čtvrtek 8. listopadu 2012

Listopadové stmívání

Listopad se zatím se sluníčkem moc nemusí. A tak mraky zastiňují zem a den se o to více zkracuje,protože je tma o něco dýl a o něco dřív. Do vyjížděk se někdy ani moc nechce.Tedy spíš paničce,nerada se oblíká :-)
Mě se chce kdykoli,rád se toulám a bloumám po okolí.Poslední listy se drží stromů a nechce se jim opadat.Takže pohled na krajinu se nám ještě líbí, i když barvy z ní pomalu mizí.Sledujeme to den po dni a těšíme se z poslední žluté,červené a zelené.Ale na bílou se netěšíme!






Mám na co koukat
Chodím ráno po výběhu a najednou slyším nějaké neznámé bouchání.Něco se na dvoře děje.Taková normálka, běhají tam lidi a něco dávají na zem.Až když to začali nosit k mojí ohradě, všim sem si tý velikosti.A taky se to leskne a divně to duní,když to pokládají na sebe.
Vykouknu a sleduju, schovaný za malinama.Ale stejně bych se šel rád podívat až tam.
Proč ne.Jo,tady je vyšlapaná cesta a tam se podívám.
Halóó,halóó vy dva tam?
Aby vám na stole nevyvětralo to píííívóóó !!!!

A co je zas tohle??
Jdeme se projít tam, kde rád větřím ve vzduchu pozdravy od klisničky Víďi.Je to kousek za jedním domečkem kde bydlí a tam na ni koukáme.Dnes se zastavuju a něco už z dálky slyším.Nevím,jestli tam mám jít. Samá rána a řvou tam ty příšery.Už je znám od nás.Co tam,sakra, zase dělají? Jdu opatrně blíž a blíž,a už to vidím.
Na té louce dělají velkou hromadu,spíš to vypadá,že tam stavějí nějaký kopec a hrabou se v tom.To mě zajímá víc, než malej Velvet, který se dívá pro změnu zas na nás.Ach jo, zase mizí jedna pěkná louka!!

10.listopadu mu je přesně 1,5 roku,tedy 18 měsíců.Nikdo už nenajde hříbě mezi koňmi,nikdo nevěří,že je to hříbě.A ono je,-pěkně nevycválané,stále si hrající,provokativní a hrozně milé.Jenom se už na něj nepodobá ani výškou,ani postavou.Trochu nám zmohutněl a zimní srst na objemu opticky přidala.A právě dnes jsme šli poprvé položit sedýlko na jeho záda.Chvilka překvapení při klusu,a chvilka vzorného klusu.A o téhle chvilce nechť si večer popřemýšlí.


Ranní projížďka
Louky se nám změnily k nepoznání.Krásně osekané byli ještě nedávno.Teď jsou samá díra a ďolík.Divoký prasata řádí nejen v lesích,ale všude.Louky,zahrádky,naše vyšlapané cestičky.Kravičky nám už odvezli,tak koukáme na stádečko 6 srnek.A vyhýbáme se prasečím dírám. :-(
2-3 dny se sluníčkem,ale prvních mrazíků v noci se tím pádem nevyhneme.Touláme po okolí a mě už ani nestačí dorůstat kopýtka.Zatímco ostatním koníkům musíme kopýtka ořezávat, mě dává panička moje gumový botičky.Taky chodím každej den a už mi nestačí dorůstat.Po sundání podkoviček se mi nesrovnali jen kopýtka, ale částečně i vtočení předních nožek dovnitř.Pravidelné upravování má dobré výsledky.Kopýtka jako z časopisu.

Náš malý Denver se umí ze života radovat.Když se může jít proběhnout ven, užívá si to po svém.A tak na téhle vyjížďce opravdu zářil.Ani ve snu s takovou sérií skoků Lenka nepočítala.Malý veselý koník se pohyboval stylem: skok hlava dolu,skok nohy nahoru. Pro pobavení nás všech :-D

Nečekaná návštěva
Dnes jsme se byli podívat s mamkou Donou na kopci za vesnicí.Vylezli jsme kopec kolem rybníka a zase scházeli dolů do vesnice.Není to nic nového,co já dělám při sestupu, ale té paní na mámě se to dost líbilo.Předvedl jsem svůj nenásilný a pro moje kosti šetrný způsob sestupu ze svahu.Panička mi dá volno a já si jdu svým obvyklým systémem napodobující sjezd lyžaře ze svahu,neboli plazícího se hada.,,Ty jsi byl dneska ale fakt plazivej had ,Donečku! A ne jenom s kopce!!,, No a,- jsem unavenej, chodím ze všech koní ve stáji nejvíc a co ty bys po mě chtěla ??!! Po návratu upravíme kopýtka,namažeme a doma nás čeká návštěva!! No kdopak to sem zase přiletěl??Musel jsem se podělit o šrot bve žlabu a taky ho nechat napít.Kdo ví,jaká cesta ho ještě čeká.
Jsem posel z Holubí země a tam tě zve náš král.
Dáme si pauzu?
,,Tak už tě to konečně napadlo? Jsem fakt unavenej!! Koukej na toho holuba, už tady u mě v boxu sedí 3 den, kdo ví, kolik dní po sobě jen letěl a letěl.A ted si dává pauzu, oddych a čerpá sílu.Žere a pije se mnou ze žlabu a já ho nechám.Tak mu rozumím!Nemohl bych i já??? Vždyť pracujem pořád!,,,,Jasně Donečku, museli jste na mě být dva, abych to pochopila.Nebudeme pracovat a nechám tě odpočinout.Ale neboj, že se nebude dít vůbec nic.Už pro tebe vymýšlím zábavu!,,
,,Pojď, přijelo auto, jdeme si s ním hrááát!!,,
Dastien a auto
Opravuji ohradu.S autem v ohradě a to je něco pro ně.Dastien s Diou jsou jak pijavice.Olizují karosérii,koušou do zrcátka,Dastien strká hlavu do auta a pak do něj kope.Málem odrazil blatník.Dia se asi prohlíží v zrcátku a moje nervy už nevydrží.Házím po nich pařez, který jsem právě vykopala ze země.Odhopsají pryč a když se zaberu do práce, jsou tam znovu! A zase Dastien! Než k němu doletěl druhý kus pařezu, stačil rozkousnout ochrannou plachtu na rezervě.,,Sakra už vy dva!!,,Skočím přes vodu a letím za nimi.Dělají si legraci?? No, asi budu muset tu plachtu zalepit :-(
Odpolední procházka se změnila na noční.
,, Babičko, a proč máš tak velký uši ???,,

Návštěva: Stuart Brock,- je to chiropraktik přes koňský těla a léčí je metodou McTimoney.
Panička čistí moje zválený tělo a pak mi někam odešla.Přišla po chvilce a za ní skupina lidí.A jdou ke mě.Ten pán si mě prohlíží a pak jde ke mě.Šahá mi po těle a prohmatává různý svaly.To zas na mě hledá vady? Jo, zkažený,to jsem dost.Ale stejně hledám pomoc u paničky.Všichni na mě koukají.
Lísám se k ní a trochu vnímám dotyky toho pána.Je to příjemný a vyzařuje z něho energie.Sem tam mi někde brnkne prsty o tenký svazek svalových vláken.Cítím teplo z jeho rukou.A ted už jen odpočívat a dva dny se nehonit.Bude veget.
A ještě jsem dostal podkovičky!Na pár dní.
....................................
Samý příjemný věci- a pomalu usínám. .
Pán mi jezdí rukou po zádech.
....................................
A vysvětluje ,jaký mám vady...
A chce mi opravovat tělo.Úplný KoňoServis.


Tři + jeden malý útěkář
,,Cos to proved Dastiene??!!,,zlobí se panička. ,,Já ale ani nevím ,co myslí.Že by ten náš výlet mimo ohradu?Vždyť ty 3 velký šli taky a já je jen následoval!!...-v klidu jsme se pásli na loučce, co jí říkají Ostrůvek.A strejda Monty objevil hromadu řepy.Hned jsme se k němu přidali, nemusí ji sežrat sám.Přidali jsme se k těm černejm prasatum a vůbec nám nevadilo, že u jídla chrochtaj.I strejda Monty si chrupal a labužil a břicho mu zas viditelně narůstalo.Jak jsme si tam tak papali, najednou se objevili lidi.Měli v ruce pilu a začali řezat a něco na nás hulákali.A tak jsme se sebrali a šli pryč.
Bylo to zrovna špatným směrem.A tak nás vyhnali ven.Dlouho jsme nebloudili.Ti zkušení hned věděli ,kam jít.Jenže u bytovky byla celá louka s bezva trávou.Paničce se rozdrnčeli telefony a už nás naháněli.Šel jsem sám a dobrovolně, jen Monty zas ne.Pro žrádlo by vyměnil domov i s kamarády.

..............
Čekání na sníh a nová kobylka
Od rána se na to chystá celá republika.U nás sice prší celou noc a Nisa je skoro po břehy plná, ale na druhý straně republiky už odklízejí závěje.Bílé nadělení čekáme až navečer.Dřív než to jsme u nás mohli přivítat novou členku stáje a Denvrovu kamarádku, kobylku Zuzky- Antonii.Bude se jí říkat Tonička, Tony a možná i jinak.Ted už se mi zdá náš tlusťoučký poník poněkud pohublý.Při srovnání s kulatou Fjordkou.Snad se jí tu bude líbit víc než dneska při takovém ohavném počasí.Večer sníh opravdu napadl.

Po mnoha letech....

Po mnoha letech se vracím k mému starému blogu,a to z toho důvodu,že server, na kterém byl tento původní blog , se ruší.       A tak jsem ce...