoliv násilí? Skočil něco většího, než jsi ty sám? Dělal si někdy vůbec něco, co tě jediným špatným krokem může zabít? Vlastně k jezdectví potřebuješ něco víc než jen sílu a zručnost. Potřebuješ vytrvalost, porozumění, přátelství, pokoru, respekt a odvahu. Tak než začneš soudit, nejdřív se zamysli ;)

Pokaždé jinak a hlavně pro nás.

Rádi chodíme na jízdárnu.Pokaždé tam totiž najdeme nějakou zajímavou práci.střídají se různé druhy kavalet,různé řádky kombinací a nízké skokové řádky pro mladé koně.A teď to štěstí máme,že nám je někdo hezky postaví.Koukáme toho využívat a moc nás to baví.Doneček si někdy neví rady.Ani já ne.Ale pokus od pokusu je to lepší.Nic nás netlačí a nic nemusíme.Jenom chceme a baví nás to.Můžeme si zkončit i pokračovat.To je radost a naše štěstí.

Balónky byly trochu malinký. Tak aby se neřeklo, objevil se nad námi na nebi jeden o malinko větší.

Balonky a kruhovka Za pět korun pár barevných balónků. Udělají radost mě i jemu. Panička si hraje a koník se rád přidá.Jako vždycky a zase zapomenou na zbytek světa. Další chvilky štěstí. VIZ . VIDEA

Barevné výlety Zase jsme se toulali tou krásnou barevnou krajinou.Jeden den na Ovčí hoře,potom zase jinde,a panička mi pořád něco říkala o focení,jednou není sluníčko,pak že nemá foťák a když ho měla,chtěla abych stál bez hnutí.To že se jí něco zase rozmaže.Už ty její řeči znám nazpaměť a mohl bych to říkat místo ní.Párkrát jsem ji donutil uschovat ten foťák,a to když jsme potkali všelijaký koně a taky v lese, kde se kolem krmelce schovávali srnky a já o nich věděl a chtěl se plašit.To u krav jsem se plašil úplně rád,asi proto, že se plašily taky.No je pravda,že jsem je vyděsil já sám.A ta davová histerie se valila jak lavina.Už jsme ani nevěděli,kdo se koho lekl a kdo dřív.A když jsme jeli kolem hřiště,najednou děsný řev,-fotbalisti dali góla...A ty už konečně přestaň fotit.nebo skočím na toho koně,co se v lese objevil přímo za mým zadkem :-) FOTO z VÝLETŮ

Spinování vody: jednoduchá (a převratná) ozdravná technika Tak jsme zase o mnoho chytřejší.Tohle to fakticky musíme vyzkoušet.Já zkusím malou skleničku a pro Donečka velký belík.Tak už se těšíme, jestli to bude fungovat. Jak "spinovat vodu k jihu"? Velmi jednoduchým gestem drženým po dobu 30 sekund.

Vyzkoušeno:ochutnávka vody neupravené a upravené:musím říct,že rozdíl tam opravdu je.Kdo má jen trochu chuťové buňky, dá se poznat rozdíl.Voda obyčejná,dá se říci,-,,řeže,, na jazyku.Ta upravená je o mnoho jemnější,hladší,příjemnější. A takto to můžeme zkoušet s každou tekutinou.Voda,limo,pivo,víno.To poslední jsem též neodolala.Jeden lok před působením a druhý po něm.Značný rozdíl,-opět to nedřelo na jazyku,dokonce se snížila pachuť ne příliž kvalitního vína a to se stalo jemnější a lahodnější.Doufám,že se ke mě někdo přidá a vyzkouší.Belík pro Donečka bude na pořadu zítra.Těším se,co mi k tomu poví :-D

Můj synáček se učí.Panička ho vytáhla ze stáje a koukám,jde bez mámy.Trochu ho nechala pokoukat a že půjdou někam jenom spolu.Moc se mu nechtělo, ale dala mu čas na přemýšlení a to pomohlo.A tak došli kolem domu po silnici až k dalším barákům.Tam se chudáček strachy pokadil a museli se vrátit.	Taky poprvé uvázaný sám u stromu.Musíš si zvykat ty pískle malý.Jen ať víš,co tě teď čeká.Jako tátu,jako mámu.Strom ze země nevyrveš,a to brzo pochopíš.A tak ti nezbyde nic jiného, než nervozně hrabat a brousit si kopýtka o beton.Ještě že přišla teta Laďka a zachránila tě!