středa 1. února 2012

Únor-česká Sibiř

Kdo chce zmrznout, teď má možnost.Mráz nás sevřel do svých pazourů a můžem se cukat jak chcem.A ještě potrvá.
1.února
Dnes ráno u nás -19
Procházka po zmrzlém sněhu nás moc nezahřála,ale Doneček se zabavil vyhrabáváním jídla zpod sněhu.Kolik námahy pro ty malý stýbla such trávy.
Další dva dny se na našem teploměru: -21 stupňů, práce ve stáji je v pohodě, ale to co je nepříjemný- je zamrzání vody.Chodím od stáje ke stáji a rozmrazuju, není to skoro nic platný.Než dojdou koně domů,zase to neteče.Chodíme s opalovací pistolí (nikomu nedoporučuji!!!) a taky s belíkama horký vody.Ventily stále mrznou.Utěsnili jsme co se dalo,chodíme vedlejším vchodem,vrata jsou obložený dekama.Do rána se uvolnily skoro všechny napaječky a jdou.Jenže přes den se zase všechno opakuje.Doneček nikam nechodí, je nabitý energií a chtěl by se víc hýbat.Já naopak.

Dnes ,,jenom,, -15.Jásám.Je to hodně znát.Dnes budem muset vyrazit.Taky to bude stát za to.Jako bych něco tušila, vrátila jsem se domů pro mrkev a nacpala si plnou kapsu.Sedlám si ,,papiňák,,.Už teď se čertí a skáče.Kopanec do bedny s pískem a bič letí na stráň za ní.Dnes ale poletí ještě jednou.Vybrala jsem jednu z těžších tras na Ovčí horu.Vrstva sněhu je místama i dost velká a jistě ho unaví.Jen jsme zatočili do louky, papiňák vypouští svoje napětí a tlak.Letí jako blázen,kopeček jsme zdolali a před námi svah dolů a zase do kopce.
Malá zastávka a nadechnutí.Dlouho se nerozmýšlí a opět skočí do cvalu.Dolů a zase nahoru.Zase zastávka,-a znovu trysk.Už jsme na lesní cestě až nahoře.Trasu dnes volím já.Jdeme dál do kopce a trochu si to prodloužíme.Jsme v bukovým lese.,,Co to slyším?Nějaký pištění,hlásek jako by někdo sténal!!!,, Tohle bude srnečka, možná mládě.Jenže vidět není a Don dostává znovu záchvat strachu,protože neví....znovu trysk mezi stromy, kopec nahoru a pak dolů...Už ho musím držet, tu stráň do vesnice si sejdem v kroku, i když se mu krev v těle nepřestala vařit.Cestou zpátky hledám ztracený bič.Spadl mi hned na začátku. Seskočím a chci ho zvednout.Schválně na něj šlápnul.A tohle ale nestačí, nechce z něho uhnout.Tlačím do něho, ale trvá na svém. ,,Budu na něm stát, prostě nechci, abys ho brala.Ať se ta věc už nevrací do baráku!!!,,...Ale já ho chci ,mám ho ráda!!Chvilku se tam snažím odtlačit mu nohu.Musela jsem zabrat.Hošíček se pěkně naštval.Ve chvíli, kdy se bičík vrátil do mé ruky, zvedl se na zadní a vyrval otěž z ruky. A už si to běží domů.Zavolala jsem.Zastavil.Párkrát hodil kozly a znovu pokračuje beze mě.Běžím a v duchu mu nadávám.Ale zas ho vidím.Čeká.Jen jdu blíž,zase poodběhne.Na cestě u školky už nahodil naši klasickou chůzi.Blížím se rychlým krokem k němu.Ta mrkev se hodí.Zastavil a nechal si ji celou nacpat do tlamy.A už kráčíme vítězně spolu.Kdo je vlasně dnes vítěz?.Jestli já,že jsem přežila dnešek na jeho zádech nebo on, jak mě nakonec vyškolil.Ale každopádně on je unaven a já nabitá energií.Tohle dokáže jen adrenalin :-

,,Po dlouhý době ze sebe zase cítím tu koňskou vůni... :o) Už mi to taky chybělo. Sice nejsem asi správnej koňák, nevyznám se v sedlech a uzdečkách a ještě předloni jsem byla schopná nasadit ohlávku úplně obráceně :D ale mám ráda - což je asi divný - tu práci kolem koní a pak prostě jenom to, být v tom prostředí a v jejich blízkosti. Těším se na léto, na tu Mou, kterou miluju, tentokrát vezmu knížku a budeme číst pohádky víckrát, než jen jednou, ať si lidi klidně myslí, že jsem už totální magor (svedu to na školu),, :-) ♥

,,Lidé, kteří mě učili se kolem koní hýbat, milovat je, starat se o ně a jezdit na nich tak, abych jim neubližovala nebyli trenéři.,,
Lenka

Nuda na pastvě se zahání vzájemným okusováním a taháním.Roneček to řeší po svém.
6.února. Dneska ráno - 24 stupňů. Udržet teplo ve stáji co nejdýl ,vypouštět vodu,nenechat ty napaječky zamrzat a když, tak zas zahřívat.Dnes jsme to zase zvládli.Jen ta jedna zamrzla a druhou zničil Staník.Ukousl jí jazyk .Těšíme se na teplo.
Ovčí hora s maminou
Konečně se můžeme hecovat ve dvou.máma má elánu víc než já a to mě provokuje.První louka za vesnicí a dali jsme si cval na plnou páru.Zastavení,odfrk a znovu divoký skok do cvalu.Trochu jsem si to rozplánoval na takové zastávky,ale kopec jsme vyběhli coby dup.Pak už jen obejít kopec,v klídku a s rozumem.A póza pro fotografa na vyhlídce.Krásný den se sluníčkem....zítra bude jen krátká procházka...
9.února. rozmrazujeme zase napaječky,dvě stále nejdou,sehnala jsem díly a zítra přijede opravář.konečně zase půjdou.Doufám,že ty koně alespoň zahrábnou kopýtkem a poděkují.
10.února- kruhovka - ta je kupodivu stále pěkná a dá se v ní i cválat.Musel jsem dnes jít tam.Trochu jsem si s paničkou pohrál a stále jsem ji ukazoval kopýtka zespodu a taky zadek a svoje břicho zespodu.Klusal jsem i normálně, ale jen když klusala taky.Pěkně všechno společně a nikdo se ulejvat nebude!!Škoda jen, že si všimly těch koní, co utekli a běželi mi průchodem naproti!!Mohla být velká legrace,-ale musel jsem zpátky do kruhovky.
Dnešní ráno přineslo na teploměru jen -22 stupňů.
Rekordy se nekonaly a díky sluníčku byl krásný den.Mláďata se trochu proběhli v kroužku a jejich maminy tradičně těžce nesly jejich odchod ze stáda :-)
Doneček opět v kroužku,-protesty menší,ochota lepší :-)

12.února: Protest Way
Protest je ústní nebo písemné sdělerní obsahující námitku, zřetelný nesouhlas nebo jasně vyjádřený odpor proti nějaké skutečnosti (obvykle vůči nějaké entitě respektive proti někomu nebo něčemu).,,Neumím psát ani mluvit.Umím se vyjadřovat mimikou a pohybem těla.A tenhle den nebyl na brouzdání vrstvou sněhu dělanej.Připadl a už se v tom fakt blbě chodilo.Kopec na Ovčí mě dnes vyloženě vytáčel.Malý pokus o cval hned od úpatí,ale nešlo mě to.Zastavil jsem a začal hrabat.To byla moje první upomínka.Nechápala.Musím jít dál.Tak jsem se postavil párkrát na zadní.Ale přesto jsem šel dál.Takový stejný zastávky jsem stále opakoval a snažil se upozornit na nevhodný terén.Nechala mě hrabat a kousat vyhrabaný cosi, čemu se už nedá říkat ani suchá tráva.Můj nehorázný protest vyvrcholil v břízkách pod lesem.Za nic na světě nepolezu do toho kopce výš!!..-pochopila to a mohl jsem se otočit a vrátit.Už žádný hrabání,žádný svíčky,jen úleva,že jdeme domů.Nechci si už vybíjet energii,dnes žádnou nemám.,,

Druhý den jen krátká procházka po loukách v okolí a i tak jsem unavenej,sníh mě už otravuje.Zase jsem se chtěl vracet domů.Dokonce bych tam šel i pozpátku!! Ale mamina se mi začala vzdalovat, tak jsem vyhodil zpátečku a přece jen za ní šel.Cesta domů byla veselejší a nejradši bych tam už byl.
14.únor-nový sníh a krásný ráno

Na procházce s Montíkem.
Dastien a jeho dlouhý nohy a velká hlava :-D

17.února: Vyjížďka a beze mě.
Panička si ode mě chtěla odpočinout.Vzala svoje kamarádky a mě nechala zavřenýho ve stáji.Zase mrzlo a já byl venku jenom do 2 hodin.Střídám se s Markýzkem.A tak mi to přišlo móóc dlouhý.A ona si klidně jede s Ronečkem!


Zleva: Dona, Roneček, Monty

Konečně je kolem 0. Místo sněhu prší a noc je lehce pod nulou.Markýz se může zase nechávat na noc venku a u všech ostatních se nemusí zavírat dveře.Změny teplot jim nesvědčí.Don se bouří proti vysokému sněhu a nechce chodit daleko.Nedivím se mu.


I Donča hrabe :-)




Vyjížďka s mámou.
Daleko jsme se nedostali.Vrstvy sněhu stále leží všude na loukách i v lese.A tak jsme jen chodili a Doneček si hrál na divoké prase.Kde to jenom šlo vyhrabával sníh.Hrabal a hrabal ani si nestačil všimnout, jak mu od kopyt lítá utržená tráva.Dál zbyla jen hlína a jídlo žádný.Hrabal zase o kus dál,ovšem výsledek stejný.Byl z toho celý mrzutý.Louka jako po divočácích.A domů jít nechtěl.Doufal,že přeci jen tu trávu najde.Kdybych ho tam nechala, tak je tam dodnes. :-)


23.února: Pokus o zdolání Ovčí hory
Několik dní už taje, ale vrstva sněhu na téhle severní stráni se snižuje jen hodně pomalu.Po několika neúspěšných pokusech projet se po lese v horní části kopce v předcházejících dnech jsem tam ale dnes dojít chtěla.Trasa nám začala rovnou loukou jenom na zahřátí.Čekala jsem radost z běhu a radost z procházky.Nic se ale nekonalo.Pokus o cval i pokus o klus ztroskotal na vrstvě sněhu.Místama dost vysoký .Těžko chodit, těžko běžet.Jediné stopy po koni za poslední dny jsou ty naše.A tak jsme se nahoru zase nedostali.Doneček byl rád, že se mohl vracet.Co se nedělá s radostí a s chutí, lepší toho nechat.Ten kopec nikam neuteče,-tak snad příště.

Venku s Mariem,Sirkou a Ginou
Sirius je prostě dokonalej kůň!
Gina s Mariem,a jeho první jízda lesy.


Voltiž?
Tohle si ale moje panička sama nevymyslela.Se mnou to nikdy nezkoušela.Chtěl bych, aby si na mě taky takhle zacvičila.Když se jiní dřou a já nemusím,to je pro koníčka dobrá práce.Byl bych na to dobrej.






lll

Po mnoha letech....

Po mnoha letech se vracím k mému starému blogu,a to z toho důvodu,že server, na kterém byl tento původní blog , se ruší.       A tak jsem ce...