neděle 2. prosince 2012

Prosinec v bílém

Silvestr
Nemám rád tenhle den a který kůň by taky měl.Nechtělo se mi ven už od prvních vystřelených rachejtlí.Jen jsem se podíval na paničku a zase zastrčil hlavu.Koníci venku to mají těžší.Budou tam koukat na ten nejdivočejší rej rachejtlí a ohňostrojů.Však tam ale nebudou sami.Doufám, že je panička dobře pohlídá.
Silvestr
Nemám rád tenhle den a který kůň by taky měl.Nechtělo se mi ven už od prvních vystřelených rachejtlí.Jen jsem se podíval na paničku a zase zastrčil hlavu.Koníci venku to mají těžší.Budou tam koukat na ten nejdivočejší rej rachejtlí a ohňostrojů.Však tam ale nebudou sami.Doufám, že je panička dobře pohlídá.

Bílé pláně lákají všechny koně ke společnému běhání a vyhazování.


Dívám se ze svý ohrádky hned do vedlejší, kde si to Denver užívá s novou kobylkou Toničkou.Ten se má, takhle se k ní lísat.Můžu jen tiše sledovat.

Vyjížďka s Toničkou F O T O
Téhle vyjížďky jsem se nemohl zúčastnit.Jsem doma a panička si bere Montíka.Jdou s ním holky a moje máma taky.Je krásný slunečný den a oni si to určitě užijou.
Tonča se chová supr a Zuzka je určitě ráda, že ji k tomu panička přiměla.Už aspoň ví, jak je kobylka hodná a co od ní může čekat.


Naše děti na pastvě F O T O
Koníci si užívají první zimu na pastvě a zdá se, že jim celodenní výběh svědčí.Zvětšili své figury minimálně o 30 kilo a vypadají jako klisna v 6 měsíci.Přístřešku si příliž nevšímají a chodí do něho pouze zevlovat a koukat, jestli se neobjevilo ve žlabech jídlo.Koňský děti si užívají srandy ve společných hrách a v neposlední řadě se každý den těší na návštěvu dvou psích kamarádů.Provokacemi starší Eimý se nechá vyprovokovat hlavně Dastien s Diou.Ani Mario nezůstává pozadu.Prostě veselá parta Hic si musí vyhazovat z kopýtka.

Ne, ne, ne,- nechci dál!!!
Dneska je to 6 den po návštěvě toho pána, co mě léčil.Nejsem z něho zdravej, ale spíš mě všechno bolí.Dva dny odpočinku bylo málo, třetí den jsem se byl jen krátce projít.A dnes?,-to by panička musela být slepá,aby neviděla, že mě bolí noha.Nateklá boule nad lopatkou znamená, že bolí od ramene.Jde se mi špatně i dneska, a už je to týden.A v tom sněhu mám brzo všeho dost.Chci jít domů! Aby to došlo i paničce, musel jsem se včas zavztekat a vybojovat si návrat.Měla by si mě víc všímat.Tohle přece normálně nedělám a ven se těším.Dvakrát jsem jí to musel vysvětlovat.Stoupat si na zadní mě taky moc nebaví, ale je to osvědčený.Vždycky pochopí, že mě nemá do něčeho nutit. A tak konečně,-jdeme domů.Co by taky chtěla,-jsem jen ubohej pacient!
Koníci venku
Na loukách už zůstal sníh a každý den trochu přibude.Koníci stojí buď u balíků a žerou nebo se honí a navzájem provokují.Rozcvičku máme všichni po ránu, když se jdeme podívat za nimi a necháme je proběhnout společně s oběma fenkami .Starší dámy se ale jen dívají, jak si mlaďouši s nimi běhají.



Jsem zase cvok
Jenom jeden den jsem byl doma,a dnes jdeme na procházku čersvě napadaným sněhem.Přibylo asi 15 centimetrů.Pěkná mlha.Na louce jsme nenašli ani cestu a tak jsme šli podle oka.Jo, tamhle na tý tyči sedívá ten velký dravec, a tamhle je vidět překážka, kterou někdy okusuju.A pak už ta dlouhá louka, na jejímž konci mě čeká pastva.Dnes ale musím hrabat hluboko.Jsem z toho nervózní, protože co odhrábnu, zas mi tam hned spadne.A jdeme to naše kolečko.Projdem vesnicí a kolem psa, co sotva vstane, projdu ještě v klidu.Pak se ale otočím.On už leží a já tam něco vidím.Vidím to, ale nevím co! A to je důvod se bát.Z malého strachu je velký,pak jsem strašně strachy frk a sebe se lek.A úprkem pryč s tohodle místa.Tady straší!!Louka směr domů,zachraň se kdo můžeš!!!Letěl jsem jak letadlo.A nebýt těch šílených hrbů a výskoků do výšky, letěl bych jak tryskáč.A ještě párkrát na zadní, než vydechnu a zbavím se tý hrůzy!!To jsem zas paničku hezky svez. A můj synáček zatím uklízel v domečku.


Krásný, smutný,dokonalý,- to je film režiséra Stevena Spielberga

Válečný kůň


Příběh mladého chlapce jménem Albert a jeho milovaného koně Joeyho se odehrává na samém počátku první světové války. Joey je Albertovým otcem prodán britské jízdě a následně poslán na frontu, kde začíná jeho pozoruhodná pouť na pozadí velké války. Navzdory překážkám, kterým je na každém kroku nucen čelit, Joey ovlivňuje a mění životy všech, se kterými se na své pouti setká. Albert, který na svého přítele nedokáže zapomenout, opouští domov a vydává se na francouzská válečná pole, aby zde svého koně našel...


Život a Smrt

Autor: Lenka D., a jí děkuji za možnost uveřejnit na svých stránkách )

Smrt je černá barva, Život bílá,
on zkazí, aby ona zachránila,
on bere, ona klid navrací duši,
ona je jistá, jeho lze jen tušit,
ona je posledním útočištěm,
Smrt je postelí, Život hřištěm,
on marní všechna naše přání,
on ublíží, jdem potom prosit za ní,
ona je milosrdnou branou do nebe,
ona je mou léčbou od tebe,
Život nepřítel, Smrt kamarádkou,
ona je k cíli přímou zkratkou,
ona je to co mě může spasit,
on umí mi jen další hrůzy hlásit,
on mi dal tebe a ona dá mi klid...
O to ji na kolenou spěchám poprosit.

Publikoval(a): genca, 21.11.2011

A Donečkovi dnes děkuji za úžasnou jízdu! Konečně snad jsme OK,snad už nic nebolí a dokonce se zdá, že nám návštěva pana Stuarta Brocka pomohla.

Proč mi to trhají???
Vyjeli jsme si na procházku a hned na druhé louce telefon.Zastavím na fleku hned, jak ho slyším.Tak jsem naučený.No a prý se zas musíme vrátit.To zas určitě panička něco zapoměla.Jako tuhle.Takže se vracíme a já sem zvědav, o co půjde dneska! Aha, stojí tam nějaká paní a čeká na nás...Něco si povídají.Źe prý začnou ode mě.Sakra, nevím,o co jde!! Znervózněl jsem. Paní drží nějaký pytlíček a panička přikročila k mojí hřívě.Nebyla s ní spokojená a šla k ocasu.Co sakra děláš!!?? Ne,netahej mě za žíně!! A pak najednou cukne a v ruce drží chuchvalec.A cpe ho do toho pytlíčku.Copak,copak?? Koukej mi to vrátit, to je moje!!A pak na pytlíček malujou moje jméno.A nechcete mě tam strčit celýho? Stačí vám to,jo?...A pak už jen poslouchám něco o genotypech,fenotypech, dědičnostech barev, genetické analýze a jde mi z toho hlava kolem.Ale než nám přijdou výsledky, tak snad tohle všechno nastuduju.A potom vám o tom můžu vyprávět.

Zmatený počasí
Den před vánocema a televize hlásí oblevu a 10 stupňů nad nulou.Přes to ale už od rána začíná padat sníh.Je to pěkný,ale trochu nečekaný.


Volám Donečka a jemu se nechce.Ne, tak dnes budeme doma,nevadí.Uděláme nějakou práci.Odpoledne už stojí před zavřeným boxem a škemrá.,,Nepustím tě tam, máš tam večeři a ta bude až ve čtyři.,,Místo sněžení už začíná pršet.Dělá na mě moc smutný oči. ,,No, je to nepříjemný,viď?,, A nenechám se přemluvit.
Dole v ohradě už taky pochopili,k čemu tam je střecha.Dnes je přístřešek obsazen skoro všemi.Uděláme velký úklid, ať mají na vánoce čisto.Ten Dastien mi vážně nedá pokoj.Dotěrnější mimino tady ještě nebylo.Lopata, koště,kolečko,musí hýbat se vším a hlavně s tím, co mám právě v ruce já.











Silvestr

Nemám rád tenhle den a který kůň by taky měl.Nechtělo se mi ven už od prvních vystřelených rachejtlí.Jen jsem se podíval na paničku a zase zastrčil hlavu.Koníci venku to mají těžší.Budou tam koukat na ten nejdivočejší rej rachejtlí a ohňostrojů.Však tam ale nebudou sami.Doufám, že je panička dobře pohlídá.




Po mnoha letech....

Po mnoha letech se vracím k mému starému blogu,a to z toho důvodu,že server, na kterém byl tento původní blog , se ruší.       A tak jsem ce...